Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Azs 153/2020 - 25

[4] Žalovaná nesouhlasila s návrhem na přiznání odkladného účinku. Vyjádřila se tak, že odůvodnění zásahem do práva cizince na spravedlivý proces nemůže být užito jako obecný nástroj pro další legalizaci pobytu cizince na území České republiky, zvláště když bylo vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění pro neoprávněný pobyt stěžovatele. Cizinec pro své setrvání na území České republiky neskýtá žádnou záruku. Ubytovnu, na které současně pobývá, může kdykoliv opustit. Z dosavadního jednání cizince, který na území pobýval bez platného oprávnění k pobytu a opakovaně mařil rozhodnutí o vyhoštění, plyne, že pohrdá čímkoli, co ho omezuje na jím zvoleném způsobu života.

[5] Podle , soudního (dále „“), nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení až 5 se užije přiměřeně. Podle lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[6] Odkladný účinek kasační stížnosti představuje zcela výjimečný institut, kterým se mění účinky pravomocného rozhodnutí, a měl by být využíván pouze v situacích, kde výkon rozhodnutí nebo jeho jiné následky mohou působit značné obtíže. Kasační stížnost, jako mimořádný opravný prostředek, směřuje proti již pravomocnému rozhodnutí, a do doby rozhodnutí o kasační stížnosti je proto třeba na rozhodnutí krajského soudu pohlížet jako na správné. Pouze v případě naplnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je možno tuto zásadu narušit.

[7] Nejvyšší správní soud již dříve judikoval, že k tomu, aby kasační stížnosti mohl být přiznán odkladný účinek, musí navrhovatel v prvé řadě dostatečně podrobně a určitě tvrdit, že mu hrozí újma nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, čj. -32, či ze dne 23. 1. 2014, čj. -11). Důvody možného vzniku újmy jsou vždy subjektivní, závislé pouze na osobě a situaci stěžovatele, ten tedy musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to dovozuje.

[8] Žaloba proti rozhodnutí o správním vyhoštění má odkladný účinek ze zákona (§ 172 odst. 3 zákona o pobytu cizinců). Oproti tomu kasační stížnost v téže věci odkladný účinek nemá a Nejvyšší správní soud může rozhodnout o jeho přiznání v souladu s výše citovanými ustanoveními. Jak ovšem zdůraznil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v nedávném rozhodnutí (viz usnesení ze dne 16. 6. 2020, čj -38), je nutné respektovat neurčitou a vysoce abstraktní hypotézu , která zavazuje soud v každém řešeném případě vzít v úvahu všechny specifika a individuální okolnosti sporné věci. Nesmí tedy docházet k paušálnímu přiznávání odkladného účinku v případě návrhu na jeho přiznání u určitých typů správních rozhodnutí, jako je správní vyhoštění, a přiznávat jim odkladný účinek bez dalšího.

[9] Stěžovatel jako důvod pro přiznání odkladného účinku uvedl, že obdržel výhružný telefonát z Ukrajiny od neznámé osoby. K tomu Nejvyšší správní soud uvádí, že své tvrzení nijak nedoložil, ani blíže nevysvětlil, na základě jakých skutečností by pro něj měl hovor představovat reálnou hrozbu. V řízení před správním orgánem, ani před soudem stěžovatel neuvedl žádné skutečnosti svědčící o tom, že by mu na Ukrajině hrozilo jakékoliv nebezpečí. Při ústním jednání dne 8. 2. 2020 naopak vypověděl, že mu na Ukrajině nic nehrozí, může se tam vrátit, v minulosti měl ovšem obavy, že by mohl být nasazen do válečného konfliktu. Na Ukrajině má dům, kam se může vrátit a oblast, ve které na Ukrajině žije, je bezpečná. Ze správního ani soudního spisu tedy nevyplývá, že by stěžovateli na Ukrajině hrozilo nebezpečí a v minulosti by zde měl problémy. Jeho tvrzení o výhružkách v kontextu jeho případu neodpovídá zjištěným skutečnostem a bez předložení dalších tvrzení a alespoň indicií o reálnosti hrozby jej Nejvyšší správní soud proto považuje za zcela nepodložené a nevěrohodné.

[10] Stěžovatel blíže nekonkretizoval ani tvrzení, že Česká republika je středem jeho soukromého života a má zde sociální a ekonomické zázemí, jde tedy o zcela obecné a ničím nedoložené tvrzení. Ze správního spisu plyne, že stěžovatel nemá v Česku rodinu, má bratra na Ukrajině a přítelkyni ukrajinské národnosti, která je v České republice pouze na návštěvě. Vyhoštění by v tomto případě tedy nepředstavovalo zásah do soukromého života stěžovatele.

[11] Pokud jde o stěžovatelovu argumentaci týkající se zásahu do jeho práva na spravedlivý proces, konkrétně, že vyhoštěním ztratí možnost bránit se osobně a aktivně se podílet na řízení, jím citované závěry Nejvyššího správního soudu byly překonány již výše citovaným rozhodnutím rozšířeného senátu (sp. zn. ), který sjednotil do té doby roztříštěnou praxi. Rozšířený senát dospěl k závěru, že obecně vyjádřený zájem cizince na osobní účasti v řízení o kasační stížnosti či jeho právo být v kontaktu s advokátem a s tím související ochrana spravedlivého procesu nemohou být samy o sobě bez dalších individuálních okolností důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. V nyní projednávané věci soud žádné takové individuální okolnosti neshledal. Vzhledem k tomu, že řízení o kasační stížnosti probíhá zpravidla bez nařízeného jednání, nelze předpokládat, že by byla vyžadována osobní přítomnost stěžovatele. Ten je před kasačním soudem řádně zastoupen advokátem, s nímž může komunikovat i na dálku skrze prostředky elektronické komunikace, či telefonicky. Právo na spravedlivý proces je tak i v případě nepřiznání odkladného účinku zachováno.

[12] Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud v souladu s ve spojení s nepřiznal kasační stížnosti stěžovatele odkladný účinek. Tímto rozhodnutím Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 7. září 2020

Petr Mikeš

předseda senátu