Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 Az 16/2020 - 42

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci

žalobce: B. P.

státní příslušnost Gruzie

zastoupený Mgr. Beatou Kaczynskou, advokátkou sídlem 737 01 Český Těšín, Masarykovy sady 76/18

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra

sídlem 170 34 Praha 7, Nad Štolou 3

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 2. 2020 č. j. OAM-1113/ZA-ZA11-ZA20-2019, ve věci mezinárodní ochrany

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se včas podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto, že jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná podle , o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona o azylu) a řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo zastaveno podle zákona o azylu. Žalobce konstatoval, že z údajů, které poskytl ke druhé žádosti o udělení mezinárodní ochrany z 11. 12. 2019, vyplývá, že důvody, pro které žádal o mezinárodní ochranu, jsou shodné jako v předchozím řízení. Současně však uvedl, že se v Gruzii změnila nedávno vláda a situace tam se zhoršuje. Namítal, že i v případě, že v opakované žádosti neuvedl žádné nové skutečnosti, bylo úkolem žalovaného opatřit si ve správním řízení dostatek podkladů pro posouzení, zda v Gruzii nedošlo k takové zásadní změně situace, která by mohla zakládat opodstatněnost nové žádosti o mezinárodní ochranu. Žalovaný v napadeném rozhodnutí sice konstatuje, že od doby, kdy byla předchozí žádost posuzována, k žádné takové změně v zemi původu nedošlo, vypořádal se s touto otázkou pouze formálně a není zřejmé, o co konkrétně tyto závěry opírá. Žalovanému vytkl, že nezjistil dostatečně stav věci, resp. neopatřil si dostatek podkladů pro své rozhodnutí a neprovedl potřebné důkazy. Samotné odůvodnění napadeného rozhodnutí považuje žalobce za natolik nedostačující, že je nepřezkoumatelné.

2. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Konstatoval, že žalobce k tvrzení, že se situace zhoršuje, nepodal žádný pádný argument. Měl možnost být seznámen s podklady pro vydání rozhodnutí, uvedl však, že se nechce s podklady seznámit, je mu vše jasné a nenavrhl žádné další doplnění dokazování. Ani sám nedoložil ústně či písemně nic na podporu svých tvrzení o nemožnosti návratu do Gruzie. Rovněž tak neučinil ani v žalobě. Jeho obecná námitka v tom směru dle žalovaného tedy nemůže obstát. Žalovaný dále uvedl, že z informací o zemi původu plyne, že v Gruzii nedošlo od doby, kdy byla meritorně posuzována předchozí žádost žalobce, tedy od 4. 10. 2018, resp. 7. 8. 2019, kdy bylo Nejvyšším správním soudem rozhodnuto o odmítnutí kasační stížnosti pro nepřijatelnost, ani k žádné změně, která by mohla představovat novou skutečnost ve smyslu § 11a odst. 1 písm. b) zákona o azylu nebo by svědčila o tom, že by žalobce mohl být vystaven pronásledování z důvodu uvedených v § 12 zákona o azylu nebo, že by mu hrozila vážná újma podle § 14a zákona o azylu. Žalovaný tuto úvahu učinil pečlivě na podkladě informací shromážděných a založených ve spise a žalobce měl možnost se k nim vyjádřit. Tento postup je ve shodě i s rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. -26.

3. Soud o žalobě rozhodl v souladu s ust. věty druhé , (dále jen ), bez jednání, neboť žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil a žalobce se na výzvu soudu dle ve stanovené lhůtě nevyjádřil a nesouhlas s projednáním věci bez nařízení jednání nesdělil.

4. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal podle , v platném znění, v mezích žalobních bodů a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

5. Ze správního spisu vyplývá, že dne 8. 12. 2019 podal žalobce opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice. V rámci údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany sdělil, že je státním příslušníkem Gruzie, gruzínské národnosti, vyznává pravoslavné křesťanství, nemá žádné politické přesvědčení a nebyl členem žádné politické strany nebo skupiny. Je svobodný, bezdětný. Poslední místo bydliště ve vlasti měl ve městi Poti. Z Gruzie odcestoval letecky do Německa. Tam dorazil 27. 3. 2017. 9. 4. 2018, byl v rámci dublinského řízení transferován do České republiky. Cestovní doklad mu byl odebrán v Německu. V minulosti měl udělené vízum do České republiky. O mezinárodní ochranu žádal v roce 2017 v Německu a v roce 2018 v České republice. Je zdravý, nemá žádné zvláštní zdravotní potřeby. K důvodům žádosti o mezinárodní ochranu sdělil, že věci, o kterých hovořil v předchozím řízení, jsou stále stejné, ne-li horší. Navíc se v Gruzii nedávno změnila vláda a matka, s níž je v telefonickém kontaktu mu sdělila, že situace se v Gruzii zhoršuje. Po neudělení mezinárodní ochrany v předchozím řízení se chtěl vrátit do vlasti, ale maminka jej požádala, aby se už nevracel. Jiné důvody k žádosti o udělení mezinárodní ochrany nemá. Závěrem poskytnutí údajů k podané žádosti zopakoval, že o svých důvodech hovořil již v předchozím řízení.

6. Ze správního spisu se dále podává, že žalobce nepředložil v průběhu správního řízení žádné doklady osvědčující jeho totožnost a státní příslušnost.

7. Součástí správního spisu je i dokumentace ohledně předchozí žádosti žalobce o mezinárodní ochranu, kterou podal 9. 4. 2018. Správní řízení bylo vedeno pod č. j. OAM-314/ZA-ZA11-2018. V průběhu správního řízení o jeho první žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce označil za důvod žádosti problémy, které měl ve vlasti kvůli svému jménu a příjmení, dále obavu z podstrčení narkotik policií a také obavu z následného uvěznění. Správní orgán konstatoval, že v případě žalobce nebyly naplněny podmínky zákona o azylu pro udělení mezinárodní ochrany a mezinárodní ochrana mu nebyla udělena. Rozhodnutí bylo vydáno 4. 10. 2018, které nabylo právní moci 18. 10. 2018. Proti rozhodnutí správního orgánu podal žalobce žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě. Rozsudkem č. j. -50 byla žaloba zamítnuta. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě napadl žalobce kasační stížností. Nejvyšší správní soud usnesením č. j. -27 ze dne 7. 8. 2019, které nabylo právní moci 2. 9. 2019, kasační stížnost, odmítl pro nepřijatelnost.

8. Součástí správního spisu jsou dále informace, které žalovaný shromáždil v průběhu posuzovaného správního řízení ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv v Gruzii. Žalovaný konkrétně vycházel z materiálů Hodnocení Gruzie jako bezpečné země původu, z dubna 2019 a z Informace MZV ČR č. j. 104648-8/2019-LPTP ze dne 4. 4. 2019.

9. Ze správního spisu se dále podává, že žalobci byla dne 12. 12. 2019 dána možnost v souladu s seznámit se s podklady rozhodnutí, vyjádřit se k nim, navrhnout další podklady rozhodnutí či vyjádřit námitky proti zdrojům informací a způsobu jejich získání. Žalobce této možnosti využil a uvedl, že se nechce seznámit s obsahem citovaných podkladů ani se k nim vyjádřit a nechce navrhnout doplnění podkladů pro rozhodnutí. Sdělil, že nechce uvést žádné další skutečnosti nebo nové informace, které by měl vzít správní orgán v úvahu při posuzování jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany s tím, že vše již řekl.

10. Podle ust. , o azylu, ve znění pozdějších předpisů, žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná, podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterou ministerstvo posoudilo jako nepřípustnou podle .

11. Podle ust. § 25 písm. i) téhož zákona, řízení se zastaví, jestliže je žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná.

12. Krajský soud k námitkám žalobce předně odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2012 č. j. -96. Dle závěrů NSS odůvodnění správního rozhodnutí o zastavení řízení pro nepřípustnost opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany musí vždy obsahovat zdůvodněný závěr správního orgán o tom, že 1) žadatel v opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany neuvádí žádné nové skutečnosti či zjištění relevantní z hlediska azylu nebo doplňkové ochrany, resp. 2) pokud takové skutečnosti či zjištění uvádí, pak pouze takové, které mohl uplatnit již v předchozí žádosti, 3) že nedošlo k takové zásadní změně situace v zemi původu, která by mohla zakládat opodstatněnost nové žádosti o udělení mezinárodní ochrany.

13. V daném případě rozhodnutí žalovaného všechny tyto dříve vyslovené judikaturní požadavky splňuje. Žalovaný porovnal skutečnosti uváděné žalobcem v první žádosti s těmi, které uvedl v opakované žádosti, přičemž se s nimi vypořádal přesně ve shora uvedeném schématu. Soud souhlasí s jeho závěrem, že žalobce nezmínil žádné nové konkrétní skutečnosti, které by souvisely s motivem jeho odchodu z vlasti či neochoty se do Gruzie opětovně vrátit. Žalobce výslovně sdělil v průběhu správního řízení, že důvody jeho opakované žádosti o mezinárodní ochranu jsou stejné, jako uváděl v předchozím řízení a pouze obecně zmínil, že situace v Gruzii se stále zhoršuje. Jestliže žalovaný odkázal na spisový materiál, co se týče politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv v Gruzii, nelze mu dle názoru soudu nic vytknout. Tento stručný závěr, proč k relevantní změně nedošlo a jaký podklad o tom vypovídá, zcela postačuje, jak plyne z judikatury Nejvyššího správního soudu (viz usnesení č. j. -31, č. j. -118). Žalovaný rovněž zdůraznil, že dle vyhlášky Ministerstva vnitra č. , kterou se provádí zákon o azylu a zákon o dočasné ochraně cizinců, v platném znění, považuje v současné době Gruzii, s výjimkou Abcházie a Jižní Osetie, za tzv. bezpečnou zemi původu ve smyslu ust. zákona o azylu. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, z čeho žalovaný vycházel, jakými úvahami se řídil při posuzování podkladů rozhodnutí a k jakým závěrům dospěl. Tyto úvahy jsou přezkoumatelným způsobem uvedeny v napadeném rozhodnutí. Namítanou vadou nepřezkoumatelnosti napadené rozhodnutí postiženo není. Soud souhlasí se závěrem žalovaného, že v posuzované věci nebyly zjištěny žádné nové skutečnosti ve smyslu zákona o azylu, které by odůvodňovaly opětovné hodnocení žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany a jeho obav z návratu do země původu a které by vyžadovaly nutnost vydání nového meritorního rozhodnutí v jeho věci. V posuzované věci byly naplněny zákonné podmínky stanovené zákona o azylu a žádost o udělení mezinárodní ochrany tak byla správně shledána za nepřípustnou. Za daného stavu pak dle zákona o azylu bylo řízení zastaveno.

14. Krajský soud žalobu jako nedůvodnou v souladu s zamítl.

15. Podle soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému prokazatelně žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ostrava 26.08.2020

Mgr. Jarmila Úředníčková

samosoudkyně

[Zadejte text.]