Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

55 Ad 6/2024 - 46

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci

žalobkyně: E. T., narozená dne

bytem

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5

v řízení o žalobě proti rozhodnutí ze dne 20. 2. 2024, č. j. X

takto:

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 20. 2. 2024, č. j. X se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobkyně proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. X ze dne 25. 10. 2023 a toto rozhodnutí potvrdila s odůvodněním, že u žalobkyně se jedná o invaliditu prvního stupně, jestliže pokles její pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu představuje 35 %.

2. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala žalobu, ve které nesouhlasí se závěrem, že její pracovní schopnost poklesla pouze o 35 %, neboť má za to, že její zdravotní stav odpovídá invaliditě třetího stupně. Hodnocení posudkovým lékařem je v rozporu s lékařskými nálezy odborných lékařů, a to zejména v rozporu s lékařskou zprávou z neurochirurgie, neurologie a ortopedie. V žalobě žalobkyně poukázala na svůj zdravotní stav a na zdravotní obtíže, kterými trpí. Dále namítá, že v rozhodnutí posudkového lékaře není uveden nevysvětlitelný propad jejího zdravotního stavu, když má za to, že její zdravotní stav byl podhodnocen, jestliže ze třetího stupně invalidity jí náleží pouze invalidní důchod prvého stupně. Proto požadovala přešetření posudku o invaliditě.

3. Soud řízení doplnil o posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Z posudku posudkové komise vyplývá, že u žalobkyně se jedná zejména o chronický vertebrogenní algický syndrom krční a bederní, o LI syndrom levostranný, po operaci bederní páteře pro výhřez disku L5/S1 v roce 2001 a o stav po operaci krční páteře, dále se jedná o stav po ošetření meningeomu base přední jámy lební gama nožem v lednu 2021, o trvající anosmii a o stav po operaci karpálního tunelu, unárního kanálu vpravo a epikondylitidu vlevo, ASK obou kolenních kloubů.

4. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je chronický bolestivý páteřní syndrom, stav po operaci páteře, bederní a krční. Jde o středně těžké funkční postižení, závažné postižení dvou úseků páteře se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, omezenou hybností krční páteře, se skoliózou ThL páteře, projevy radikulopatie na levé dolní končetině. S přihlédnutím k míře obtíží komisí byla zvolena horní hranice rozmezí. S ohledem na závažné komorbidity je tato hranice navýšena. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XIII, odd. E, položce 1 c přílohy k , pokles pracovní schopnosti byl stanoven 40%. Dle ustanovení téže vyhlášky navýšeno o 10% na celkovou hodnotu 50%. Zdravotní stav nesplňuje podmínky položky 1 d – těžké funkční postižení, neboť není trvale výrazný neurologický nález s těžkým poškozením nervů, nejsou parézy, nejsou svalové atrofie, nejsou poruchy hybnosti končetin, poruchy funkce svěračů. K datu vydání napadeného rozhodnutí šlo o invaliditu druhého stupně, a to od 30. 5. 2023.

5. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí je ve shodě s posudkem okresní správy sociálního zabezpečení ze dne 30. 5. 2023 i s posudkem IPZS v námitkovém řízení ze dne 6. 2. 2024, co do určení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a míry postižení. Konstatuje však, že zdravotní stav je obdobný posudku ze dne 21. 2. 2019, kdy pro stejné obtíže vertebrogenního rázu byla žalobkyně uznána invalidní ve druhém stupni za využití možnosti navýšení horní hranice na 50% poklesu pracovní schopnosti. Stav se od té doby nezměnil Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí rovněž navyšuje horní hranici daného rozmezí, zejména však pro komorbidity.

6. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byl určen chronický bolestivý páteřní syndrom, stav po operaci bederní a krční páteře. Pro četné komorbidity komise využila možnost navýšení horní hranice daného rozmezí pro příslušnou položku, a proto uznala invaliditu druhého stupně. Vycházela ze zpráv neurologa, kde byl neurologický nález popsán téměř normální, neurochirurg hodnotí stav po operaci meningeomu příznivě, na MR mozku došlo k mírné regresi nádoru. Komise zohlednila i ortopedický nález, samotné operace kolen nejsou stavem dlouhodobě nepříznivým, ortoped neudává závažně omezenou funkci kolenních či kyčelních kloubů. Toto nebylo patrno ani při vyšetření v komisi. Operace palce, operace gynekologické, gastroenterologický nález nemají na pokles pracovní schopnosti zásadní vliv. Z celé zdravotní dokumentace není zřejmá aktivita kloubního zánětu, ani klinicky ani laboratorně, na RTG palců rukou je symetrický nález bez významné artrózy, ta je na interfalangeálním kloubu malíku levé ruky, posudkově nepodstatná. Neurologické vyšetření nepotvrdilo stran závratí vestibulární syndrom.

7. V dané záležitosti soud postupoval podle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ), při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

8. Podle , ve znění platném od 1. 1. 2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Podle odstavce 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnost než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení, se považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, kterému mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.

9. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, tudíž medicínskou, neboť důchod je podmíněn dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu z toho důvodu závisí na odborném lékařském posouzení. Správní soudy nemohou učinit úsudek o této otázce samy. To vyplývá z , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kdy posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí. To za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Ty jsou vybaveny oprávněním k posuzování poklesu pracovní schopnosti a k zaujmutí posudkových závěrů o invaliditě (vznik, trvání, zánik). Posudkové řízení proto představuje specifickou formu správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Posudková činnost vyžaduje vedle odborných lékařských znalostí zároveň znalosti z oboru posudkového lékařství. Soud tyto posudky hodnotí jako každý jiný důkaz ve smyslu a u posudku se zabývá otázkou úplnosti, přesvědčivosti posudku, který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi a bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr musí být zdůvodněn, avšak nemůže být soudem měněn v důsledku toho, že soud nemá potřebné odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí.

10. Soud tedy zdravotní stav žadatele o invalidní důchod neposuzuje a nepřezkoumává. Ověřuje pouze, zda je posudek úplný a přesvědčivý. Zároveň se zabývá správností posudku a případně otázkou řádného složení komise. Bere přitom v úvahu, že úloha posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí se opírá o stanovenou zákonnou úpravu. Komise jednají ve složení předseda, tajemník a vždy ještě alespoň jeden přísedící odborný lékař klinického oboru. Posudkový závěr se přijímá komisionálně. Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že posudková komise se musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, zvláště pak s těmi, které posuzovaná osoba namítá a musí své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl posouzen komplexně na základě úplné zdravotnické dokumentace a s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. Posudek vypracovaný posudkovou komisí v rámci tohoto soudního řízení uvedené podmínky splňuje.

11. Krajský soud při rozhodování vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované, zejména pak z doplnění dokazování posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ze dne 6. 8. 2024, dle něhož se jedná u žalobkyně o invaliditu druhého stupně, jestliže pokles pracovní schopnosti představuje 50%, když datum vzniku invalidity byl stanoven od 30. 5. 2023. Od tohoto data trvá invalidita druhého stupně u žalobkyně.

12. Napadené rozhodnutí proto bylo vydání v rozporu s , 2 zákona o důchodovém pojištění, a proto soud napadené rozhodnutí zrušil podle a věc vrátil žalované k dalšímu řízení, neboť žalobce splňuje zákonné předpoklady pro dávku ve formě invalidního důchodu druhého stupně, a to od 30. 5. 2023. Žalovaná je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázána ( ); důkazy provedené v řízení před soudem přitom žalovaná zahrne mezi podklady pro nové rozhodnutí ( ).

13. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení , kdy žalobce byl v řízení úspěšný, ovšem v souvislosti s tímto řízením mu žádné náklady řízení nevznikly, proto mu nebyla náhrada nákladů řízení přiznána. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

České Budějovice 14. října 2024

Mgr. Helena Nutilová v. r.

samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.