Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 As 146/2020 - 35

- 36

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců Mgr. Davida Hipšra a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: P. Ch., zastoupený Mgr. Monikou Ipserovou, advokátkou se sídlem Sladkovského 505, Pardubice, proti žalovanému: Magistrát města Pardubice, se sídlem Pernštýnské náměstí 1, Pardubice, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 30. 3. 2020, č. j. - 59,

takto:

Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1] Úřad městského obvodu Pardubice V (dále též „správní orgán I. stupně“) rozhodnutím ze dne 28. 2. 2019, č. j. 6878/2018/OIS/Fa-7, uložil žalobci podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též „ “) pořádkovou pokutu za „nedostavení se na předvolání k podání svědectví“. Žalobce napadl rozhodnutí správního orgánu I. stupně odvoláním. Rozhodnutím žalovaného ze dne 26. 7. 2019, č. j. OSA/PO-10/19/22, bylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně podle změněno tak, že pořádková pokuta se žalobci ukládá „za nedostavení se na základě předvolání bez náležité omluvy k podání svědecké výpovědi dne 27. 2. 2019 v 13.30 hodin v budově správního orgánu.“

[2] Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou. Shora označeným rozsudkem Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích (dále též „krajský soud“) žalobu zamítl.

[3] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížnost z důvodů uvedených v a b) , , ve znění pozdějších předpisů (dále též „ “).

[4] Požádal i o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Uvedl, že v důsledku právních účinků rozhodnutí správních orgánů a napadeného rozsudku krajského soudu mu hrozí nepoměrně větší újma, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám (žalovanému, resp. správnímu orgánu I. stupně) a přiznání odkladného účinku není současně v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Stěžovatel se nachází v nepříznivé osobní a majetkové situaci (k tomu zejména uvedl, že je osobou nezaměstnanou, pečuje v domácím prostředí o svoji manželku H. Ch., která je imobilní, upoutaná na invalidní vozík a ve III. stupni invalidity, je nemajetný, odkázaný finančně pouze na invalidní důchod manželky a příspěvek na bydlení). Tyto skutečnosti stěžovatel osvědčil již v řízení před krajským soudem, ve kterém bylo vyhověno jeho návrhu na přiznání odkladného účinku.

[5] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku zejména uvedl, že nemá důvod zpochybňovat tvrzení stěžovatele a ponechává rozhodnutí o této otázce plně na kasačním soudu.

[6] Kasační stížnost nemá podle odkladný účinek, Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Podle lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je tedy podmíněna kumulativním splněním dvou podmínek: (i) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (ii) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[7] Nejvyšší správní soud shledal splnění uvedených podmínek. Při zkoumání splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud vzal v potaz stěžovatelem tvrzené (a žalovaným nezpochybněné) skutečnosti, tj. že se nachází v nepříznivé osobní a majetkové situaci (je osobou nezaměstnanou; pečuje osobně v domácím prostředí o svoji manželku H. Ch., která je imobilní, upoutaná na invalidní vozík a ve III. stupni invalidity; je nemajetný a žije pouze z invalidního důchodu manželky a příspěvku na bydlení), ze kterých vycházel i Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, a to jak v případě přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupkyně stěžovateli z řad advokátů, tak i v případě usnesení o přiznání odkladného účinku žalobě. S krajským soudem lze souhlasit i v tom, že ačkoliv se předmětná pořádková pokuta může jevit jako nikoliv vysoká, s ohledem na konkrétní majetkové poměry stěžovatele může v jeho případě i zaplacení takové pokuty představovat újmu ve smyslu , přičemž není zřejmé, jaká újma by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám. V této souvislosti odkazuje zdejší soud i na vyjádření žalovaného, který mj. uvedl, že předmětná částka nedosahuje takové výše, aby správní orgán I. stupně, do jehož rozpočtu náleží, odklad uhrazení významně pocítil. Z ničeho nevyplývá ani to, že by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[8] Na základě výše uvedeného Nejvyšší správní soud shledal, že v posuzované věci byly splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedené v Nejvyšší správní soud proto přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.

[9] Závěrem Nejvyšší správní soud dodává, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé. Nejvyšší správní soud dodává, že o předmětné žádosti mohl rozhodnout až poté, co mu bylo doručeno doplnění kasační stížnosti, resp. zaslány správní spisy a vyjádření žalovaného (podpůrně viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 6. 2012, č. j. - 17, ze dne 12. 5. 2016, č. j. - 32 atp.).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 13. srpna 2020

JUDr. Tomáš Foltas

předseda senátu