Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nad 157/2024 - 59

- 60

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Michala Bobka, soudkyně Lenky Kaniové a soudce Ivo Pospíšila v právní věci žalobců: a) Ing. J. K. a b) doc. Ing. E. K., CSc., zast. JUDr. Petrem Bauerem, advokátem se sídlem Purkyňova 10, Plzeň, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 5. 2024, č. j. MD40706/2023910/9, o nesouhlasu Krajského soudu v Českých Budějovicích s postoupením věci,

takto:

K projednání a rozhodnutí věci je příslušný Krajský soud v Ostravě.

Odůvodnění:

[1] Krajský úřad Jihočeského kraje (sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice) rozhodl v prvním stupni územním rozhodnutím ze dne 6. 9. 2023, č. j. KUJCK 108390/2023, o umístění stavby „Modernizace trati Plzeň – Domažlice – st. Hranice SRN (…)“. Řízení o umístění stavby krajský úřad vedl v režimu , o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „liniový zákon“). Předmětem územního řízení bylo umístění dopravní infrastruktury podle liniového zákona, tj. umístění stavby dráhy celostátní. O odvolání proti územnímu rozhodnutí krajského úřadu rozhodl žalovaný dne 13. 5. 2024 rozhodnutím označeným v záhlaví.

[2] Žalobce podal dne 4. 7. 2024 u Městského soudu v Praze žalobu proti rozhodnutí o odvolání. Městský soud usnesením ze dne 25. 9. 2024, č. j. , postoupil věc Krajskému soudu v Českých Budějovicích jako soudu místně příslušnému podle (dále jen „ “). Městský soud konstatoval, že věcná a místní příslušnost Krajského soudu v Českých Budějovicích je dána podle a 2 , protože v prvním stupni ve věci rozhodl Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem v obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích.

[3] Krajský soud v Českých Budějovicích s postupem městského soudu nesouhlasil. Proto dne 16. 10. 2024 věc předložil Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti podle Domnívá se, že k projednání a rozhodnutí je místně příslušný Krajský soud v Ostravě podle Svůj názor přitom Krajský soud v Českých Budějovicích opírá o usnesení NSS ze dne 14. 8. 2024, č. j. Nad 122/2024103. Nejvyšší správní soud v něm dospěl k závěru, že speciální místní příslušnost Krajského soudu v Ostravě podle ve znění účinném od 1. 1. 2024 se vztahuje na žaloby proti rozhodnutím o povolení stavby dle nebo b) liniového zákona, podané po 1. 1. 2024, i v případě, že o věci v prvním stupni nerozhodoval Dopravní a energetický stavební úřad, ale stavební úřad podle dosavadních právních předpisů.

[4] K nesouhlasu Krajského soudu v Českých Budějovicích se vyjádřil žalovaný. Výchozí úvahu NSS obsaženou v usnesení č. j. Nad 122/2024103 považuje za nepřesnou. Snižuje podle jeho názoru přesvědčivost extenzivního výkladu , stavební zákon (dále jen „ “), provedenou NSS v citovaném usnesení do takové míry, že přednost má dostat jazykový výklad tohoto ustanovení. Zákonodárce totiž novým stavebním zákonem rozšířil jak rozsah staveb, tak typů řízení, u kterých je založena výlučná příslušnost Krajského soudu v Ostravě. To oslabuje argument NSS, že zákonodárcovým úmyslem bylo zachovat kontinuitu u nového stavebního zákona. Žalovaný je proto i nadále přesvědčený, že k projednání žaloby je příslušný Krajský soud v Českých Budějovicích.

[5] Podle platí, že [n]estanovíli tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Máli tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.

[6] Podle dále platí, že [v]e věcech, ve kterých rozhodl nebo měl rozhodnout v prvním stupni Dopravní a energetický stavební úřad, je k řízení příslušný Krajský soud v Ostravě. O těchto žalobách vede řízení specializovaný senát. Podle téhož ustanovení ve znění účinném do 31. 12. 2023 platilo, že [k] řízení o žalobě proti rozhodnutí, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba dopravní infrastruktury podle nebo b) , o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, je příslušný Krajský soud v Ostravě. O těchto žalobách vede řízení specializovaný senát.

[7] V je stanoveno, že [n]eníli soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasíli tento soud s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.

[8] V projednávané věci Krajský soud v Českých Budějovicích nesouhlasí, že by byl příslušný k projednání žaloby podané po 1. 1. 2024 proti rozhodnutí ve věci umístění stavby podle § 1 odst. 2 písm. b) liniového zákona, o které nerozhodoval v prvním stupni Dopravní a energetický stavební úřad, ale stavební úřad podle dřívějších právních předpisů. V návaznosti na usnesení NSS č. j. Nad 122/2024103 je přesvědčen, že je v této věci dána zvláštní příslušnost Krajského soudu v Ostravě.

[9] NSS v této věci nevidí důvod odchýlit se od svého dřívějšího rozhodnutí a ztotožňuje se se závěrem Krajského soudu v Českých Budějovicích. K projednání této věci je příslušný Krajský soud v Ostravě.

[10] Jak již NSS uvedl v bodě 12 výše citovaného usnesení č. j. Nad 122/2024103: „Jakkoliv striktním doslovným výkladem zákona lze dospět k závěru, že místní příslušnost Krajského soudu v Ostravě podle nedopadá na žaloby podané od 1. 1. 2024 proti rozhodnutím, na které se ještě nevztahuje působnost DESÚ (Dopravního a energetického stavebního úřadu – pozn. NSS), byl by takový výklad nepřípustně formalistický, nekoncepční, v rozporu s účelem, pro který zákonodárce stanovil výlučnou příslušnost Krajského soudu v Ostravě ve věci přezkumu umístění staveb dopravní infrastruktury, a tedy v rozporu se skutečným úmyslem zákonodárce.“ Ke zmíněnému účelu stanovené výlučné příslušnosti Krajského soudu v Ostravě se NSS vyjádřil v usnesení ze dne 13. 6. 2019, č. j. Nad 79/201968. V bodě 15 tohoto usnesení NSS dospěl k závěru, [ž]e úmyslem zákonodárce bylo zefektivnit, zrychlit a zkvalitnit soudní přezkum rozhodnutí v nestandardně složitých územních a stavebních řízeních ve věcech klíčových staveb dopravní infrastruktury.

[11] Argument žalovaného, že zákonodárce nemohl mít úmysl „zachovat kontinuitu činnosti specializovaných senátů Krajského soudu v Ostravě“ v rozsahu dalších typů staveb a řízení, u kterých nově založil rovněž výlučnou příslušnost Krajského soudu v Ostravě samotnou novelou, je v rovině technického argumentu korektní. Pomíjí však argument širší systematikou a smyslem samotné specializace, který byl rovněž nosným důvodem usnesení č. j. Nad 122/2024103. Kontinuitou a z ní plynoucím zúročením nabyté expertízy není myšlena pouze absence „dočasné deaktivace“ již existující výlučné místní příslušnosti Krajského soudu v Ostravě, která, jak sám žalovaný uznává, by plynula z jeho gramatického výkladu § 331 nového stavebního zákona. Znamená spíše, že pokud míra nesrozumitelnosti technického práva dosáhne takové úrovně, že připouští více výkladových možností, pak bude upřednostněna ta, která lépe vystihuje systematiku a smysl celé úpravy, jak by ji patrně zákonodárce zvolil, kdyby se jednalo o bájného zákonodárce racionálního, a nikoliv o zákonodárce roztěkaného až zapomnětlivého, který sice na poslední chvíli změní související ustanovení, ale opomene odpovídajícím způsobem rovněž upravit znění § 331. Pokud tedy zákonodárce v rovině koncepční a systémové opakovaně vyjádřil přání „zefektivnit, zrychlit a zkvalitnit soudní přezkum rozhodnutí v nestandardně složitých územních a stavebních řízeních ve věcech klíčových staveb dopravní infrastruktury“ tím, že zřídí specializované senáty pro tyto typy řízení u Krajského soudu v Ostravě, pak již nabytá specializace a expertíza se bezpochyby promítne a zúročí i v rozhodování o dalších specifických otázkách, které byly do výlučné příslušnosti Krajského soudu v Ostravě svěřeny až pozdější novelou.

[12] Nesouhlas Krajského soudu v Českých Budějovicích s postoupením věci je důvodný. Nejvyšší správní soud proto podle rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný Krajský soud v Ostravě. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 1. listopadu 2024

Michal Bobek

předseda senátu