Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

60 Az 25/2020 - 28

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci

žalobce:

A.J., narozený dne X,

státní příslušník X,

bytem P. 12, N.,

proti

žalované:

Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky,

sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7,

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-33/ZA-ZA11-D02-2020 ze dne 19. 5. 2020,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalovaný naříkaným rozhodnutím rozhodl tak, že Litevská republika je státem příslušným k přijetí žalobce zpět podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013. Své rozhodnutí odůvodnil především tím, že Litva vydala žalobci vízum. Žalovaný neshledal překážky přemístění do Litvy, neboť ta nevykazuje systémové nedostatky při vyřizování azylových žádostí a žalobci tam nehrozí nelidské nebo ponižující zacházení.

2. Proti tomuto rozhodnutí brojil žalobce žalobou, v níž namítl, že žalovaný nezjistil skutkový stav věci tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti. Nebral v potaz tvrzení žalobce, a jeho závěr o podmínkách v Litvě nemá oporu ve spisu. Podmínky žalovaný zjišťoval zcela nedostatečně, neověřil, jak jsou právní závazky Litvy plněny ve skutečnosti. Žalovaný také uvedl, že vycházel „zejména“ z informace Odboru azylové a migrační politiky, aniž by přesněji uvedl, z čeho vycházel nad rámec toho. Pokud jde o konkrétní problémy, situace v Litvě není tak pozitivní, že by byla uspokojivá, jak se obecně zdá. Žalovaný měl také ověřit, zda trvá souhlas s převzetím žalobce z důvodu pandemie nemoci COVID-19. Faktickým přemístěním by mohlo dojít k ohrožení zdraví žalobce. Žalovaný také pochybil, když nezvážil převzetí příslušnosti podle čl. 17 nařízení č. 604/2013. Pro to byly důvody nejen v pandemickém stavu, ale i přímo na straně žalobce, který trpí problémy se srdcem.

3. Žalovaný ve vyjádření uvedl, že postupoval v souladu se zákonem. K faktickému předání žalobce dojde po dohodě s litevskými orgány a podle zdravotnických požadavků obou zúčastněných států. Předání je tedy reálné. V Litvě přitom žalobci nehrozí nelidské či ponižující zacházení.

4. Žaloba není důvodná.

5. Podrobnost a kvalita žaloby předurčují rozsah a intenzitu přezkumné činnosti soudu i nezbytný rozsah odůvodnění jeho rozhodnutí (srov. rozsudek rozšířeného senátu NSS č. j. -78 ze dne 24. 8. 2010, č. 2162/2011 Sb. NSS). Postačí tak uvést, že žalobce nezpochybnil správnost závěru o prvotní příslušnosti Litvy podle čl. 12 nařízení č. 604/2013. Systémové nedostatky litevského azylového řízení nebo nevhodné podmínky žadatelů o mezinárodní ochranu konkrétně netvrdil ani v řízení před žalovaným ani v žalobě. Popsal jediný problém: dva X mu řekli, že se s nimi musí vrátit do X. Jinak uvedl, že litevským orgánům nevěří (pohovor z 15. 1. 2020 na č. l. 14–15 správního spisu). Nic z toho ovšem nevypovídá o nedostatcích azylového řízení nebo nevhodných podmínkách pro žadatele o mezinárodní ochranu, takže žalovaný neměl důvod tato tvrzení zohlednit.

6. Situaci v Litvě žalovaný ověřil z Informace Odboru azylové a migrační politiky z 18. 2. 2020 (č. l. 30–33), která o systémových nedostatcích také nevypovídá. Materiální podmínky žadatelů o mezinárodní ochranu tato informace popisuje převážně v právní rovině, žalobce ovšem fakticitu jejich plnění nijak nezpochybnil (s podklady žalobce seznámen byl, srov. č. l. 39 správního spisu). S ohledem na okolnosti případu tak žalovaný neměl důvod vyhledávat další informace, protože o uspokojivých podmínkách v Litvě nepanovala v řízení pochybnost.

7. Z protokolu na č. l. 39 správního spisu pak také jasně plyne, z jakých podkladů pro rozhodnutí (srov. dost. 1 ) žalovaný vycházel. Protože s nimi byl žalobce seznámen, nemůže mít rozumnou pochybnost o tom, co žalovaný mínil tím, že vycházel „zejména“ z informace Odboru azylové a migrační politiky. Odůvodnění napadeného rozhodnutí je v tomto ohledu také jasné – žalovaný vycházel zejména z konkrétní informace o příznivém stavu azylového řízení a podmínek žadatelů v Litvě, ale vycházel též i z absence jiných, autoritativních informací o nepříznivém stavu téhož.

8. Řádný žalobní bod pak nepředstavuje tvrzení žalobce, podle něhož „na první pohled se může zdát, že azylová situace v Litevské republice je uspokojivá. … Při podrobnějším zkoumání však lze dojít k závěru, že situace tak pozitivní rozhodně není.“ Jakkoliv je možné, že je vše jinak, pravda je někde tam venku (Files. USA, FOX, 1993–2002) a sovy nejsou tím, čím se zdají být (Twin Peaks. USA, ABC, 1990–1991), nemění to nic na povinnosti žalobce uvést, z jakých konkrétních skutkových a právních důvodů se tak domnívá a čím to míní prokázat [ a e) ]. Protože tak neučinil, nemohl závěry žalovaného účinně zpochybnit svou vlastní verzí reality.

9. Není pak pravda, že se žalovaný nezabýval uplatněním diskrečního oprávnění podle čl. 17 nařízení č. 604/2013: na str. 4 napadeného rozhodnutí jasně konstatoval, že důvody zvláštního zřetele neshledal. Rozsah odůvodnění odpovídá tomu, že žalobce před žalovaným žádné konkrétní důvody neuvedl. Zdravotní problémy se srdcem začal žalobce tvrdit až v řízení o žalobě a nijak je neprokázal, přestože se měl v mezidobí podrobit lékařskému vyšetření (srov. odst. 7–9 usnesení č. j. -22; čl. 32 nařízení č. 604/2013).

10. Žalovaný také neměl důvod ověřovat, zda Litva nezměnila své rozhodnutí o žádosti o převzetí žalobce, protože žádný právní předpis takovou povinnost nestanoví. Případný budoucí zánik příslušnosti Litvy pro nemožnost faktického předání žalobce nijak nevypovídá o nezákonnosti nyní napadeného rozhodnutí (srov. § 29 nařízení č. 604/2013, ).

11. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl dle Žalobce neměl ve věci úspěch a úspěšnému žalovanému nevznikly náklady nad rámec běžné úřední činnosti. Žádný z účastníků tak nemá právo na náhradu nákladů řízení ( věta první ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.

Plzeň 25. srpna 2020

Mgr. Jan Šmakal, v.r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje J.P.