Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

62 Az 2/2020 - 27

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Hluštíkem, Ph.D. ve věci

žalobce: A. S.

státní příslušnost Alžírsko

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR

sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 12. 2019, č. j. OAM-907/ZA-ZA11-LE26-2019, ve věci mezinárodní ochrany,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Vymezení věci

1. Žalobce se podanou žalobou ze dne 21. 1. 2020 domáhal přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zastaveno řízení o udělení mezinárodní ochrany na podkladě žádosti žalobce ve smyslu ve spojení s , o azylu (dále jen „“).

2. Žalobce poukázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu, zejm. rozsudek ze dne 6. 3. 2012, č. j. -96, podle kterého musí rozhodnutí o zastavení řízení pro nepřípustnost opakované žádosti vždy obsahovat odůvodněný závěr, že žadatel neuvádí nové skutečnosti či zjištění relevantní z hlediska azylu nebo doplňkové ochrany, resp., pokud takové skutečnosti uvádí, pak pouze takové, které mohl uplatnit již v předchozí žádosti a dále, že nedošlo, k takové zásadní změně situace v zemi původu, která by mohla zakládat opodstatněnost nové žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Podle žalobce napadené rozhodnutí tyto náležitosti nesplňuje. Podle žalobce i navzdory formálnímu neuvedení nových skutečností nelze shledat nepřípustnou žádost o udělení mezinárodní ochrany, jestliže se od předcházejícího pravomocného rozhodnutí situace v zemi původu zásadním způsobem změnila a tato změna by mohla zakládat opodstatněnost nové žádosti. Podle žalovaného k takové změně v zemi původu žalobce nedošlo, což však žalovaný blíže neodůvodňuje, odkazuje pouze na 2 zprávy o situaci v zemi původu. Napadené rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a uvedl, že popírá oprávněnost žalobních námitek. Odkázal na obsah spisového materiálu a dále uvedl, že žalobce ve své opakované žádosti neuvedl žádnou novou skutečnost ve smyslu , která by odůvodňovala opětovné vedení správního řízení a opětovné hodnocení důvodů žalobcova odchodu z vlasti a jeho obav z návratu do vlasti. Žalovaný přitom posoudil situace ve vlasti žalobce; napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se a , na základě dostatečných a řádným způsobem opatřených podkladů. Žalovaný dále zdůraznil, že v současné době je Alžírsko zařazeno vyhláškou Ministerstva vnitra č. mezi bezpečné země původu.

Zjištění z obsahu správních spisů

4. Ze správních spisů soud zjistil, že žalobce dne 24. 1. 2016 požádal o udělení mezinárodní ochrany; jako důvod uvedl, že je od roku 2006 členem Hnutí za nezávislost Kabylie (MAK) v jeho vesnici a organizuje manifestace. Je křesťanského vyznání, o mezinárodní ochranu požádal z důvodu svého náboženského vyznání a kvůli své činnosti v politickém hnutí. Rozhodnutím žalovaného ze dne 15. 9. 2017 nebyla žalobci mezinárodní ochrana udělena. Dne 18. 10. 2019 podal žalobce opětovně žádost o mezinárodní ochranu; v rámci poskytnutí údajů ke své žádosti uvedl, že když byl v Alžírsku, byl politicky aktivní, byl členem MAK, nyní je 4 roky v ČR a politicky aktivní není, žádá o mezinárodní ochranu ze stejných důvodů jako v předešlé žádosti, již není v kontaktu s MAK, v Alžírsku je ale situace stejně špatná, možná i horší, jde tam člověku o život, možná tam bude občanská válka. Tři roky žije s českou dívkou, chtějí se vzít.

5. Ve správním spise jsou založeny informace o zemi původu, konkrétně se jedná o Informaci OAMP: Hodnocení Alžírska jako bezpečné země původu ze dne 9. 4. 2019 a Informace MZV ČR ze dne 9. 6. 2017.

6. Dne 3. 12. 2019 byla žalobci dána možnost seznámit se s podklady rozhodnutí, vyjádřit se k nim, navrhnout další podklady rozhodnutí či vyjádřit námitky proti zdrojům informací a způsobu jejich využití. Žalobce uvedl, že nic co je uvedeno ve zprávě OAMP není pravda, není možné mezi bezpečné země zařadit zemi, která je rok bez prezidenta; každý pátek se konají manifestace a policie proti účastníkům zasahuje. V Alžírsku není funkční vláda a v zemi dojde k občanské válce. Doplnění podkladů pro rozhodnutí nenavrhl.

7. Následně dne 13. 12. 2019 rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím. Správní orgán zjistil, že žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany je již druhou v pořadí, provedl tedy srovnání tvrzení v nynější a v předchozí žádosti o mezinárodní ochranu a dospěl k závěru, že žalobce neuvedl žádné nové skutečnosti, které nebyly bez zavinění žalobce předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím řízení a které svědčí o tom, že by žalobce mohl být vystaven pronásledování z azylově relevantních důvodů nebo že mu hrozí vážná újma podle . Pokud se týče tvrzení žalobce o hrozící občanské válce v Alžírsku, jedná se o nepodloženou domněnku žalobce. Tvrzení o bezvládí je nepravdivé, jak vyplývá ze zprávy OAMP. Žalobce nenavrhl žádná podklad k podpoře jeho tvrzení. Žalovaný zdůraznil, že ČR považuje podle vyhl. č. Alžírsko za bezpečnou zemi původu.

Posouzení věci krajským soudem

8. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů [ , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“)] napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného ( ) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ve věci soud rozhodl bez nařízení jednání podle

9. Krajský soud především dospěl k závěru, že žalovaný zjistil skutkový stav v potřebném rozsahu a obstaral si dostatek informací potřebných k vydání rozhodnutí. Shromážděné informace ohledně situace v Alžírsku soud považuje za zcela dostatečné a přiměřeně aktuální k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí.

10. Krajský soud dále připomíná, že v projednávané věci přezkoumává pouze to, zda byly naplněny zákonné podmínky pro zastavení řízení o udělení mezinárodní ochrany pro jeho nepřípustnost ve smyslu ve spojení s . Nepřezkoumává tedy, zda žalobcem uváděné skutečnosti jsou tzv. azylově relevantní.

11. V řízení o opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany musí žalovaný podle zkoumat, zda žadatel neuvedl nové skutečnosti nebo zjištění relevantní pro udělení azylu, které nemohl uplatnit v předchozím řízení (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2012, č. j. - 96). Platí přitom, že „pokud žadatel neuvedl všechny důvody své žádosti o udělení mezinárodní ochrany, jedná se o skutečnost přičitatelnou pouze jemu, a nelze akceptovat, že by toto neunesení břemena tvrzení mohl zhojit pomocí podání opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany.“, a dále „institut opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany neslouží k upřesňování či skutkovému doplňování předchozí žádosti. Jeho hlavním smyslem a účelem je postihnout případy, kdy se objeví takové závažné skutečnosti, které by mohly ovlivnit postavení žadatele a které nemohl uplatnit vlastní vinou během předchozího řízení. Zpravidla se přitom může jednat o takové skutečnosti, ke kterým došlo během času“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 6. 2009, č. j. - 65).

12. Ve shora citovaném rozsudku rozšířeného senátu dále dospěl uvedený soud k závěru, že „odůvodnění správního rozhodnutí o zastavení řízení pro nepřípustnost opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany proto musí vždy obsahovat zdůvodněný závěr správního orgánu o tom, že 1) žadatel v opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany neuvádí žádné nové skutečnosti či zjištění relevantní z hlediska azylu nebo doplňkové ochrany, resp. 2) pokud takové skutečnosti či zjištění uvádí, pak pouze takové, které mohl uplatnit již v předchozí žádosti, a 3) že nedošlo k takové zásadní změně situace v zemi původu, která by mohla zakládat opodstatněnost nové žádosti o udělení mezinárodní ochrany.“ (shodně argumentoval Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 18. 12. 2013, č. j. - 118).

13. Námitky žalobce směřují do toho, zda žalovaný splnil povinnost uloženou mu , tedy posouzení existence takových nových skutečností, které by svědčily o tom, že by žalobce mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v nebo že by mu hrozila vážná újma podle . V zásadě tedy v projednávané věci směřují námitky do posouzení bezpečnostní situace v Alžírsku, neboť žalobce sám žádné nové skutečnosti neuvedl a novou skutečností by tedy mohla být pouze změna v bezpečnostní situaci v době od původní žádosti žalobce. Ve vztahu hodnocení bezpečnostní situace správním orgánem Nejvyšší správní soud vymezil ve svém rozsudku ze dne 3. 10. 2017, č. j. - 38, že „v rozhodnutí o další opakované žádosti musí být alespoň stručně uvedeno, proč k relevantní změně nedošlo a jaké podklady o tom vypovídají.“ Žalovaný požadované hodnocení provedl s odkazem na relevantní podklady, přičemž s tímto hodnocením se krajský soud ztotožňuje a považuje je za dostatečné pro rozhodnutí ve věci.

14. Podle se pro účely tohoto zákona rozumí bezpečnou zemí původu stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště,

- ve kterém obecně a soustavně nedochází k pronásledování, mučení nebo nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestům a k hrozbě z důvodu svévolného násilí v případě mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu,

- který jeho občané nebo osoby bez státního občanství neopouštějí z důvodů uvedených v § 12 nebo 14a,

- který ratifikoval a dodržuje mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, včetně norem týkajících se účinných opravných prostředků, a

- který umožňuje činnost právnickým osobám, které dohlížejí nad stavem dodržování lidských práv.

15. Podle , ministerstvo vyhláškou stanoví seznam bezpečných zemí původu, bezpečných třetích zemí a evropských bezpečných třetích zemí. Seznamy zemí stanovené vyhláškou ministerstvo přezkoumá nejméně jedenkrát v kalendářním roce.

16. Podle bodu 2 , Česká republika považuje Alžírsko za bezpečnou zemi původu.

17. Krajský soud zdůrazňuje, že označení určité země za bezpečnou zemi původu v podstatě zvyšuje důkazní břemeno na straně žadatelů o mezinárodní ochranu; ze strany žalobce přitom nebyly tvrzeny žádné skutečnosti, které by byť náznakem měly vést k závěru o tom, že v případě žalobce se o bezpečnou zemi původu jednat nemůže. Nelze tak přiznat důvodnosti žalobních námitek, které jsou v zásadě pouhou hypotetickou ničím nepodloženou spekulací o neurčitých skutečnostech, které žalobce v průběhu řízení o mezinárodní ochranu ani nijak blíže neinterpretoval.

18. Tedy, za situace, kdy žalobce uvedl toliko okolnosti, které uvedl již v prvním řízení o mezinárodní ochranu a nadto uvedl pouze své úvahy o tom, že situace v Alžírsku je horší a hrozí občanská válka, aniž by své úvahy a tvrzení přiblížil a podpořil dalšími relevantními skutečnostmi a důkazy, lze podle krajského soudu uzavřít, že je správný závěr žalovaného, že v mezičase nedošlo k takové změně bezpečnostních poměrů v Alžírsku, které by odůvodňovaly meritorní posouzení žádosti žalobce. Žalovaný tedy správně shledal opakovanou žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako nepřípustnou.

Závěr a náklady řízení

19. Krajský soud tedy uzavírá, že žalobní námitky důvodnými neshledal, a proto žalobu jako nedůvodnou podle zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle , neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovanému nad rámec jeho úřední činnosti žádné náklady nevznikly. Soud tedy výrokem II. tohoto rozsudku žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

Ostrava 29. září 2020

JUDr. Petr Hluštík, Ph. D.

samosoudce

[Zadejte text.]