Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Aprn 1/2020 - 21

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Kaniové ve věci žalobce: Mgr. D. D., zast. advokátem Mgr. Davidem Macháčkem, se sídlem T. G. Masaryka 108, Kladno, proti žalovanému: Ústavní soud, se sídlem Joštova 8, Brno, o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle , o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. ,

takto:

I. Návrh se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobce (dále „navrhovatel“) podal u Nejvyššího správního soudu dne 17. 3. 2020 kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 2. 2020, č. j. – 86, kterým byla odmítnuta žaloba na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o žádosti o informace ze dne 30. 5. 2019.

[2] Dne 28. 7. 2020 navrhovatel u Nejvyššího správního soudu podal návrh na určení lhůty; požaduje do 30 dnů vydání rozhodnutí ve věci sp. zn. . Uvádí, že věc je jednoduchá; dále poukazuje na to, že podal několik kasačních stížností, a to i později, přičemž již o nich bylo rozhodnuto (sp. zn. , sp. zn. ).

[3] Z předloženého spisu Nejvyššího správního soudu sp. zn. vyplývá, že navrhovatel podal kasační stížnost dne 17. 3. 2020; bezprostředně poté dne 21. 3. 2020 byly stěžovateli zaslány informace o řízení včetně poučení o složení senátu, písemnost navrhovatel převzal do vlastních rukou dne 26. 3. 2020; dne 31. 3. 2020 doložil navrhovatel plnou moc advokáta k zastupování; dne 2. 4. 2020 byl Nejvyššímu správnímu soudu předložen vyžádaný spis Krajského soudu v Brně sp. zn. .

[4] Návrh není důvodný.

[5] Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v , o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v d.

[6] Nejvyšší správní soud již několikráte ve své judikatuře konstatoval, že průtahy v řízení znamenají, že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému vyřizování věci napadlé příslušnému soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází k nečinnosti soudu.

[7] Nejvyšší správní soud v projednávané věci po posouzení postupu druhého senátu Nejvyššího správního soudu dospěl k závěru, že soud nebyl v případě navrhovatele nečinný. Jak vyplývá z předloženého spisového materiálu, soud se věcí bezprostředně po jejím obdržení řádně zabýval a činil postupně v přiměřené době všechny nezbytné procesní úkony, jejichž vykonání bylo ve věci zapotřebí tak, aby věc mohl projednat a rozhodnout. Lze připustit, že soud po dobu několika měsíců již žádné úkony nečiní; avšak stav řízení, kdy soud vykonal veškeré úkony nutné k tomu, aby mohl rozhodnout, v dané věci, která nemá přednostní režim, stále nerozhodl, není sám o sobě známkou průtahu v řízení; pro posouzení, zda dochází k průtahům v řízení, je rovněž zcela irelevantní, jak a kdy bylo rozhodnuto v jiných věcech stěžovatele, byť byly kasační stížnosti podány později.

[8] Při zhodnocení hledisek uvedených v zákona o soudech a soudcích Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že soud se nedopustil žádných průtahů ve vztahu k úkonům nutným k tomu, aby se řízení dostalo do stavu, kdy je možno vydat rozhodnutí. respektuje objektivní realitu v českém soudnictví, kdy rozhodující soudci či senáty mají v jednom okamžiku vícero běžících řízení, některá z nich již připravená k projednání a postupně v nich vydávají rozhodnutí, přičemž ostatní věci na rozhodnutí „čekají“. To samo o sobě není zapovězeno z hlediska požadavků spravedlivého procesu, které obecně nevynucují vydání rozhodnutí ihned, jak je to možné, ale pouze brání tomu, aby doba řízení nebyla nepřiměřeně dlouhá. Podstatné zde je, aby řízení nebylo v tomto stavu udržováno po nepřiměřenou dobu.

[9] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že dobu, po kterou se navrhovateli nedostalo dosud rozhodnutí, nelze z hlediska d považovat za nepřiměřenou, vyžadující ingerenci ve smyslu zákona o soudech a soudcích.

[10] Podle § 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích, pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází. Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené neshledal návrh důvodný, proto jej zamítl.

[11] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 3. srpna 2020

JUDr. Lenka Matyášová

předsedkyně senátu