Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Ads 135/2020 - 33

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců Petra Mikeše a Jitky Zavřelové v právní věci žalobce: Mgr. Ing. L. V., Ph.D., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 6. 5. 2020, čj. MPSV-2020/91292-915, a ze dne 7. 5. 2020, čj. MPSV-2020/92366-915, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 7. 2020, čj. -18,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) napadl u Nejvyššího správního soudu kasační stížností usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále „krajský soud“) označené v záhlaví. Tímto usnesením krajský soud odmítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutím žalovaného, kterými žalovaný rozhodl o odvolání stěžovatele proti rozhodnutím Úřadu práce České republiky - Krajské pobočky v Jihlavě o námitkách podjatosti úředních osob. Krajský soud žalobu odmítl pro nepřípustnost dle , (dále „“), jelikož směřovala proti rozhodnutím, jež jsou z přezkumu ve správním soudnictví vyloučena [ ve spojení s ].

[2] Stěžovatel v kasační stížnosti požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Nejvyšší správní soud nicméně usnesením ze dne 25. 9. 2020, čj. -27, žádost o osvobození od soudního poplatku i návrh na ustanovení zástupce zamítl a současně stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě dvou týdnů od doručení uvedeného usnesení doložil plnou moc jím udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, anebo prokázal vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soud v tomto usnesení dospěl k závěru, že návrh stěžovatele je zjevně neúspěšný. Připustil, že v dané věci nebylo odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí zamítnuto, nýbrž řízení zastaveno (žalovaný vyšel z toho, že o námitce podjatosti lze rozhodovat, jen dokud není rozhodnuto ve věci samé, přičemž stěžovatel námitku podal až po rozhodnutí ve věci). Přesto Nejvyšší správní soud s odkazem na existující judikaturu zdůraznil, že i zde se uplatní obecné závěry, podle nichž rozhodnutí o námitce podjatosti úřední osoby lze napadnout společně s meritorním rozhodnutím správního orgánu ve věci samé a pouze meritorní rozhodnutí je přezkoumatelné ve správním soudnictví. Stěžovatel byl poučen, že nevyhoví-li výzvě soudu, kasační stížnost bude odmítnuta. Usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 2. 10. 2020, stěžovatel však ve stanovené lhůtě (ani po jejím uplynutí) požadovanéy nedoložil.

[3] Jednou z podmínek řízení před Nejvyšším správním soudem je povinné zastoupení advokátem. Takové zastoupení se dle nevyžaduje tehdy, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

[4] Dle není-li stanoveno jinak, soud usnesením odmítne návrh, nejsou-li splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo nebyl přes výzvu odstraněn.

[5] V nyní projednávané věci nejsou splněny podmínky řízení, neboť stěžovatel zdejšímu soudu nedoložil, že by sám měl právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie, ani nepředložil plnou moc jím udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti. Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo, než kasační stížnost odmítnout, neboť stěžovatel ani přes výzvu soudu uvedený nedostatek neodstranil.

[6] Nejvyšší správní soud dodává, že nepřehlédl podání ze dne 7. 10. 2020, v němž stěžovatel polemizuje s důvody, pro něž zdejší soud zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce. Stěžovatel upozorňuje dále na specifika dané věci s tím, že žalovaný řízení zastavil, přičemž stěžovatel nemohl napadnout zamítnutí námitky podjatosti dříve. Dodal, že je nesolventní a byť má právnické vzdělání, nemůže je doložit, neboť doklady mu byly odcizeny a zničeny. Poukázal též na to, že vlivem duševní poruchy není schopen se sám soudních řízení účastnit a na základě lékařského posudku, který má soud k dispozici, musí být zastupován.

[7] K tomuto podání stěžovatele Nejvyšší správní soud pouze pro úplnost uvádí, že o zamítnutí jeho návrhu na ustanovení zástupce již bylo pravomocně rozhodnuto z důvodu zjevné neúspěšnosti návrhu a na tomto závěru soudu nelze za daných okolností nic měnit. Z tvrzení stěžovatele ani z podkladů, které ke svým podáním připojil, dále nikterak neplyne, že by v jeho případě nebyla dána procesní způsobilost činit v řízení před soudem samostatně úkony. Stěžovatel je zjevně schopen odpovídajícím způsobem formulovat svá podání, přičemž v řízení před krajským soudem zastoupen nebyl. Ze zprávy jeho praktického lékaře ze dne 2. 7. 2020, která je součástí příloh soudního spisu, se pak nepodává nic víc, než že jeho „účast ve správním řízení a při nutnosti hájení svých zájmů není dlouhodobě žádoucí.“ Pokud jde o tvrzení, že má právnické vzdělání, stěžovatel toto tvrzení nijak neupřesnil, nepožádal o prodloužení stanovené lhůty k jeho doložení a především ani neavizoval, že by doklad o vzdělání byl ochoten či schopen soudu doložit, resp. jaké činí kroky k získání takového dokladu. Nejvyšší správní soud dodává, že stěžovateli zástupce neustanovil pro zjevnou neúspěšnost návrhu, nikoliv na základě posouzení jeho osobních a majetkových poměrů, čímž se nynější věc odlišuje od jiných rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, kterými byl stěžovateli zástupce ustanoven.

[8] O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ve spojení s , podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 27. října 2020

Milan Podhrázký

předseda senátu