Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 Az 34/2020 - 38

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci

žalobce: O.K.

státní příslušnost Ukrajina

zastoupený Mgr. Beatou Kaczynskou, advokátkou

sídlem Masarykovy sady 76/18, 737 01 Český Těšín

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky

sídlem Nad Štolou, 170 34 Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí ze dne 9. 6. 2020 č. j. OAM-204/ZA-ZA11-VL16-2020, o udělení mezinárodní ochrany

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odměna advokátky Mgr. Beáty Kaczynské se určuje částkou 8 228 Kč, která jí bude vyplacená z účtu Krajského soudu v Ostravě ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

1. Rozhodnutím ze dne 9. 6. 2020 č. j. OAM-204/ZA-ZA11-VL16-2020 žalované Ministerstvo vnitra zastavilo řízení o udělení mezinárodní ochrany žalobce podle ust. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) pro nepřípustnost této žaloby podle ust. téhož zákona. Žalovaný v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany je v pořadí již druhou. Důvody, které žalobce uvedl v této žádosti jako odlišné od důvodů uplatněných v první žádosti o udělení mezinárodní ochrany, hodnotil žalovaný jako skutečnosti z hlediska irelevantní a zjevně účelově vedené, které nemohou ovlivnit výsledek příslušného případného opakovaného řízení ve věci mezinárodní ochrany. Žalobce tak, jako v minulé žádosti uvedl obavy ve vztahu k ukrajinské policii, SBU a stoupencům neoficiálních ozbrojených skupin. Dále označil, že se v r. 2014 účastnil Antimajdanu, kde z města Záporoží vyháněl účastníky Majdanu z Pravého sektoru. Měl pomáhat separatistům, schovávat lidi, které pronásledovala vláda a útočit na webové stránky policie a SBU, což uvedl dále do souvislosti s tvrzením, že jej počátkem měsíce ledna 2019 doma hledali lidé z Pravého sektoru a přitom měli zbít jeho bratra, který tam měl v tu chvíli zrovna být. Jeho bratr následkem tohoto napadení zemřel. Žalobce k tomu uvedl, že jej lidé z Pravého sektoru hledali proto, že v r. 2015 nebo 2016 dostal politický trest , 5, 8/3 za účast na Antimajdanu a mnohokrát jej kvůli tomu zadržovala policie. Tyto důvody musely být žalobci objektivně známy již v průběhu správního řízení o předchozí žádosti o udělení mezinárodní ochrany a bylo povinností žalobce je uvést v rámci řízení o této předchozí žádosti. Žalovaný také poukázal na rozpory mezi výpovědí žalobce uskutečněnou v rámci řízení o jeho první žádosti a skutečnostmi uváděnými v nynějším řízení o druhé žádosti, ze které dovodil nedůvěryhodnost a účelovost jeho tvrzení.

2. Žalobce ve včas podané žalobě vytýkal žalovanému porušení ust. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Nesouhlasil se závěrem žalovaného, že jeho opakovaná žádost o mezinárodní ochranu je nepřípustná podle ust. . V předchozím řízení nemohl uvést to, že jej počátkem ledna 2019 doma hledali lidé z Pravého sektoru a přitom zbili jeho bratra, který tam v tu dobu zrovna byl a který následně 7. 1. 2019 zemřel. Stejnou námitku pak opakovala jeho ustanovení právní zástupkyně v podání ze dne 13. 8. 2020, ve kterém doplnila, že bratr žalobce zemřel v důsledku napadení stoupenců Pravého sektoru, z čehož žalobce dovozuje obavy z hrozící újmy v případě návratu zpět na Ukrajinu. Jelikož žalobce uvedl tuto novou skutečnost, bylo povinností žalovaného opatřit si dostatek podkladů k tomu, zda tyto žalobcem uváděné důvody naplňují předpoklady uvedené v ust. a zda tyto důvody svědčí o tom, že by žalobce mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v či by mu hrozila vážná újma podle ust. . Žalobce proto navrhoval, aby napadené rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno a věc žalovanému byla vrácena k dalšímu řízení.

3. Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 6. 2020 č. j. OAM-204/ZA-ZA11-Vl16-2020 a z připojeného správního spisu žalovaného téhož č. j. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při řízení o žalobě žalobce vycházel přitom krajský soud z ust. a násl. , (dále jen „“) a ze skutkového a právního vztahu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného, přičemž napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů (ust. , 2 ).

4. Z obsahu správního spisu žalovaného krajský soud zjistil, že žalobce podal žádost o udělení mezinárodní ochrany dne 2. 3. 2020. V rámci poskytnutí údajů k této žádosti dne 6. 3. 2020 jako její důvody uvedl, že se k němu dostavili domů lidé z Pravého sektoru a hledali jej. Byl tam jeho starší bratr, kterého zbili, načež on zemřel. Když přijela švagrová, viděla to a přivolala policii. Příslušníci policie po kontrole dokladů, kdy se dozvěděli, že se jedná o příslušníky Pravého sektoru, odjeli. Dále žalobce uvedl, že jej v zařízení pro uprchlíky v Havířově přepadli tři opilí Gruzinci a zbili jej. Jiné důvody žádosti nemá. Na dotaz, z jakého důvodu jej hledali příslušníci pravého sektoru, odpověděl, že v r. 2015 nebo 2016 dostal politický trest § 258/3 za účast na Antimajdanu. Mnohokrát jej kvůli tomu zadržovala policie. Na otázku, zda uváděl tyto skutečnost v rámci správního řízení o jeho předchozí žádosti o udělení mezinárodní ochrany, odpověděl, že ne, což odůvodnil tím, že měl strach z úniku informací a že se to dozví lidé z Pravého sektoru. Součástí správního spisu je i dokumentace ve věci první žádosti žalobce o mezinárodní ochranu, kterou podal dne 5. 9. 2017. Při poskytnutí údajů k této žádosti 8. 9. 2017 jako důvody uvedl, že se obává o život své rodiny, někdo volá a vyhrožuje. Žalobce byl zbaven práva volby a říkají mu, kde má jít a co má dělat. Žalobce si myslí, že jsou to policisté, ale nemají policejní uniformu a také mu říkají, koho má volit. Bydlí na východě Ukrajiny, kde se prodávají volně zbraně a drogy. Ve městě má strach, když např. vedou dítě do mateřské školy a do přírody mimo město již nejezdí. Žalobce si stěžoval na prodej drog a zatli jej a zbili. Naznačili mu, že pokud si ještě někdy bude stěžovat, odnese to jeho rodina. Dodal, že to jsou všechny jeho důvody žádosti o mezinárodní ochranu. Při pohovoru žalobce k tomu dodal, že si na jednání policie tehdy nestěžoval, neboť se bál o svoji dceru. Mimo jiné také poukázal na problém s neoficiálními ozbrojenými skupinami, kterým odmítal opravovat auta, v důsledku čehož přišel o byznys ve své ministanici technické obsluhy. Žalovaný o žalobcově první žádosti rozhodl rozhodnutím ze dne 7. 12. 2017 č. j. OAM-734/ZA-ZA11-ZA20-2017 tak, že žalobci mezinárodní ochranu neudělil. Z úřední činnosti i z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí je krajskému soudu známo, že žalobce toto rozhodnutí napadl žalobou, kterou zdejší soud zamítl rozsudkem ze dne 22. 5. 2018 a následnou kasační stížnost žalobce odmítl Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 9. 1. 2019 pro nepřijatelnost. Součástí správního spisu jsou informace o zemi původu žalobce a to informace Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky, týkající se hodnocení Ukrajiny jako bezpečné země původu se stavem k červenci 2019, informace Ministerstva zahraničních věcí ČR č. j. 131227-6/2019-LPTP ze dne 15. 8. 2019 o situaci neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu po návratu do vlasti a o návratu do vlasti po dlouhodobém pobytu v zahraničí a informace odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR ze dne 25. 4. 2019 o politické a bezpečnostní situaci na Ukrajině. Ze správního spisu bylo dále zjištěno, že žalobce poté, kdy byl seznámen s podklady pro rozhodnutí, elektronickou cestou doručil žalovanému podání, v němž uvedl, že počínaje měsícem února r. 2014 se zúčastnil protestních akcí Antimajdanu, když začalo v Záporoží docházet k nepokojům a odkázal na připojené výtisky ukrajinských periodik.

5. Podle ust. žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná, podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterou ministerstvo posoudilo jako nepřípustnou podle .

6. Podle ust. , podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, ministerstvo nejprve posoudí přípustnost opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany a to, zda uvedl nebo se objevily nové skutečnosti nebo zjištění, které

a)nebyly bez vlastního zavinění cizince předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení,

b) svědčí o tom, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle §14a.

7. Podle ust. řízení se zastaví, jestliže je žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná.

8. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, tak jak je žalobce uvedl ve své žalobě ze dne 26. 7. 2020, jak je opakovala a rozvedla jeho právní zástupkyně v podání ze dne 31. 8. 2020 v souladu s dispoziční zásadou zakotvenou v ust. věty první Podle žalobce jeho nynější žádost o mezinárodní ochranu podanou dne 2. 3. 2020 neměl žalovaný posoudit jako nepřípustnou podle shora citovaného ustanovení a v důsledku toho řízení o této žádosti zastavit podle ust. téhož zákona. Skutečnost, týkající se úmrtí jeho bratra, nemohl žalobce uvést v předchozím správním řízení, když k úmrtí došlo v lednu 2019, zatímco o jeho první žádosti o udělení mezinárodní ochrany rozhodl žalovaný rozhodnutím ze dne 7. 12. 2017. V „doplnění žaloby“ ze dne 31. 8. 2020 pak žalobce k uvedenému prostřednictvím své právní zástupkyně dodal, že jeho bratr zemřel v důsledku napadení stoupenci Pravého sektoru, z čehož odůvodnil své obavy z hrozící újmy v případě návratu na Ukrajinu. S žalobcem lze souhlasit v tom, že pokud o jeho první žádosti o mezinárodní ochranu bylo rozhodnuto rozhodnutím žalovaného ze dne 7. 12. 2017 a jeho bratr zemřel v lednu 2019 (což žalobce ostatně doložil v průběhu řízení úmrtním listem), pak se jedná logicky o skutečnost, kterou nemohl v průběhu řízení o první žádosti uplatnit. V kontextu s celým azylovým příběhem však krajský soud nemůže souhlasit s jeho tvrzením, kterým dává úmrtí svého bratra do souvislosti s příslušníky Pravého sektoru, kteří jej měli hledat v jeho bydlišti, kde se zrovna v té době nacházel jeho bratr, jehož měli tito příslušníci zbít tak, že následkem toho zemřel. V řízení od své nynější žádosti o udělení mezinárodní ochrany, na rozdíl od žádosti první, uváděl jako důvody dále to, že se v r. 2014 účastnil Antimajdanu, kde měl v Záporoží vyhánět účastníky Majdanu z Pravého sektoru, měl pomáhat separatistům a schovávat lidi, které pronásledovali, a útočit na webové stránce policie a SBU. V nynějším řízení dále uvedl, že jej lidé z Pravého sektoru hledali z důvodu, že v r. 2015 nebo 2016 „dostal politický trest /3 za účast na Antimajdanu a mnohokrát jej kvůli tomu zdržovala policie. Krajský soud musí poznamenat, že je zcela zarážející, že tyto důvody žalobce neuvedl již v rámci první žádosti o udělení mezinárodní ochrany a ve shodě s žalovaným musí souhlasit s tím, že tyto uváděné skutečnosti jsou rozporné s tvrzeními žalobce uvedenými v řízení o jeho první žádosti, kdy žalobce tvrdil, že v zemi původu nikdy nebyl trestně stíhán, a že jsou žalobcem uváděny zcela účelově. V této souvislosti se pak jeví i jako účelové jeho tvrzení o příčině úmrtí jeho bratra následkem zbití příslušníky Pravého sektoru v žalobcově domě, kde ho hledali a kde byl jeho bratr zrovna přítomen. Krajský soud proto nemůže souhlasit s namítanými obavami žalobce z hrozící vážné újmy v případě nuceného návratu do země původu, plynoucími s úmrtím jeho bratra v důsledku napadení stoupenci Pravého sektoru. Krajský soud proto uzavírá, že namítané úmrtí bratra žalobce není možno hodnotit jako skutečnost svědčící o nebezpečí hrozby pronásledování žalobce z důvodů uvedených v či hrozby vážné újmy podle . Za této situace žalovaný nepochybil, když žádost o udělení mezinárodní ochrany žalobce vyhodnotil jako nedůvodnou podle shora citovaného ust. a řízení o této žádosti podle ust. téhož zákona zastavil. Nutno dodat, že pro své rozhodnutí si žalovaný opatřil dostatek informací z údajů poskytnutých žalobcem k žádosti o mezinárodní ochranu a informace o zemi původu žalobce, které s ohledem na nepřípustnost opakované žádosti žalobce byly zcela dostačující, a žalovanému proto nelze oprávněně vytýkat porušení ust. .

9. Ze shora uvedených důvodu krajský soud žalobu žalobce jako nedůvodnou zamítl v souladu s ust. , přičemž v této věci rozhodl bez nařízení jednání se souhlasem účastníků řízení podle

10. Ustanovení právní zástupkyni žalobce byla přiznána odměna za její zastupování v rozsahu 2 úkonů právní služby po 3 100 Kč a 2 režijních paušálu po 300 Kč, celkem 6 800 Kč v souladu s ust. , , písm. d) a vyhl. č. , ve znění pozdějších předpisů, s připočtením 21 % DPH, celkem 8 228 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, ve lhůtě 2 týdnů od jeho doručení.

Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

Ostrava dne 29. 10. 2020

JUDr. Petr Indráček

samosoudce

[Zadejte text.]