Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Ads 236/2020 - 29

- 30

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Dienstbiera, soudce JUDr. Tomáše Langáška a soudkyně Mgr. Veroniky Baroňové v právní věci žalobkyně: E. K., Praha 6, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 23. 1. 2020, č. j. MPSV-2020/15187-917, ze dne 28. 1. 2020, č. j. MPSV-2020/18187-911, ze dne 27. 1. 2020, č. j. MPSV-2020/17787/917, ze dne 24. 1. 2020, č. j. MPSV-2020/15679-917, ze dne 30. 1. 2020, č. j. MPSV-2020/21164-911, ze dne 24. 1. 2020, č. j. MPSV-2020/16301-911, ze dne 24. 1. 2020, č. j. MPSV-2020/16759-917, ze dne 28. 1. 2020, č. j. MPSV-2020/18799-917, ze dne 28. 1. 2020, č. j. MPSV-2020/18190-911, ze dne 23. 1. 2020, č. j. MPSV-2020/15233-911, ze dne 22. 1. 2020, č. j. MPSV-2020/14939-917, ze dne 22. 1. 2020, č. j. MPSV-2020/12740-917, ze dne 26. 2. 2020, č. j. MPSV-2020/39097-911 a ze dne 26. 2. 2020, č. j. MPSV-2020/38176-911, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2020, č. j. - 15,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala přezkoumání v záhlaví uvedených rozhodnutí žalovaného. Součástí podání žalobkyně byla také žádost o ustanovení zástupce a osvobození od soudních poplatků. Žádosti o ustanovení zástupce městský soud nevyhověl, neboť žalobkyně nezaslala soudu ve stanovené lhůtě formulář ke zjištění jejích osobních a majetkových poměrů a hodnověrným způsobem tak neprokázala, že jsou v jejím případě splněny podmínky pro postup podle , (dále jen „“). O žádosti o osvobození od soudních poplatků soud nerozhodoval.

[2] Protože žaloba neobsahovala všechny náležitosti, soud žalobkyni vyzval usnesením ze dne 2. 6. 2020 k doplnění žaloby podle ustanovení a zároveň žalobkyni podrobně poučil, jakým způsobem má doplnění žaloby provést, i o nutném následku případného nesplnění uložené povinnosti, tj. o odmítnutí žaloby. Na uvedenou výzvu žalobkyně nereagovala a závažné nedostatky žaloby, které bránily jejímu věcnému projednání (zejména formulace jakýchkoli žalobních bodů, petit, opisy napadených rozhodnutí), neodstranila. Soud proto usnesením ze dne 9. 7. 2020, č. j. - 15 žalobu odmítl.

[3] Žalobkyně podala proti usnesení Městského soudu v Praze včasnou kasační stížnost, ve které uvedla, že správní rozhodnutí, které napadla žalobou, postrádají základní náležitosti dle práva. Městskému soudu nevytýká žádné pochybení, ale vysvětluje, z jakých důvodů (hmotná nouze, nouzový stav z důvodu epidemie nemoci Covid-19) nedokázala na výzvu soudu nijak zareagovat. Současně s kasační stížností požádala o osvobození od soudních poplatků.

[4] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti dospěl k závěru, že nemůže stížnost věcně projednat.

[5] V podané kasační stížnosti stěžovatelka nijak nezpochybňuje zákonnost rozhodnutí městského soudu a obecným způsobem poukazuje na vady v záhlaví citovaných rozhodnutí žalovaného. Nezpochybňuje také, že včas nezareagovala na výzvu městského soudu k doplnění podstatných náležitostí žaloby, včetně (alespoň jediného) žalobního bodu.

[6] Důvody pro podání kasační stížnosti taxativně vymezuje v ustanovení . Kasační stížnost lze podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení [ ], z důvodu vážných vad správního řízení, pro které mělo být rozhodnutí správního orgánu soudem zrušeno [ ], z důvodu zmatečnosti řízení před soudem [], z důvodu nepřezkoumatelnosti soudního rozhodnutí nebo vážných procesních vad v řízení před soudem [ ], a konečně též z důvodu nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení [ ].

[7] V případě stěžovatelky je navíc jediným důvodem kasační stížnosti, který připadá v úvahu, kasační důvod podle , tedy namítaná nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo zastavení řízení. K tomuto závěru dospěla ustálená judikatura Nejvyššího správního soudu, např. rozsudek ze dne 21. 4. 2005, č. j. -98, č. 625/2005 Sb. NSS nebo rozsudek ze dne 22. 9. 2004, č. j. - 49, č. 427/2005 Sb. NSS.

[8] Stěžovatelka nezákonnost rozhodnutí městského soudu o odmítnutí žaloby nenamítá. Podle není kasační stížnost přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v , nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl (stejně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 3. 2004, č. j. - 55). Jelikož stěžovatelka opřela svou kasační stížnost jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v , Nejvyšší správní soud její kasační stížnost vyhodnotil jako nepřípustnou ( ).

[9] Ani stěžovatelčin poukaz na nemožnost včas reagovat na výzvy městského soudu z důvodu nouzového stavu vyhlášeného ke zvládnutí šíření nemoci Covid-19) nelze chápat jako námitku vady řízení před městským soudem (spočívající v neprominutí zmeškání lhůty k provedení úkonu podle , o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení …), jejímž důsledkem bylo nezákonné rozhodnutí soudu o odmítnutí žaloby, a to pro naprostou obecnost této zmínky. Nadto Nejvyšší správní soud ze spisu městského soudu ověřil, že stěžovatelka nikdy v průběhu řízení před městským soudem o prominutí zmeškání lhůty nepožádala; poslední výzva k odstranění nedostatků žaloby byla navíc vydána až po ukončení nouzového stavu, s nímž byla možnost prominutí zmeškání lhůt v uvedeném zákoně spojena. Lhůta pro splnění povinností podle této výzvy uplynula více než čtyři týdny po ukončení nouzového stavu.

[10] Stěžovatelka v kasační stížnosti požádala o osvobození od soudních poplatků. Z kasační stížnosti i z žaloby lze však důvodně usuzovat, že stěžovatelka se domáhá přezkumu ve věcech, které jsou podle , o soudních poplatcích, osvobozeny od poplatkové povinnosti. Protože je však kasační stížnost zjevně nepřípustná, upustil soud od rozhodování o osvobození od soudního poplatku a přikročil rovnou k odmítnutí kasační stížnosti. V rozsudku ze dne 16. 1. 2013, č. j. – 9 dospěl totiž Nejvyšší správní soud k závěru, že je-li soudu od počátku řízení „zjevné, že podaný návrh bude odmítnut, nemá podle , o soudních poplatcích, vybírat soudní poplatek“. V takovém případě by se totiž zaplacený soudní poplatek musel podle ( věta poslední zákona o soudních poplatcích po odmítnutí návrhu vrátit a rozhodování o osvobození by tak bylo nadbytečné a neplnilo by svůj účel. Jestliže není v případě zjevně neúspěšné kasační stížnosti namístě vybírat soudní poplatek, není nutné z hlediska hospodárnosti řízení ani prověřovat skutkové okolnosti určující, zda řízení o kasační stížnosti není od soudního poplatku osvobozeno.

IV. Závěr a náklady řízení o kasační stížnosti

[11] Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost nepřípustnou, proto ji odmítl [ ve spojení s ).

[12] O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ve spojení s , podle nichž žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. října 2020

JUDr. Filip Dienstbier

předseda senátu