Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nad 166/2024 - 11

-12

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: X. L., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 8. 2024, č. j. OAM-378/BA-BA01-HA08-2024, vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o návrhu žalobce na přikázání věci jinému než místně příslušnému krajskému soudu,

takto:

Návrh žalobce na přikázání věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. Krajskému soudu v Praze nebo Městskému soudu v Praze se zamítá.

Odůvodnění:

[1] Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Praze domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž žalovaný rozhodl, že žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná podle , o azylu, a řízení o udělení mezinárodní ochrany se zastavuje podle téhož zákona.

[2] Krajský soud v Praze usnesením ze dne 17. 9. 2024, č. j. -10, postoupil věc Krajskému soudu v Ostravě, neboť shledal, že není místně příslušným soudem k projednání žaloby. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 7. 11. 2024, č. j. -9, kasační stížnost žalobce proti uvedenému usnesení Krajského soudu v Praze zamítl.

[3] Krajský soud v Ostravě předložil dne 18. 10. 2024 Nejvyššímu správnímu soudu návrh žalobce na přikázání věci Krajskému soudu v Praze nebo Městskému soudu v Praze z důvodu vhodnosti. Tento návrh žalobce odůvodnil tím, že ke dni vydání rozhodnutí žalovaného byl hlášen k pobytu v obvodu Krajského soudu v Ostravě, avšak v současné době se zdržuje na adrese Voskovcova 1060/23, Praha 5. Z důvodu vhodnosti by proto měl věc projednat a rozhodnout Městský soud v Praze nebo Krajský soud v Praze, aby se žalobce mohl účastnit jednání ve věci.

[4] Žalovaný se k návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu nevyjádřil.

[5] Podle Nejvyšší správní soud může věc přikázat jinému než místně příslušnému krajskému soudu, je-li to pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu vhodné.

[6] Nejvyšší správní soud vycházel při posuzování návrhu žalobce z konstantní judikatury, dle které „[d]elegace vhodná je výjimkou ze zásady trvání místní příslušnosti a z ústavní zásady zákonného soudu a soudce, a proto k ní lze přistoupit pouze v těch ojedinělých případech, v nichž by projednání věci jiným než místně příslušným krajským soudem znamenalo z komplexního pohledu hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější posouzení věci (viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 22. 4. 2004, č. j. -26, č. NSS). Podobně v usnesení ze dne 24. 6. 2004, č. j. Nad 89/2004-26, Nejvyšší správní soud vyslovil: „Jelikož postup podle vyjadřuje výjimku z ústavně garantované zásady, že nikdo nemůže být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu stanoví zákon (d), musí být skutečnosti, které odůvodňují přikázání věci jinému než příslušnému soudu, výjimečné, závažné a objektivní povahy.“ Poukázat lze rovněž na usnesení NSS ze dne 4. 12. 2003, č. j. -23, podle něhož „přikázání věci jinému soudu podle představuje opatření povahy zřídkavé, jež musí být náležitě odůvodněno z hlediska přesvědčivosti a významnosti uplatňovaných důvodů, neboť představuje průlom do ústavního principu zákonného soudce (d)“.

[7] Z výše uvedeného tak je zřejmé, že Nejvyšší správní soud opakovaně konstatoval, že institut přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu je nutno vykládat restriktivně a uplatňovat pouze ve velmi výjimečných případech. Pro tento postup musí existovat další důvody a naléhavé zájmy, které výjimečně a zcela ojediněle převáží nad ústavní zásadou zákonného soudce a soudu. Takovým případem však není žalobcem tvrzený důvod spočívající ve změně místa pobytu a možnosti účastnit se jednání. Jak totiž seznal kasační soud v usnesení ze dne 9. 10. 2003, č. j. -40, přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle s. ř. s nemůže odůvodnit pouze to, že žalobce (žadatel o azyl) má místo pobytu v obvodu jiného krajského soudu, než který je místně příslušný podle , a ve věci požaduje nařídit jednání (srov. též usnesení NSS ze dne 25. 9. 2019, č. j. -71).

[8] Nejvyšší správní soud již také opakovaně připomněl, že pojem hospodárnosti řízení nelze vztahovat pouze k nákladům řízení, které vznikají účastníkům řízení, ale je zapotřebí na něj nahlížet v kontextu celého řízení a především jej vykládat v úzké souvislosti s pojmem rychlosti řízení, jakož i jinými důležitými důvody pro delegaci vhodnou. Přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu s sebou vždy nese vyšší náklady a především řízení protahuje. Místně příslušný krajský soud musí věc předložit Nejvyššímu správnímu soudu, který věc (jsou-li pro to podmínky) přikáže jinému krajskému soudu, přičemž tento krajský soud musí opět učinit přípravné procesní úkony (např. účastníkům řízení rozeslat příslušné výzvy a poučení) a seznámit se se spisem, nemluvě o tom, že nějakou dobu potrvá, než přistoupí k projednání a rozhodnutí věci. S tím vším jsou spojené zvýšené náklady a prodloužení délky řízení (viz usnesení NSS ze dne 22. 12. 2004, č. j. Nad 167/2004-31, č. 942/2006 Sb. NSS, ze dne 12. 4. 2006, č. j. Nad 12/2006-21, ze dne 3. 10. 2019, č. j. -29, a ze dne 19. 2. 2020, č. j. -58). Jestliže by měla být věc delegována jinému než místně příslušnému krajskému soudu vždy, když žadatel o azyl změní místo svého pobytu tak, že se nachází v obvodu jiného krajského soudu, docházelo by tím k neúměrnému protahování řízení a k možnému zneužívání tohoto postupu k procesním obstrukcím. Navíc by takový postup byl v přímém rozporu s ustanovením ukládajícím soudům přednostně mimo pořadí věcí, v jakém k nim došly, vyřizovat věci azylu (srov. usnesení rozšířeného senátu č. j. -26).

[9] Žalobcem uplatněné argumenty, proč by měl věc projednat a rozhodnout jiný soud než místně příslušný Krajský soud v Ostravě, tak Nejvyšší správní soud nepovažoval za dostatečné důvody k tomu, aby převážily význam zásady zákonného soudu, jakož i zásady zákonem určeného trvání místní příslušnosti soudu. Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že podmínky ustanovení nebyly v projednávané věci naplněny, a věc nepřikázal jinému krajskému soudu. Žalobu podanou žalobcem proti shora označenému rozhodnutí žalovaného tedy projedná a rozhodne o ní věcně a místně příslušný Krajský soud v Ostravě.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. listopadu 2024

Mgr. Aleš Roztočil

předseda senátu