Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 A 177/2017 - 23

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci

žalobce

XX

trvale bytem XX

proti

žalovanému

Ministerstvo spravedlnosti

se sídlem Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2

o žalobě proti nečinnosti žalovaného

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádná ze stran nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

Základ sporu

1. Žalobce se přihlásil coby uchazeč do výběrového řízení přípravné služby justičního čekatele vyhlášeného předsedkyní Krajského soudu v Ostravě organizovaného ve smyslu , o výběru, přijímání a odborné přípravě justičních a právních čekatelů a o odborné justiční zkoušce a odborné závěrečné zkoušce právních čekatelů (dále jen „“).

2. Přípisem ze dne 31. 10. 2016 předsedkyně Krajského soudu v Ostravě žalobce vyřadila z tohoto výběrového řízení s odkazem na Důvodem pro vyřazení bylo nedoložení tzv. lustračního osvědčení podle , kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky (dále jen „“).

3. Žalobce se následně obrátil na žalovaného s podnětem k přezkumnému řízení, jehož předmětem mělo být výše uvedené sdělení o vyřazení žalobce z výběrového řízení a jeho zrušení pro nezákonnost. Žalovaný na tento podnět reagoval svým právním názorem, podle kterého sdělení o vyřazení z výběrového řízení není správním rozhodnutím ve smyslu , (dále jen „“), a tudíž nejsou dány podmínky pro ani potenciální konání přezkumného řízení.

4. Právě v nezahájení přezkumného řízení ze strany žalovaného spatřuje žalobce nečinnost žalovaného, proti níž brojí podanou správní žalobou.

II.

Shrnutí žaloby a vyjádření žalovaného

5. Žalobce se žalobou ze dne 30. 10. 2017 domáhá uložení povinnosti žalovanému vydat rozhodnutí o návrhu (žádosti) žalobce na zrušení rozhodnutí předsedkyně Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 10. 2016 o vyřazení žalobce z výběrového řízení do přípravné služby justičního čekatele.

6. Žalobce shrnul procesní vývoj ve věci a argumentuje, že v stanovuje další předpoklady pro osoby vykonávající činnost justičního čekatele. Za osobu vykonávající službu justičního čekatele lze považovat osobu přijatou do přípravné služby dle ustanovení tudíž nestanovuje povinnost připojit lustrační osvědčení k přihlášce a tak na jeho nedoložení nelze aplikovat

7. Dle žalobce měl výkon státní správy ze strany žalovaného, o který žalobce usiloval, směřovat k odstranění protiprávního stavu, což žalovaný nečinil. Ze strany žalovaného se mu opakovaně dostalo pouze odpovědi, že sdělení předsedkyně Krajského soudu v Ostravě nemá povahu správního rozhodnutí.

8. Žalobce se tak cítí v důsledku nevykonání státní správy ze strany žalovaného (projednání protiprávního stavu bez zbytečných průtahů) zkrácen na svých právech a podanou žalobou se domáhá odstranění tohoto protiprávního stavu.

9. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 4. 1. 2018 setrval na svém právním názoru s tím, že předmětné sdělení o vyřazení žalobce z výběrového řízení ani sdělení žalovaného ze dne 12. 12. 2016, č. j. MSP-754/2016-OOJ-SO/2, kterým nebylo vyhověno žádosti žalobce o zrušení předmětného sdělení, nejsou správními rozhodnutími. Při posuzování podmínek nezbytných pro zařazení uchazeče do výběrového řízení přípravné služby justičního čekatele není aplikován , neboť v dané věci není zahajováno správní řízení, a v konečném důsledku ani nemůže být vydáno správní rozhodnutí.

10. Podle názoru žalovaného stejně tak ani vyrozuměním žalovaného ze dne 12. 12. 2016 není zasahováno do právní sféry adresáta, když se jedná pouze o vyjádření k otázce postupu předsedkyně Krajského soudu v Ostravě podle Žalovaný v takovém případě nepostupuje podle a nevydává správní rozhodnutí.

11. Žalobcův výklad žalovaný nepovažuje za správný. Posuzovat úplnost předložených dokladů uchazeče o přijetí do přípravné služby (tzn. i splnění dalších předpokladů pro osoby vykonávající činnost justičního čekatele podle ) je oprávněn předseda soudu – s ohledem na zákona o soudech a soudcích a prováděcí předpis – již při podání přihlášky k výběrovému řízení. Nepředloží-li uchazeč řádně vyplněnou přihlášku nebo nepředloží-li všechny požadované doklady ani po výzvě a ve lhůtě stanovené k jejich doplnění, předseda krajského soudu uchazeče z účasti na výběrovém řízení vyřadí. Žalovaný nesouhlasí s žalobcem, že ze plyne uchazeči možnost doložit požadované doklady až do doby rozhodnutí o přijetí do pracovního poměru justičního čekatele. Stěžejní je v této souvislosti a 3 zákona o soudech a soudcích, z nějž nelze dovozovat takové závěry, ba naopak – zmocňující ust. zákona o soudech a soudcích odkazuje na příslušnou vyhlášku, která jednoznačně stanovuje povinnost uchazeče připojit k přihlášce do předmětného výběrového řízení i další náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, kterým je , na jehož základě je vydáváno příslušné lustrační osvědčení.

12. Žalovaný se také ohradil proti tvrzení žalobce, že se žalovaný nezabýval konkrétními okolnostmi jeho případu a zůstal nečinný. Z obsahu předchozích expedic žalovaného dle něj plyne, že Ministerstvo spravedlnosti se k případu žalobce vždy podrobně vyjádřilo, reagovalo na jeho podněty a zdůvodňovalo své stanovisko ve věci. Fakt, že žalobce neakceptoval představené argumenty a adekvátní vysvětlení žalovaného (namísto vydání rozhodnutí) s ohledem na absenci správního řízení, nelze vykládat jako nečinnost orgánu, což bylo mj. žalobci rovněž vysvětleno v dopise ze dne 21. 7. 2017, č. j. MSP-754/2016-OOJ-SO/9. Nečiní-li správní orgán v řízení úkony v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě přiměřené, není-li zákonná lhůta stanovena, použije se ke zjednání nápravy ustanovení o ochraně před nečinností ( ). V posuzovaném případě však Ministerstvo spravedlnosti nepostupovalo podle , neboť, jak již bylo zdůrazněno, nebylo vedeno žádné správní řízení, tudíž nebylo vydáno žádné správní rozhodnutí, a není tedy možné jej ani přezkoumávat. Za nečinnost správního orgánu se považuje nevydání rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, ke kterému byl správní orgán povinen, nikoli nevydání rozhodnutí, kterého se žadatel bez nároku domáhá.

III.

Posouzení žaloby

13. Žaloba byla městskému soudu doručena 31. 10. 2017. Městský soud v Praze napadené rozhodnutí v souladu s , (dále jen „“), přezkoumal v rozsahu žalobních bodů, přičemž podle vycházel ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době rozhodování správního orgánu.

14. Žaloba není důvodná.

15. Městský soud se nejprve zabýval povahou samotné žaloby a otázkou, zdali je v působnosti správních soudů zabývat se předmětnou žalobou.

16. Z žaloby je zjevné, proti čemu se žalobce dovolává soudní ochrany – údajná nečinnost žalovaného způsobená nevyřízením podnětu k provedení přezkumného řízení ve smyslu a násl. .

17. Městský soud musí konstatovat, že samotná domněnka žalobce o zásahu do jeho subjektivních práv namítanou nečinností není správná. Z ustálené judikatury správních soudů vyplývá, že (ne)zahájení přezkumného řízení nemůže zakládat nečinnost správního orgánu, neboť přezkumné řízení je zahajováno z moci úřední, a na jeho zahájení tak není nárok. Pokud tedy absentuje nárok na zahájení přezkumného řízení, nemůže žalobce disponovat veřejným subjektivním právem na zahájení přezkumného řízení, do něhož by mohlo být zasaženo: „Přezkumné řízení podle a násl. je zařazováno mezi mimořádné opravné prostředky, tedy opravné prostředky směřující proti pravomocným správním rozhodnutím. Jde však spíše o prostředek dozoru, kterým disponuje příslušný správní orgán za účelem nápravy právních omylů, tj. k odstranění rozporu rozhodnutí se zákony nebo jinými obecně závaznými právními předpisy ( ). Účastníci řízení, v němž bylo předmětné správní rozhodnutí vydáno a jež nabylo právní moci, totiž nejsou aktivně legitimováni k zahájení daného řízení. Jak správně konstatoval krajský soud, v případě přezkumného řízení, jakožto mimořádného procesního prostředku dozorčího práva, jde vždy o zahájení řízení z moci úřední a účastník řízení může podat pouze podnět k přezkoumání daného správního rozhodnutí; zda mu však bude vyhověno a přezkumné řízení bude skutečně zahájeno, závisí zcela na úvaze příslušného správního orgánu. Jedná se totiž o řízení, jehož zahájení je plně v dispozici správního orgánu; již starší judikatura ve věcech správních vyslovila, že na přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení není právní nárok (srov. např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 2. 1998, č. j. – 18, publikované pod č. 877/2001 Soudní judikatury ve věcech správních). V souzené věci tedy nebyl naplněn jeden z definičních znaků pro ochranu proti nečinnosti správního orgánu dle , konkrétně povinnost vydat rozhodnutí (zahájit přezkumné řízení, resp. vydat rozhodnutí v přezkumném řízení), a proto není možné úspěšně namítat nečinnost žalovaného správního orgánu.“ (Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 6. 2016, č. j. – 17; zvýraznění provedeno městským soudem.)

18. S ohledem na shora uvedenou argumentaci městský soud žalobu zamítnul jako nedůvodnou.

19. Nad rámec uvedeného městský soud uvádí, že podle obsahu žaloby i jejího petitu je zřejmé, že se žalobce dovolával toho, aby žalovanému byla uložena povinnost vydat rozhodnutí o návrhu žalobce na zrušení sdělení předsedkyně Krajského soudu v Ostravě. Mezi obsahem žaloby a navrženým petitem přitom neexistuje rozpor, a rozporný není ani samotný petit. Městský soud proto nepochyboval o tom, že žalobce se svou žalobou domáhá právě ochrany proti nečinnosti žalovaného, a neshledal ani důvody k odstranění případných nesrovnalostí mezi obsahem žaloby a jejím petitem, či protichůdnosti v petitu samotném. Z tohoto důvodu se tedy ani nezabýval úvahami o možném odstranění takových vad, tedy typicky o změně žalobního typu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 7. 2009, č. j. – 197).

20. S ohledem na shora uvedené závěry nepovažoval městský soud za nutné zabývat se povahou sdělení předsedkyně Krajského soudu v Ostravě o vyřazení žalobce z výběrového řízení, neboť pro uvedený závěr nebyla tato otázka relevantní.

IV.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

21. Na základě všech shora uvedených skutečností dospěl Městský soud v Praze k závěru, že žaloba není důvodná a ve smyslu ji zamítnul.

22. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , neboť žalobce neměl v řízení úspěch a žalovanému žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 29. října 2020

JUDr. Slavomír Novák v.r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje XX