Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

55 Ad 8/2024 - 35

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci

žalobce: RSDr. V. G.

bytem

zastoupeného JUDr. Vojtěchem Filipem, advokátem

se sídlem Čéčova 11, 370 04 České Budějovice

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 4. 2024 č. j.

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci a obsah žaloby

1. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 25. 1. 2024 č.j. X byl žalobci dle , kterým byl novelizován zákon o důchodovém pojištění, podle snížen starobní důchod od 24. 3. 2024 o 600 Kč, tedy na celkovou částku 20 418 Kč, neboť žalobce byl vedoucím tajemníkem Okresního výboru KSČ v Táboře, dle seznamu představitelů komunistického režimu a následného vystavení potvrzení o funkci vydaném Ústavem pro studium totalitních režimů. Žalobce byl v rozhodném období představitelem komunistického režimu, a to po dobu 698 dnů. Snížení procentní výměry starobního důchodů žalobce podle zákona o důchodovém pojištění odpovídá součinu počtu roků, kdy byl představitelem, a částky 300 Kč, celkem tak činí 600 Kč (2 x 300 Kč). Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí námitky, které byly rozhodnutím žalované zamítnuty a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno, a to rozhodnutím žalovaného ze dne 23. 4. 2024. Toto napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 29. 4. 2024.

2. Žalobce toto rozhodnutí napadl žalobou, která byla doručena krajskému soudu dne 27. 6. 2024. Žalobce v napadeném rozhodnutím uvádí, že nesouhlasí se snížením starobního důchodu o 600 Kč. Má za to, že nezapočtení 698 dnů doby sociálního zabezpečení, které řádně odpracoval, je diskriminační a odporuje době, kdy nejenže pracoval, ale i řádně platil do systému důchodovému zabezpečení podle tehdy platných právních předpisů. Nezapočtení uvedené doby po uplynutí 38 let a 16 let od přiznání starobního důchodu, žalobce považuje za retroaktivní akt, který je v příkrém rozporu s ústavním principem rovnosti občanů a zákazu diskriminace. Žalobce si je vědom toho, že žalovaná postupovala dle novely zákona o důchodovém pojištění, ovšem přesto odmítá přijmout diskriminaci své osoby, neboť od jeho vstupu do důchodu, od 5. 7. 2008, měl tento vypočtený důchod dle odpracovaných dob nadále pobírat. Zápočet doby je již jednou nabytým právem, které nelze podle mezinárodněprávních norem retroaktivně svévolně odebírat, a to ani zákonem. Žalobce má za to, že tímto postupem byla porušena i ústavní zákony, a proto je i tato novela zákona o důchodovém pojištění v rozporu s mezinárodně právními zakotvenými právy, když nerespektuje práva politická, sociální, hospodářská, která mu garantuje český ústavní systém a dále mezinárodní pakt o mezinárodních občanských právech, mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a rovněž i Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod.

3. Žalobce dále poukazuje na to, že rovněž obdobný zákon byl přijat na Slovensku, ovšem jeho účinnost byla pozastavena Ústavním soudem Slovenské republiky, proto by tím došlo ke zvýraznění diskriminace mezi Čechy a Slováky, kteří vykonávali obdobné funkce.

4. Dále žalobce zpochybňuje podklad pro rozhodnutí žalované, a to potvrzení o funkci č.j. ÚSTR 305-16/2023, který byl vydán Ústavem pro studium totalitních režimů zřízeným jako vědecké instituce pro zkoumání historie a jako takový pak není vybaven žádným oprávněním vydávat správní rozhodnutí ani podklady pro ně. Tento ústav dle žalobce vznikl na základě k 1. 8. 2007 jako organizační složkou státu a jeho úkolem je vědecky zkoumat a objasňovat totalitní režimy v bývalé SSSR a ČSSR. Jeho poslání je definováno v , a žádné takové oprávnění tam uvedeno není, proto má žalobce za to, že rozhodnutí žalované se opírá o dokument bez právní validity. Uvedený ústav tedy nebyl oprávněn k vydávání, jakého si dokumentu a k takovému kroku má sloužit pouze novela v zákoně č.

II. Stručný obsah vyjádření žalované

5. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Ve vyjádření odkázala zejména na , kterým byl změněn , o důchodovém pojištění, jímž byla s účinností od 1. 1. 2023 do části čtvrté uvedeného zákona včleněna hlava osmá, a to až zakotvující snížení starobním důchodům, některým představitelům komunistického režimu. Zároveň byla tímto zákonem rovněž i vložena část sedmá, a to až do , která upravuje postup ke snížení starobního důchodu některým představitelům komunistického režimu.

6. Žalovaná zejména odkázala na § 67d odst. 1 písm. b), dle něhož je žalobce považován za pojištěnce, který byl v období od 25. 2. 1948 do 17. 11. 1989 vedoucím tajemníkem Okresního výboru komunistické strany Československa v Táboře, což bylo potvrzeno potvrzením č.j. ÚSTR 305-16/2023 ze dne 10. 1. 2024, dle něhož žalobce vykonával funkci vedoucího tajemníka OV KSČ v období od 21. 12. 1987 do 17. 11. 1989. Podle § 67f odst. 1 zákona o důchodovém pojištění došlo u žalobce ke snížení výměry starobního důchodu náležející ke dni 29. 2. 2024 o 300 Kč za každý i započatý rok doby, po kterou byl žalobce představitelem.

7. Žalobce byl od 5. 7. 2008 uživatelem starobního důchodu dle § 31 zákona o důchodovém pojištění, dle rozhodnutí žalované ze dne 20. 11. 2008. Dne 28. 8. 2023 byl zapsán do seznamu představitelů, přičemž žalobce byl v rozhodném období představitelem komunistického režimu celkem 698 dnů, proto mu byla dle uvedeného zákona procentní výměra starobního důchodu snížena o částku 600 Kč (2 x 300 Kč).

8. Žalovaná byla dle , jako plátce důchodu vázána potvrzením o funkci. Žalobce v případě, že by zjistil, že by potvrzení o funkci mohlo být nesprávné, měl právo vyrozumět o této skutečnosti ústav, který toto potvrzení vydal.

9. Žalovaná dospěla k závěru, že výpočet snížení procentní výměru starobního důchodu u žalobce byl proveden správně v souladu s platnými a účinnými právními předpisy, a proto byly námitky zamítnuty a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno.

10. Žalovaná poukázala na to, že je státním orgánem a jako taková byla vázána při rozhodování zákonem. O zrušení zákona, je-li v rozporu s ústavním pořádkem, může rozhodovat jen Ústavní soud, kdy žalovaná není oprávněna předjímat rozhodnutí Ústavního soudu ve věci ústavních stížností ani není oprávněna hodnotit okolnosti přijetí jednotlivých právních předpisů zákonodárcem. Její povinností je jen postupovat podle platných zákonů, a to až do té doby, než je případně rozhodnutím Ústavního soudu předmětným právní norma zrušena. Žalovaná byla tedy povinna postupovat dle platného zákona.

III. Právní názor krajského soudu

11. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích daných žalobními body dle a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

12. Krajský soud předesílá, že žalobce především napadá právní úpravu, tedy přijetí , kterým byl novelizován zákon o důchodovém pojištění. Podle žalobce je zákon diskriminační a žalobci nelze snížit jednou nabytý důchod. Ten mu nelze podle mezinárodně právních norem retroaktivně svévolně odebrat, a to ani zákonem, proto považuje uvedenou zákonnou úpravu za rozpornou s mezinárodně právně zakotvenými právy, když nejsou respektována lidská, politická, sociální a hospodářská práva, která jsou mu garantována Českým ústavním systémem, mezinárodním paktem o základních občanských právech, mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a kulturních právech a rovněž tak Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Z uvedeného je zřejmo, že žalobce neuvádí žádné námitky, které by konkrétně směřovaly proti rozhodnutí žalované, ale nesouhlasí s tímto zákonem, kterým došlo ke snížení starobních důvodů některých představitelů komunistického režimu ().

13. K této námitce žalobce, že zákon, na základě, kterého mu byl snížen starobní důchod, je nezákonný, soud pouze musí konstatovat, že jak žalovaná, tak i soud je tímto zákonem, který je platný a účinný, při rozhodování vázán. Pouze Ústavní soud je oprávněn rozhodovat o ústavnosti, eventuálně o protiústavnosti zákona. V době rozhodování krajského soudu zákon, na základě kterého žalovaná rozhodovala, je platný i účinný a proto nezbylo soudu než dle tohoto zákona postupovat (ustanovení § 67d až § 67g zákona o důchodovém pojištění).

14. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že v daném případě se na žalobce dle zákona o důchodovém pojištění vztahuje hlava osmá , kterým byla s účinností od 1. 1. 2023 do části čtvrté zákona o důchodovém pojištění včleněna hlava osmá, a to až ohledně snížení starobních důchodů některým představitelům komunistického režimu, za kterého je rovněž považován i žalobce, neboť byl v období od 25. 2. 1948 do 17. 11. 1989 dle vedoucím tajemníkem OV KSČ v Táboře. Tato skutečnost není žalobcem ani rozporována.

15. Z § 67d odst. 3 zákona o důchodovém pojištění podmínkou snížení procentní výměry starobního důchodu představiteli komunistického režimu je, že ten byl zařazen do seznamu představitelů vypracovaného Ústavem pro studium totalitních režimů, a že Ústav pro studium totalitních režimů vydal podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení potvrzení o funkce představitele a v době výkonu funkce.

16. Toto potvrzení o funkci žalobce bylo pod č.j. ÚSTR 305-16/2023 ze dne 10. 1. 2024 vydáno, když dle tohoto potvrzení žalobce vykonával v období od 21. 12. 1987 do 17. 11. 1989 funkci vedoucího tajemníka OV KSČ v Táboře. Obsah potvrzení žalobce nezpochybnil, nevyrozuměl Ústav o tom, že by toto potvrzení o funkci mohlo být nesprávné, proto je dle plátce důchodu tímto potvrzením o funkci vázán.

17. Z § 67f odst. 1 zákona o důchodovém pojištění vyplývá, že byl-li starobní důchod přiznán ode dne, který spadá do období před 1. 3. 2024, sníží se procentní výměr starobního důchodu, náležející ke dni 29. 2. 2024, o 300 Kč za každý i započatý rok doby po kterou byl pojištěnec představitelem komunistického režimu.

18. Ze spisu žalované vyplývá, že žalobce je od 5. 7. 2008 poživatelem starobního důchodu podle § 31 zákona o důchodovém pojištění, a to na základě rozhodnutí ze dne 20. 11. 2008. Dne 28. 8. 2023 byl zapsán do seznamu představitelů komunistického režimu, potvrzení o tom bylo žalované předáno do dne 31. 12. 2023. Z tohoto potvrzení vyplývá, že žalobce byl představitelem celkem 698 dnů, proto správně mu byla výměra starobního důchodu snížena o 2 x 300 Kč, celkem tedy o částku 600 Kč měsíčně. Soud má proto za to, že dané rozhodnutí je věcně správné a bylo vydáno v souladu se zákonem.

19. Nedůvodně je namítáno žalobcem diskriminace v případě nezapočtení doby pojištění 698 dnů doby sociálního pojištění, jestliže došlo ke snížení procentní výměry dle § 67f odst. 1 zákona o důchodovém pojištění.

IV. Závěr a náklady řízení

20. Soud ze shora uvedených důvodů neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle zamítl.

21. Žalobce neměl v řízení úspěch, a proto mu nebyla náhrada nákladů řízení přiznána.

22. Žalovaná se práva na náhradu nákladů řízení vzdala.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

České Budějovice dne 18. listopadu 2024

Mgr. Helena Nutilová v. r.

samosoudkyně

Shoda s prvopisem: J. M.