Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Az 4/2024 - 68

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem v právní věci

žalobkyně: S. I., X, nar. X

státní příslušnost X

t. č. bytem X

zastoupena JUDr. Martinem Šmerdou, advokátem

se sídlem Vránova 756/39, 621 00 Brno

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra

se sídlem POBox 21/OAM, 170 34 Praha 7

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 1. 2024, č. j. OAM-1568/ZA-ZA12-ZA01-2023,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

IV. O odměně zástupce bude rozhodnuto samostatným unesením.

V. O nákladech tlumočníka bude rozhodnuto samostatným ustanovením

Odůvodnění:

I. Předmět řízení

1. Podanou žalobou brojila žalobkyně proti výše označenému rozhodnutí, kterým žalovaný rozhodl tak, že její žádost o udělení mezinárodní ochrany je podle , o azylu (dále jen „“) zjevně nedůvodná.

II. Podání účastníků

2. V žalobě žalobkyně namítla, že napadené rozhodnutí je nezákonné a nepřezkoumatelné, v rozporu se zásadami správního řízení byl postup žalovaného jednostranný a neobjektivní a žalovaný porušil svou povinnost postupovat řádným procesním postupem v souladu s právním řádem ČR a se zásadami a principy činnosti správních orgánů. Informace, které žalovaný pro své rozhodnutí použil, nebyly aktuální a skutkový stav tak nebyl zjištěn přesně a úplně. Podle žalobkyně byl naplněn i azylový důvod dle , neboť jí hrozí vážné ohrožení života a lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu. K popisu nebezpečí odkázala na pohovor k žádosti o mezinárodní ochranu. Skutečnosti, které uvedla u pohovoru, prokazují pronásledování, kterému byla vystavena. V prvním doplnění žaloby zopakovala uvedené skutečnosti a v druhém k žalobě připojila oddací list ze dne 29. 2. 2024, kterým prokazuje uzavření manželství s tím, že její manžel má v ČR povolen trvalý pobyt.

3. Žalovaný setrval na svých závěrech a uvedl, že v průběhu správního řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žalobkyně jsou pouze ekonomické důvody, a zároveň neuvedla žádné skutečnosti svědčící o tom, že by mohla být ve své vlasti vystavena pronásledování z důvodů uvedených v nebo že jí hrozí vážná újma podle . Podle žalovaného bylo podání žádosti motivováno snahou oddálit, zmařit nebo znemožnit vyhoštění žalobkyně.

III. Posouzení věci

4. Žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou ( ). Žaloba je přípustná (zejména , a ). Za splnění podmínek rozhodl soud bez jednání.

5. Žaloba není důvodná.

6. Součástí správního spisu jsou dvě vyjádření žalobkyně (poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu a protokol o pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany), ve kterých uvedla, že je x, x státní příslušnice, x národnosti, bez politického přesvědčení a politické angažovanosti, v době podání žádosti rozvedená. Do EU přijela v roce 2022 z Ukrajiny přes Maďarsko do ČR. Má dlouhodobý pobyt na Ukrajině, žádost o povolení k pobytu v ČR jí byla zamítnuta. Je zdravá, s čistým trestním rejstříkem. Povolení k pobytu v ČR chce, aby zde mohla pracovat, neboť sestra z platu v Uzbekistánu nezvládne uživit jejich rodiče. O azyl požádala později, neboť ji krajané říkali, že bez politických důvodů neuspěje. Na Ukrajině pracovala v kuchyni, od roku 2002 pobývala 12 let v Rusku, pak 4 roky v Turecku. V Uzbekistánu by si práci nebyla schopná najít. Dále se vyjádřila k ekonomické situaci svých rodičů, její sestra pracuje jako zdravotní sestra. Problémy s uzbeckými státní orgány nebo bezpečnostními složkami negovala, stejně tak neuvedla problémy kvůli rase, národnosti, náboženství, pohlaví, sociální příslušnosti nebo politickému přesvědčení. Na otázku zda se obává něčeho konkrétního v případě návratu do vlasti uvedla: „Nejsem v ohrožení a nebezpečí mi tam nehrozí. Bojím se ale, že zůstanu bez zdrojů příjmu a nebudu moct živit rodinu.“

7. Krajský soud předesílá, že žadatele o mezinárodní ochranu stíhá břemeno tvrzení, které unáší zejména v rámci svého pohovoru, k čemuž mu žalovaný musí vytvořit prostor vhodně kladenými otázkami během pohovoru. S relevantními skutečnostmi se následně žalovaný musí řádně vyrovnat, a to za použití informací o zemi původu, z nichž bude možné posoudit, zda by žadateli v případě návratu do země původu hrozilo pronásledování nebo vážná újma. Této povinnosti žalovaný dle krajského soudu dostál.

8. Žalovaný krom azylového příběhu žalobkyně vycházel z listinných důkazů: Uzbekistán – Informace MZV ČR, č. j. 135612/2022-LPTP ze dne 9. 1. 2023 (k možnostem vycestování občanů Uzbekistánu a návratu zpět do vlasti) a Uzbekistán – Informace OAMP ze dne 3. 3. 2023 – Bezpečností a politická situace v zemi.

9. Žalovaný rozhodoval v režimu , dle kterého se žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v nebo že mu hrozí vážná újma podle , a zároveň uvádí pouze ekonomické důvody.

10. Soud se proto zabýval obsahem skutečností, které sdělila žalobkyně žalovanému v azylovém řízení, a ve shodě s ním dospěl k závěru, že žalobkyně se domáhala mezinárodní ochrany pouze z ekonomických důvodů. Toto jednoznačně vyplývá z pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany, kde uvedla, že v případě návratu do Uzbekistánu nebude v ohrožení, žádné nebezpečí jí tam nehrozí, pouze má obavy z toho, že by byla bez zdrojů příjmu. Zároveň při poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu uvedla, že chce jenom mít povolení k pobytu, aby tu mohla pracovat.

11. Z pohledu soudu se jedná jasně o ekonomické důvody.

12. Pokud jde o naplnění podmínek , resp. , tak žalobkyně v řízení před žalovaným netvrdila žádné skutečnosti, které by mohly vést k závěru, že by jí měla být přiznána mezinárodní ochrana z důvodů uvedených v dotčených ustanoveních.

13. Podle se cizinci udělí azyl, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec, ad písm. a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod nebo ad písm. b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má.

14. Žalobkyně sama uvedla, že nikdy nebyla politicky aktivní, tj. popřela důvody pro udělení azylu dle , a zároveň uvedla, že nikdy neměla problémy kvůli své rase, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo politickému přesvědčení, tj. popřela důvody pro udělení azylu dle . V souvislosti s uvedeným negovala i problémy se státními orgány a bezpečnostními složkami Uzbekistánu.

15. Pokud jde o související žalobní námitku, tak žalobkyně sice tvrdí, že v podané žalobě uvedla dostatek skutečností, které prokazují její pronásledování v zemi původu, nicméně tato žalobní námitka je vyvrácena obsahem správního spisu, ze kterého jasně vyplývá, že naopak sama žalobkyně žádné důvody pronásledování neuváděla. Žalobní námitka proto není důvodná.

16. Podle se udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště.

17. Podle se za vážnou újmu se podle tohoto zákona považuje a) trest smrti nebo poprava, b) mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání žadatele o mezinárodní ochranu, nebo c) vážné ohrožení života civilisty nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu.

18. Pokud jde o přiznání doplňkové ochrany, ze shromážděných podkladů nevyplývá, že by měla žalobkyni hrozit situace, pro kterou by jí měla být přiznána doplňková ochrana. Žalobkyně má sice pravdu v tom, že žalovaný vycházel ze zpráv, které byly zpracovány na základě údajů za rok 2022, nicméně ani tak soud nedospěl k závěru, že by mělo dojít ke zrušení žalobou napadeného rozhodnutí pro nedostatečné zjištění skutkového stavu.

19. Žalobkyně se v podané žalobě domáhá toho, že by jí měla být přiznána mezinárodní ochrana dle , tedy z důvodu hrozící vážné újmy spočívající ve vážném ohrožení života civilisty nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu.

20. K požadavkům, jímž musí dostát informace zjištěné žalovaným o zemi původu, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 4. 2. 2009, č. j. 1 Azs 105/2008–81. Dospěl zde k závěru, že „informace o zemi původu použité ve věci mezinárodní ochrany musí být v maximální možné míře (1) relevantní, (2) důvěryhodné a vyvážené, (3) aktuální a ověřené z různých zdrojů, a (4) transparentní a dohledatelné“. Požadavky kladené citovaným rozhodnutím na informace o zemi původu byly splněny; námitky žalobkyně se vztahují pouze k otázce jejich aktuálnosti. V této souvislosti soud zdůrazňuje především časovou náročnost pořizování těchto zpráv a rovněž jejich případného následného překládání, které je v našich podmínkách nezbytné. Konkrétní subjekty, ať již se jedná o neziskové organizace, mezinárodní organizace či vrcholné správní orgány rozličných států své zprávy zpracovávají obvykle jednou ročně. Je patrné, že žalovaný rozhodoval v době krátce před aktualizací informací o Uzbekistánu, tj. vycházel z posledních informací, které měl k dispozici.

21. Podle aktuální informace Ministerstva zahraničních věcí (kterou soud provedl u jednání jako důkaz) je bezpečnostní situace v Uzbekistánu stabilní, soudu není známo z veřejně dostupných zdrojů, že by na území Uzbekistánu probíhal vnitřní ozbrojený konflikt, ani mu není známo, že by byl Uzbekistán zapojen do mezinárodního ozbrojeného konfliktu.

22. Soud u jednání jako důkaz provedl oddací list žalobkyně, prokázané uzavření sňatku není skutečnost, která má vliv na nyní projednávanou věc.

V. Závěr a náklady řízení

23. Krajský soud z výše uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítl podle Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z Žalobkyně nebyla v řízení úspěšná, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení ex lege ( ). O odměně ustanoveného zástupce a nákladech tlumočníka rozhodne soud samostatně.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o ní musí stěžovatele zastupovat advokát. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, právnické vzdělání, které se vyžaduje pro výkon advokacie.

Brno 18. listopadu 2024

Petr Sedlák v. r.

samosoudce