Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

57 A 62/2024 - 166

USNESENÍ

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce a soudců JUDr. Veroniky Burianové a Mgr. Aleše Smetanky ve věci

žalobce a navrhovatele:

P. K.

bytem X

zastoupený K. T., obecnou zmocněnkyní

bytem X

proti

žalovanému a odpůrci:

Ministerstvo zdravotnictví

sídlem Palackého náměstí 375/4, 128 00 Praha 2

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 6. 2024, č. j. MZDR 23024/2022-2/PRO, a o návrhu na zrušení opatření obecné povahy odpůrce ze dne 27. 10. 2021, č. j. MZDR 15757/2020-61/MIN/KAN,

takto:

Návrh se postupuje k vyřízení Nejvyššímu správnímu soudu.

Odůvodnění:

1. Návrhem došlým soudu dne 12. 9. 2024 v 00:01:00 hodin (srov. č.l. 15), upřesněným podáním došlým soudu dne 13. 9. 2024 v 8:49:51 hodin (srov. č.l. 142), se žalobce domáhá vyslovení nicotnosti, eventuálně zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 6. 2024, č. j. MZDR 23024/2022-2/PRO (dále jen „napadené rozhodnutí“), které mu mělo být doručeno dne 11. 7. 2024 (srov. č.l. 1 a č.l. 17), a vyslovení nicotnosti, eventuálně zrušení mimořádného opatření odpůrce ze dne 27. 10. 2021, č. j. MZDR 15757/2020-61/MIN/KAN (dále jen „mimořádné opatření“).

2. Napadeným rozhodnutím žalovaný částečně změnil rozhodnutí Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje ze dne 14. 6. 2022, č. j. KHSPL 15357/2022 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“), a ve zbytku jej potvrdil. Napadeným rozhodnutím ve spojení s

3. prvoinstančním rozhodnutím byla žalobci podle , o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19, uložena pokuta ve výši 1 000 Kč za spáchání přestupku podle , o ochraně veřejného zdraví, kterého se žalobce měl dopustit tím, že se dne 29. 11. 2021 mezi 11:50 hodin a 12:00 hodin pohyboval v prostoru prodejny Moje Trafika na adrese Sušická 29, Plzeň, aniž by měl zakrytá ústa a nos ochranným prostředkem dýchacích cest, čímž porušil zákaz pohybu a pobytu bez ochranných prostředků dýchacích cest ve všech vnitřních prostorách staveb sloužících jako prodejna stanovený mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví ze dne 27. 10. 2021, č. j. MZDR 15757/2020-61/MIN/KAN, ve znění mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 15. 11. 2021, č. j. MZDR 15757/2020-62/MIN/KAN. Dále byla žalobci uložena povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou 1 000 Kč.

4. Mimořádným opatřením odpůrce podle , o ochraně veřejného zdraví ve spojení s , odst. 2 téhož zákona zakázal za účelem ochrany obyvatelstva a prevence nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění covid-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 s účinností od 1. 11. 2021 do odvolání, zjednodušeně řečeno, pohyb a pobyt ve vnitřních prostorách staveb bez ochranných prostředků dýchacích cest stanovených technických parametrů, stanovil z tohoto zákazu výjimky, nařídil zaměstnavatelům vybavit zaměstnance respirátory v dostatečném počtu na každou pracovní směnu a všem poskytovatelům zdravotních služeb nařídil vydávat potvrzení o nezpůsobilosti osoby mít nasazený ochranný prostředek dýchacích cest pouze ze závažných důvodů a učinit o tom záznam do zdravotnické dokumentace dané osoby.

5. Soud návrh posoudil jako návrh na zahájení incidenčního přezkumu opatření obecné povahy ve smyslu věty druhé , (dále jen „“). Žalobce se totiž domáhá vyslovení nicotnosti, potažmo zrušení napadeného rozhodnutí, a zároveň navrhuje vyslovení nicotnosti, potažmo zrušení mimořádného opatření, které je opatřením obecné povahy (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2021, č. j. -63, č. 4184/2021 Sb. NSS, body 72 až 80) a bylo podkladovým aktem pro vydání napadeného rozhodnutí (tedy bylo při vydání napadeného rozhodnutí užito ve smyslu věty druhé – srov. str. 1 upřesněného návrhu na č.l. 18 a str. 4 a str. 6 až 8 napadeného rozhodnutí).

6. Podle , o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 (dále jen „“) „[k] projednání návrhu podle na zrušení mimořádného opatření podle nebo mimořádných opatření podle nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví ve stavu pandemické pohotovosti, jejichž účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku, je příslušný Nejvyšší správní soud, pokud mimořádné opatření vydalo ministerstvo. V ostatních případech je k projednání návrhu příslušný krajský soud“.

7. Mimořádné opatření vydalo Ministerstvo zdravotnictví podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona o ochraně veřejného zdraví ve stavu pandemické pohotovosti, který trval od 27. 2. 2021 do 5. 5. 2022 (srov. usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 4. 5. 2022, o ukončení stavu pandemické pohotovosti č. 113/2022 Sb.). Účelem mimořádného opatření byla ochrana obyvatelstva a prevence nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění covid-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 (srov. záhlaví mimořádného opatření). K projednání návrhu na jeho zrušení je proto podle věcně příslušný Nejvyšší správní soud. Nejvyšší správní soud mimořádné opatření již přezkoumával (srov. před ním vedená řízení sp. zn. , nebo ).

8. Žalobce v projednávané věci nenavrhl zrušení jen mimořádného opatření, nýbrž svým návrhem zahájil řízení o incidenčním přezkumu mimořádného opatření. Spolu s mimořádným opatřením totiž navrhl zrušení napadeného rozhodnutí, při jehož vydání bylo mimořádné opatření užito.

9. V případně takto spojeného návrhu na zrušení napadeného rozhodnutí a mimořádného opatření, které bylo podkladem pro vydání napadeného rozhodnutí, je věcně příslušným k jeho projednání ten soud, který je věcně příslušným k projednání návrhu na zrušení mimořádného opatření. To vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 11. 2015, č. j. -46, body 29 a 30: „Nejvyšší správní soud dále přikročil k výkladu historickému. Uvedené ustanovení bylo do vloženo s účinností od 1. 5. 2005 , o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), společně s dalšími ustanoveními, kterými byla správnímu soudnictví svěřena nová pravomoc, tj. rozhodování o zrušení opatření obecné povahy. V dané době však byla založena věcná příslušnost v těchto věcech Nejvyššímu správnímu soudu (viz ve znění do 31. 12. 2011). K řízení o žalobě proti rozhodnutí byl i tehdy příslušný krajský soud. Nicméně i v době od 1. 5. 2005 do 31. 12. 2011 bylo nutné podat společný návrh. Důvodová zpráva se k různé věcné příslušnosti nijak nevyjadřovala, ale je třeba dovodit, že zákonodárce tímto založil pro společný návrh věcnou příslušnost Nejvyššího správního soudu. U věcné příslušnosti je nepochybně vyloučeno, aby byla dána na výběr žalobci, a proto musel být pro společný návrh jen jeden věcně příslušný soud. Jen těžko lze dovodit, že by v tomto specifickém případě měl výjimečně krajský soud příslušnost pro rozhodování o návrhu na zrušení opatření obecné povahy, které bylo z důvodu obtížnosti svěřeno soudu nadřízenému. Naopak není zcela neobvyklé, že Nejvyšší správní soud rozhoduje či rozhodoval o některých návrzích jako soud prvostupňový (viz např. , nebo ). Z uvedeného je třeba dovodit, že pokud by postupoval navrhovatel podle , věty druhé, do 31. 12. 2011, musel by podat žalobu proti rozhodnutí spolu s návrhem na zrušení opatření obecné povahy k Nejvyššímu správnímu soudu. Zákonodárce tedy měl záměr, aby o těchto společných návrzích rozhodoval soud, který je příslušný (byť tehdy věcně) k rozhodování o návrhu na zrušení opatření obecné povahy. Těžko lze dovodit, že by se tento záměr ohledně příslušnosti (nyní místní) změnil jen tím, že byla změněna věcná příslušnost z Nejvyššího správního soudu na krajské soudy. Pro podporu závěru, že by měl být příslušný ten soud, který je příslušný pro rozhodování o návrhu na opatření obecné povahy, lze nalézt i argumenty racionálního zákonodárce. Zatímco rozhodnutí správního orgánu se zpravidla týká pouze jednotlivce nebo několika málo osob, opatření obecné povahy má dopad na větší okruh osob. U opatření obecné povahy proto není neobvyklá situace, že návrh na jeho zrušení podá více navrhovatelů, jejichž námitky se nezřídka překrývají. V takových případech je na místě, aby tyto návrhy byly projednávány jedním soudem, který o nich má přehled, a podle potřeby může přistupovat ke slučování těchto řízení. I u později podaných návrhů je vhodné, aby je projednával soud, který již v minulosti o daném opatření obecné povahy rozhodoval. Není proto rozumné, aby ve výjimečné situaci, kdy jsou spojeny návrhy podle , věty druhé, , byl příslušný pro řízení o zrušení obecné povahy jiný soud“. Pro úplnost soud dodává, že znění je totožné s jeho zněním účinným do 31. 12. 2011 a ačkoliv je v současnosti k řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části obecně věcně příslušným krajský soud, v případě mimořádných opatření podle je k řízení o návrhu na jejich zrušení věcně příslušným Nejvyšším správní soud.

10. Lze uzavřít, že proto, že je Nejvyšší správní soud věcně příslušným k řízení o návrhu na zrušení mimořádného opatření, je věcně příslušným rovněž k řízení o incidenčním návrhu na zrušení mimořádného opatření, tedy o návrhu na zrušení mimořádného opatření spojeného s návrhem na zrušení napadeného rozhodnutí, při jehož vydání bylo mimořádné opatření užito.

11. Podle „[b]yl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému“.

12. Zdejší soud, u něhož byl návrh podán, není věcně příslušným k jeho vyřízení. Věcně příslušným k jeho vyřízení je Nejvyšší správní soud. Proto zdejší soud postoupil podle návrh tímto usnesením Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu věcně a místně příslušnému k jeho vyřízení.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je kasační stížnost nepřípustná (srov. KOCOUREK, T. In: KÜHN, Z., KOCOUREK, T. a kol. . Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019. s. 52).

Plzeň 26. září 2024

Mgr. Lukáš Pišvejc v.r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.