Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

40 A 7/2020 - 82

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse ve věci

navrhovatele:

LEPŠÍ SEVER,

jednající volebním zmocněncem M. P.,

bytem „X“,

a

účastníků řízení:

1) Krajský úřad Ústeckého kraje,

sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem,

2) Česká strana sociálně demokratická,

sídlem Hybernská 1033/7, 110 00 Praha 1,

o návrhu na zrušení registrace kandidátníy České strany sociálně demokratické pro volby do Zastupitelstva Ústeckého kraje konané ve dnech 2. a 3. října 2020,

takto:

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Návrhem doručeným soudu dne 14. 8. 2020 se navrhovatel podle , o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) ve spojení s a odst. 4 , , ve znění pozdějších předpisů domáhal zrušení registrace kandidátníy České strany sociálně demokratické (dále jen „“) pro volby do Zastupitelstva Ústeckého kraje (dále jen „zastupitelstvo“) konané ve dnech 2. a 3. října 2020, která byla provedena rozhodnutím Krajského úřadu Ústeckého kraje (dále jen „volební orgán“) ze dne 14. 8. 2020, č. j. KUUK/125109/2020/Pa.

Návrh

2. V návrhu navrhovatel předeslal, že jakožto volební koalice politického hnutí ProMOST (dále jen „ProMOST“) a politického hnutí ÚSTECKÉ FÓRUM OBČANŮ (dále jen „ÚFO“) kandiduje v předmětných volbách do zastupitelstva. Konstatoval, že až do 27. 7. 2020 šlo o trojkoalici zahrnující též , na jejíž kandidátníě bylo 35 členů z celkových 60 kandidátů. O uzavření této koalice jednala zmíněná hnutí s krajským předsednictvem od léta 2019, avšak ještě týden před uplynutím lhůty pro podání kandidátních listin nebylo zřejmé, zda koaliční kandidátníu schválí. Vzhledem k tomu, že každá politická strana může kandidovat jen na jedné kandidátníě, po překvapivém oznámení ze dne 27. 7. 2020, že podala samostatnou kandidátníu, byly podle navrhovatele subjekty účastnící se koalice LEPŠÍ SEVER nuceny se rozhodnout, že se voleb zúčastní dvoukoalice ProMOST a ÚFO a že všichni členové kandidující za navrhovatele přeruší své členství. Navrhovatel podotkl, že i kdyby chtěla původní trojkoalice podat svou kandidátníu k registraci u volebního orgánu dříve než , bránil tomu fakt, že předseda nechtěl a nemohl podepsat dvě kandidátníy do stejných voleb. Navrhovatel poukázal na to, že finanční ztráty plynoucí z přípravy propagace původní trojkoalice i nemožnost realizovat tento projekt poškodily ProMOST a ÚFO ve volné soutěži politických stran.

3. Podle navrhovatele volební orgán registrací kandidátníy jednal v rozporu s ve spojení s y a v rozporu se , o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Tímto postupem volebního orgánu došlo k zásahu do základního práva politických hnutí ProMOST a ÚFO svobodně se sdružovat do koalic, které mají právo zúčastňovat se voleb, jež jsou v České republice založeny na úctě k právům a svobodám člověka a občana a svobodné a volné soutěži politických stran. Navrhovatel měl za to, že volební orgán byl povinen registraci odmítnout, neboť její kandidátní vznikla v rozporu s právem. S odkazem na zákona o politických stranách, upravujícím závaznost stanov, navrhovatel upozornil na Stanov , podle něhož se jednání jejích orgánů řídí stanovami a v jejich rámci vnitřními předpisy, mezi které patří Řád přípravy na volby do zastupitelstev krajů schválený na zasedání předsednictva dne 25. 10. 2019 (dále jen „volební řád“). Podle navrhovatele při sestavování své kandidátníy nedodržela a a 4, , a 7 a volebního řádu, neboť dokumentace od jednotlivých kandidátů nebyla předložena do konce ledna 2020, krajské předsednictvo již v lednu 2020 schválilo jako lídra kandidátníy Mgr. M. K. a toto usnesení nebylo nikdy zrušeno, tudíž v červenci 2020 nemohla být splněna podmínka nebezpečí z prodlení, že nebude určen lídr, nezbytná k tomu, aby grémium zvolilo lídrem MUDr. J. K. Navrhovatel dále poznamenal, že grémium jednalo při sestavování kandidátníy mimo svou pravomoc, neboť bylo oprávněno toliko upravovat schválenou kandidátníu, kdy proces sestavování a schvalování těchto listin končí na úrovni krajů.

4. Kandidátní tak podle navrhovatele není platná, zatímco trojkoaliční kandidátní LEPŠÍ SEVER byla sestavena v souladu se Stanovami i volebním řádem. Navrhovatel následně popsal postup zpracování kandidátníy LEPŠÍ SEVER jednotlivými orgány a zdůraznil, že předseda , kterému volební řád nepřiznává žádné pravomoci, dne 23. 7. 2020 předložil grémiu bez projednání na úrovni jakéhokoli orgánu návrh kandidátníy, kterou následně volební orgán zaregistroval. Navrhovatel podotkl, že mu není známo, kdo a za jakých okolností tuto kandidátníu sestavil, nicméně jistě ji nenavrhlo, nesestavilo a neprojednalo k tomu kompetentní Krajské předsednictvo Ústeckého kraje, ani jiný orgán . Podle navrhovatele nelze volebního řádu, který zmocňuje grémium k úpravám schválené kandidátníy, interpretovat tak, že by grémium bylo oprávněno vytvořit a navrhnout nikým neschválenou kandidátníu, resp. že by předmětné ustanovení měnilo či rušilo zvláštní ustanovení volebního řádu, podle kterého jediným orgánem oprávněným navrhnout ke schválení koaliční kandidátníu je krajské předsednictvo .

5. Navrhovatel shrnul, že kandidátní vznikla v rozporu s jejích stanov a v rozporu s volebním řádem, neboť vznikla bez návrhu Krajského předsednictva Ústeckého kraje jako jediného orgánu oprávněného sestavit návrh kandidátníy a právní jednání grémia i předsedy spočívající v sestavení, schválení, podepsání a předložení kandidátníy k registraci je contra legem, a tudíž neplatné. Vzhledem k tomu, že každá politická strana může ve volbách do krajských zastupitelstev předložit k registraci jen jednu kandidátníu, nastala situace, kdy nemůže kandidovat jako člen trojkoalice na kandidátníě LEPŠÍ SEVER, ačkoli na tétoě je 35 jejích členů z celkových 60 kandidátů a šlo o kandidátníu vzniklou v souladu se Stanovami a volebním řádem. Podle navrhovatele tak jednání a registrace její kandidátníy volebním orgánem porušuje volnou a svobodnou soutěž politických stran a je v hrubém rozporu s demokratickými principy. Navrhovatel konstatoval, že jednání a volebního orgánu nemůže požívat právní a soudní ochrany a z důvodu dodržení volné soutěže politických stran působících na principech demokracie a úctě k právům (y) je nutno registraci kandidátníy zrušit. Podle navrhovatele byl porušen i d, neboť předmětné jednání volebního orgánu mající původ v jednání způsobilo voličům újmu na jejich základních právech, tj. na aktivním volebním právu členů, příznivců a kandidátů hnutí ProMOST a ÚFO volit původní trojkoalici zahrnující a na pasivním volebním právu kandidátů – členů kandidovat na koaliční kandidátníě LEPŠÍ SEVER.

Vyjádření účastníků řízení

6. Volební orgán ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že postupoval v souladu s , posoudil náležitosti kandidátníy podle téhož zákona a na základě tohoto posouzení vydal dne 14. 8. 2020 rozhodnutí o registraci. Volební orgán zdůraznil, že postup při sestavování kandidátníy není předmětem jejího přezkoumání před rozhodnutím o její registraci. Navrhl, aby soud návrh zamítl.

7. ve svém vyjádření předně označila návrh za předčasný, neboť byl podán dříve, než volební zmocněnec navrhovatele převzal písemné vyhotovení rozhodnutí o registraci kandidátníy ; k tomu odkázala na nález Ústavního soudu sp. zn. . Dále konstatovala, že role volebního orgánu v procesu registrace kandidátních listin je významně limitována kogentní právní úpravou, která restriktivně omezuje možnosti postupu volebního orgánu, jenž podle může buď provést registraci kandidátníy splňující zákonné náležitosti, nebo kandidátníu odmítnout. Podle by byl jakýkoli jiný postup v rozporu s y, resp. d. K tomu odkázala na nálezy Ústavního soudu sp. zn. a , na usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. a a na usnesení Nejvyššího správního soudu sp. zn. . Z této judikatury zdůraznila, že volební orgán toliko přezkoumává formální náležitosti podané přihlášky a v případě, že splňuje náležitosti stanovené , musí bez dalšího (bez jakékoli diskrece) vydat rozhodnutí o registraci. Dodala, že soud v řízení podle a odst. 4 vychází pouze ze skutkových zjištění vztahujících se k náležitostem kandidátníy podle a k ničemu jinému nepřihlíží. trvala na tom, že její kandidátní splňuje veškeré náležitosti vyžadované , a proto ji volební orgán po právu registroval. V návrhu uvedená tvrzení navrhovatele o porušení jejích stanov a dalších vnitřních předpisů při tvorbě a schvalování kandidátníy odmítla jako nepravdivá, zavádějící a nepodložená. Podotkla, že její kandidátní, kterou volební orgán registroval, je výsledkem její svobodné vůle, což je verifikováno podpisem jejího volebního zmocněnce a předsedy, zatímco kandidátní koalice LEPŠÍ SEVER nebyla v žádné její podobě schválena předsednictvem ani podepsána jejím předsedou. Podle jsou otázky nastolené navrhovatelem v registračním řízení zcela nepřípadné, neboť míjejí jeho charakter a podstatu. S odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. uvedla, že orgánům veřejné moci nepřísluší hodnotit vnitřní rozhodování politické strany o tom, kdo za ni bude kandidovat, a poznamenala, že navrhovatel netvrdil ani neprokázal jakékoli porušení na úseku náležitostí kandidátníy. Podle by se měl navrhovatel spíše soustředit na svobodnou soutěž volebních stran v rámci předmětných voleb. Závěrem navrhla, aby soud návrh odmítl jako předčasný, nebo zamítl jako nedůvodný.

Replika navrhovatele k vyjádření účastníků

8. V replice ze dne 24. 8. 2020 navrhovatel odmítl argumentaci o předčasnosti návrhu, přičemž s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. zdůraznil, že měl před podáním návrhu možnost se seznámit s celým textem rozhodnutí volebního orgánu, které již bylo neměnné a závazné, a že rozhodování o zachování lhůty k podání návrhu nesmí být formalistické a musí zachovávat právo na soudní ochranu. Navrhovatel připustil, že volební orgán nemůže přezkoumávat jiné aspekty kandidátníy, než které přímo vyžaduje zákon, a splňuje-li kandidátní tyto náležitosti, nemůže její registraci odmítnout. Připomněl však, že zákonodárce nepřiznal věcnou aktivní legitimaci k podání návrhu jen tomu subjektu, jehož kandidátníu volební orgán neregistroval. Pokud by měl být prostor pro návrh na zrušení registrace kandidátníy věcně zúžen tak, že by další politické subjekty mohly napadat pouze nedostatky kandidátníy uvedené v , zákonodárce by tím podle navrhovatele sděloval, že právo těchto subjektů podat návrh zůstalo zcela prázdné, neboť tyto subjekty nemají žádnou efektivní možnost napadat formální nesprávnost údajů, které nemohou znát. Tím by došlo k porušení jejich legitimního očekávání. Podle navrhovatele se proto ústavní konformita registračního procesu nemůže dotýkat pouze formální správnosti kandidátních listin, nýbrž i souladu postupu s a y.

9. Navrhovatel se ztotožnil s argumentací směrem k ústavní podstatě demokratického volebního práva, nicméně dodal, že takovou argumentaci by neměl používat ten, kdo principy demokratického právního státu fakticky popírá do té míry, že jako kandidátníu předložilu vytvořenou pouze jejím předsedou a dalšími osobami mimo , kteří k sestavení nemají žádnou pravomoc. Navrhovatel zopakoval, že tato kandidátní vznikla contra legem, v rozporu s y a takovému právnímu jednání se nemůže dostat soudní ochrany. K odkazům na judikaturu navrhovatel poznamenal, že volební orgán skutečně v okamžiku vydání rozhodnutí o registraci nemá k dispozici žádné podklady, které by umožňovaly posoudit něco jiného než formální náležitosti kandidátníy, nicméně soud je již povinen zabývat se legalitou a ústavní konformitou celého procesu, jehož pomyslným vrcholem je rozhodnutí o registraci kandidátníy. Nález Ústavního soudu sp. zn. , podle kterého orgánům veřejné moci nepřísluší hodnotit vnitřní rozhodování politické strany o tom, kdo za ni bude kandidovat, označil navrhovatel za mimořádně nepřiléhavý a skutkově zcela odlišný. Poznamenal, že v tomto případě k žádnému rozhodování politické strany nedošlo, resp. příslušný orgán rozhodl o lídrovi kandidátníy Mgr. M. K., schválil koaliční projekt a koaliční smlouvu, přičemž tato rozhodnutí nikdy nebyla zrušena. Navrhovatel zdůraznil, že se nedomáhá zasahování do vnitřního rozhodování politické strany, nýbrž nápravy protiprávního jednání jejího předsedy, který v rozporu s y bez rozhodnutí politické strany předložil volebnímu orgánu k registraci kandidátníu sestavenou rovněž v rozporu s a y, a tím zasáhl do legitimního očekávání navrhovatele.

10. Podle navrhovatele musí soud odlišit právní jednání politické strany (včetně procesu rozhodování a vnitřních pravidel) na straně jedné a protiprávní jednání předsedy politické strany, které musí být posuzováno podle pravidel soukromého práva. Navrhovatel proto tvrdil, že předseda jednal v rozporu s projevenou vůlí této politické strany, tedy neplatně. K tomu navrhovatel odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. , podle kterého je politická strana osobou soukromého práva a jedná podle zásad d. Doplnil, že úprava soukromého práva, zejména , , a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), vylučuje, aby se protiprávnímu jednání dostalo soudní ochrany. Ke skutkovým tvrzením v odstavci 34 jejího vyjádření navrhovatel poznamenal, že nejsou podložena žádnými důkazními návrhy. Navrhovatel uzavřel, že mu nejde o to vyřadit konkurenta z politického boje.

Posouzení věci soudem

11. Podle platí, že proti rozhodnutí o odmítnutí kandidátníy, škrtnutí kandidáta na kandidátníě a proti rozhodnutí o provedení registrace pro volby do zastupitelstva kraje se může politická strana, politické hnutí a koalice, která podala kandidátníu v kraji, a u škrtnutí kandidáta i tento kandidát, do 2 dnů od doručení rozhodnutí domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu. Tímto zvláštním právním předpisem je , který v stanoví, že soudní ochrany se lze domáhat ve věcech, v nichž správní orgán podle zvláštních zákonů registroval kandidátníu nebo přihlášku k registraci. Z odstavce 4 téhož ustanovení vyplývá, že návrhem podle odstavce 1 písm. c) se může politická strana, nezávislý kandidát, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, které podalo kandidátníu, domáhat vydání rozhodnutí o zrušení registrace kandidátníy jiné politické strany, nezávislého kandidáta, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, nebo zrušení registrace přihlášky jiného kandidáta. Účastníky jsou navrhovatel, správní orgán, který provedl registraci, (tedy volební orgán – Krajský úřad Ústeckého kraje) a ten, o jehož registraci se jedná, (tj. ).

12. Na tomto místě soud připomíná, že navrhovatel LEPŠÍ SEVER je volební stranou, která nemá právní subjektivitu, a jedinou osobou, která je oprávněna za navrhovatele jednat, je volební zmocněnec. Soud nicméně akceptoval i všechna podání podepsaná statutárními orgány obou politických hnutí (ProMOST a ÚFO), která utvořila volební koalici LEPŠÍ SEVER, neboť opačný přístup by byl přepjatým formalismem a vedl by k odepření přístupu k soudu.

13. Před vlastním meritorním projednáním podaného návrhu se soud nejprve zabýval tím, zda nejsou dány nějaké překážky, které by mu bránily o předmětném návrhu věcně rozhodnout. Dospěl přitom k závěru, že žádné takové překážky nejsou dány, neboť návrh byl podán u věcně a místně příslušného soudu, v zákonem stanovené lhůtě a navrhovatel je volební stranou (koalicí, resp. sdružením politických hnutí), která podala kandidátníu pro předmětné volby do Zastupitelstva Ústeckého kraje, tudíž je k podání návrhu aktivně legitimován.

14. Soud nesdílí názor o předčasnosti návrhu, ani jí prezentovaný výklad nálezu Ústavního soudu ze dne 25. 10. 2004, sp. zn. , dostupného na nalus.usoud.cz. V tomto nálezu Ústavní soud vyslovil, že „[v]olební proces včetně přípravy voleb představuje mimořádně složitý soubor vzájemně provázaných fází a úkonů. Proto je namístě, že zákonodárce využil při koncipování právní úpravy volebního procesu takové instituty, které mají vyloučit pochybnost, průtahy, obstrukce apod. Mezi ně patří i institut doručování vyvěšením na úřední desce, stanovení přesných lhůt pro jednání subjektů a rozhodování relevantních orgánů nebo nepřípustnost kasační stížnosti ve volebních věcech. Důraz na přesnost však nemůže dát průchod přepjatému lpění na omezujících formálních podmínkách, zejména nesmí být vyloučena možnost subjektů účinně se domáhat ochrany svých subjektivních práv. Ke specifikům patří i úprava fikce doručení rozhodnutí s paralelním ‚zasláním‘ účastníkovi. Je zřejmé, že takové rozhodnutí je vyhotoveno, pro rozhodující orgán je závazné, a je adresováno účastníkům. Funkcí fikce doručení je zábrana před vznikem možných potíží s nabytím právní moci. Přitom bez ohledu na právní moc je zřejmé, že takové rozhodnutí již orgán, který je vydal, nemůže sám o sobě změnit. Toto zjištění dává účastníkovi možnost formulovat proti rozhodnutí svoje námitky a tyto námitky řádně uplatňovat. Dobu podání námitek, formalizovaných do opravného prostředku, je zákonodárce oprávněn limitovat. Lze tak učinit určením lhůty pro podání jeho návrhu. V posuzovaném případě zákonodárce omezil dobu podání návrhu lhůtou ‚do dvou dnů‘ od doručení rozhodnutí. Ve spojení s fikcí doručení skončí tato lhůta uplynutím druhého dne po skončení třetího dne ode dne vyvěšení. Lze tedy ústavně konformně lhůtu pro podání návrhu k přezkumu rozhodnutí podle interpretovat tak, že okamžik fiktivního doručení (třetí den od vyvěšení) je důležitý pro výpočet konce objektivní lhůty pro podání návrhu, nikoliv však pro její počátek. To ve svém důsledku znamená, že účastník řízení podle má možnost domáhat se ochrany v časovém intervalu od doručení rozhodnutí zasláním až do dvou dnů po třetím dnu ode dne vyvěšení. Formalistický výklad, který zaujal krajský soud, tedy, že návrh bylo možné podat nejdříve až po nastoupení fikce doručení, ve svých důsledcích vedl k omezení stěžovatelčina práva obrátit se na soud s návrh na přezkoumání rozhodnutí orgánu veřejné správy, přičemž v posuzované věci by mohlo dojít případně k omezení i jejího práva zakotveného v y. Ústavní soud připomíná význam tohoto ustanovení, podle něhož zákonná úprava všech politických práv a svobod a její interpretace a aplikace musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil“ (pozn. důraz doplněn zdejším soudem).

15. Z citovaného nálezu podle názoru zdejšího soudu nevyplývá, že by návrh na zrušení registrace kandidátníy podaný před jejím doručením navrhovateli musel být za všech okolností návrhem předčasným. Za rozlišovací kritérium pro určení předčasnosti návrhu považuje soud to, zda měl navrhovatel v době jeho podání k dispozici konečnou (nezměnitelnou) podobu rozhodnutí o registraci kandidátníy, jejíhož zrušení se návrhem domáhá, či nikoli. Jak totiž plyne z citovaného nálezu, zjištění, že volební orgán již nemůže své rozhodnutí o registraci kandidátníy změnit, dává navrhovateli možnost formulovat své námitky a řádně je uplatňovat. V takovém případě pak rozhodně nelze navrhovateli odepřít přístup k soudu tím, že by soud jeho návrh odmítl jako předčasný.

16. Soud proto shrnuje, že podal-li navrhovatel návrh na zrušení registrace kandidátníy podle a odst. 4 poté, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí o registraci této kandidátníy, nebo poté, kdy bylo toto rozhodnutí vyvěšeno na úřední desce volebního orgánu a navrhovatel měl možnost se s ním řádně seznámit, nelze takový návrh odmítnout pro předčasnost podle

17. V projednávané věci bylo rozhodnutí volebního orgánu ze dne 14. 8. 2020, č. j. KUUK/125109/2020/Pa, jímž došlo k registraci kandidátníy pro předmětné volby, zveřejněno na úřední desce volebního orgánu dne 14. 8. 2020. Téhož dne podal navrhovatel návrh na zrušení registrace této kandidátníy a zmíněné rozhodnutí o registraci, vytištěné z elektronické úřední desky volebního orgánu, k tomuto návrhu připojil jako přílohu. Podle názoru soudu je tedy zcela zjevné, že navrhovatel měl možnost se s tímto rozhodnutím řádně seznámit před podáním návrhu a adekvátně formulovat i své námitky, což znamená, že jeho návrh nelze považovat za předčasný. Je přitom naprosto irelevantní, kdy bylo zmíněné rozhodnutí navrhovateli doručeno. Jakýkoli jiný závěr by znamenal odepření přístupu k soudu a porušení práva navrhovatele na soudní ochranu, což soud pokládá v demokratickém právním státě za nepřípustné. Podle názoru soudu tudíž nic nebránilo věcnému posouzení podaného návrhu.

18. Podle platí, že „[k]rajský úřad ve lhůtě od 50 do 48 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva kraje rozhodne

a) o registraci bezvadné kandidátníy a seznam zaregistrovaných kandidátních listin zašle starostům všech obcí na území kraje nejpozději 48 dnů přede dnem voleb,

b) o odmítnutí kandidátníy, jestliže není podána v souladu s nebo kandidátní neobsahuje náležitosti podle a nápravy nelze dosáhnout postupem podle odstavců 1 a 2.“

19. Soud má za to, že z citovaného ustanovení jednoznačně vyplývá, že volební orgán posuzuje výhradně to, zda byla kandidátní podána v souladu s a zda obsahuje náležitosti podle téhož zákona. Na základě výsledků tohoto posouzení a zvážení, zda lze případně dosáhnout nápravy podle a 2 , pak volební orgán buď shledá kandidátníu bezvadnou a rozhodne o její registraci, nebo kandidátníu odmítne. Jinou možnost postupu mu citované ustanovení nedává.

20. V této souvislosti soud upozorňuje na konstantní judikaturu soudů rozhodujících ve správním soudnictví, která se vytvořila ve vztahu k registraci kandidátních listin pro obecní volby. Krajský soud v Brně v usnesení ze dne 14. 9. 2006, č. j. -43, dostupném na www.nssoud.cz, vyslovil, že „[r]egistrační úřad v procesu projednání a registrace kandidátních listin podle , o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, rozhoduje bez možnosti diskrece a musí registrovat kandidátníu, jsou-li splněny zákonné podmínky ( nebo cit. zákona). Soud v řízení podle a odst. 4 vychází pouze ze skutkových zjištěních vztahujících se k náležitostem kandidátníy.“ V usnesení ze dne 10. 9. 2010, č. j. -18, publ. pod č. 2171/2011 Sb. NSS, dostupném na www.nssoud.cz, Krajský soud v Brně doplnil, že „[r]egistrační úřad je oprávněn odmítnout kandidátníu sdružení nezávislých kandidátů toliko v případě nesplnění zákonných náležitostí kandidátníy, resp. v případě, že kandidátní nebyla podána v souladu se zákonem stanovenou procedurou ( až , o volbách do zastupitelstev obcí). V opačném případě je povinen registraci kandidátníy provést.“ Podobně též zdejší soud v usnesení ze dne 10. 9. 2014, č. j. -30, dostupném na www.nssoud.cz, shledal, že „[r]ole registračního úřadu v procesu registrace kandidátních listin volebních stran sdružení nezávislých kandidátů ve volbách do obecních zastupitelstev je významně limitována kogentní právní úpravou, která restriktivně omezuje možnosti postupu registračního úřadu. Podle citovaného ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí (nenastane-li situace předpokládaná v téhož zákona) registrační úřad může po přezkoumání kandidátních listin toliko provést registraci kandidátníy splňující zákonné náležitosti, nebo odmítnout kandidátníu (pouze však v případě, že ta není podána v souladu se zákonem nebo neobsahuje zákonné náležitosti, popř. v případě, že politická strana nebo politické hnutí je součástí více volebních stran pro volby do téhož zastupitelstva obce). Zákon o volbách explicitně nestanoví, že by mezi označené důvody pro odmítnutí kandidátníy volební strany sdružení nezávislých kandidátů patřila i podobnost názvu s jinou volební stranou. Jinými slovy, registrační úřad může odmítnout registraci kandidátníy sdružení nezávislých kandidátů pouze za zákonem stanovených důvodů, mezi které patří nesplnění zákonných náležitostí kandidátníy, resp. její nepodání v souladu se zákonem stanovenou procedurou. Ze shora citovaného ustanovení zákona o volbách tedy vyplývá, že registrační úřad musí bez možnosti jakékoli diskrece registrovat kandidátníy, jsou-li jinak splněny zákonné podmínky.“ Vzhledem k obdobnosti právní úpravy pak zdejší soud považuje tuto judikaturu za relevantní a plně použitelnou i v projednávané věci.

21. Lze tedy shrnout, že judikatura vyjadřuje jednotný právní názor, že volební orgán je oprávněn odmítnout registraci kandidátníy toliko v případě nesplnění zákonných náležitostí kandidátníy, resp. v případě, že kandidátní nebyla podána v souladu se zákonem; v opačném případě rozhoduje volební orgán bez možnosti diskrece a je povinen registraci kandidátníy provést. Směrem k navrhovateli soud dodává, že popsané limity se vztahují nejen na volební orgán při rozhodování o registraci kandidátníy, nýbrž také na soud v řízení o ochraně ve věcech registrace, jak je upraveno v Je totiž vyloučeno, aby soud rozhodující o návrhu na zrušení registrace kandidátníy zkoumal jiná kritéria, než která posuzuje při rozhodování o registraci volební orgán, neboť by to narušovalo právní jistotu a rovnost mezi kandidujícími volebními stranami pouze na základě toho, zda byl podán návrh na zrušení registrace, či nikoli. Soud proto konstatuje, že v řízení podle a odst. 4 je oprávněn posuzovat pouze to, zda byla kandidátní podána v souladu se zákonem (konkrétně s ) a zda obsahuje všechny zákonem vyžadované náležitosti (tj. zda splňuje požadavky ). Jiné skutečnosti ani volební orgán, ani soud zkoumat nemohou.

22. Vycházeje z těchto úvah soud konstatuje, že veškeré námitky, které navrhovatel uplatnil v návrhu a rozvinul v replice, se zcela míjejí s tím, co může být v tomto soudním řízení hodnoceno. Navrhovatel totiž de facto zpochybňuje výhradně interní postupy , které vyústily v to, že byla podána jiná kandidátní, než jakou si navrhovatel představoval. To ovšem nic nemění na skutečnosti, že kandidátní byla podána, v souladu s se jedná o kandidátníu registrované politické strany, jejíž činnost nebyla pozastavena, v souladu s téhož zákona jde o jedinou kandidátníu pro předmětné volby a současně nekandiduje v žádné koalici (i navrhovatel přiznal, že kandidátníu LEPŠÍ SEVER předseda nepotvrdil svým podpisem) a v souladu s byla kandidátní podána dne 27. 7. 2020, když lhůta k podání kandidátních listin uplynula až dne 28. 7. 2020, tj. 66 dnů před konáním voleb.

23. Soud rovněž shledal, že kandidátní obsahuje všechny náležitosti vyjmenované v , což ostatně navrhovatel ani nezpochybňoval. Ke kandidátníě byla přiložena prohlášení vyžadovaná v odstavci 2 téhož ustanovení s vlastnoručními podpisy kandidátů, jejichž počet odpovídá požadavkům odstavce 3 tohoto ustanovení (Zastupitelstvo Ústeckého kraje má 55 členů a kandidátní zahrnuje 60 kandidátů). Soud nezjistil ani porušení , neboť kandidátní nebyla již dále měněna, ani porušení odstavce 5 téhož ustanovení, neboť volebním zmocněncem ani jeho náhradníkem není nikdo z kandidátů.

24. K námitce navrhovatele, že kandidátní je neplatná, protože nebyla vytvořena v souladu s interními předpisy , soud podotýká, že za jakožto právnickou osobu je navenek oprávněn jednat její předseda, který řádně podepsal určení volebního zmocněnce a jeho náhradníka pro předmětné volby (písemnost ze dne 23. 7. 2020) a společně s volebním zmocněncem i předmětnou kandidátníu. Podle názoru soudu tedy kandidátní pro předmětné volby, kterou volební orgán zaregistroval svým rozhodnutím ze dne 14. 8. 2020, představuje jednoznačně projev vůle této politické strany, neboť byla řádně podepsána k tomu oprávněnými osobami, tj. volebním zmocněncem a statutárním orgánem – předsedou . Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. , dostupného na nalus.usoud.cz, „… orgánům veřejné moci nepřísluší hodnotit vnitřní rozhodování politické strany o tom, kdo za ni bude kandidovat, a tím v posledku zasahovat do jejích vnitřních poměrů a rozhodování.“ S tímto názorem se zdejší soud plně ztotožňuje a dodává, že jemu ani volebnímu orgánu nepřísluší zkoumat, zda byla kandidátní sestavena a schválena postupem odpovídajícím jejím interním předpisů. Podstatné je výhradně to, že byla podána v souladu s , má náležitosti vyplývající z téhož zákona, byla řádně podepsána k tomu oprávněnou osobou, a je tudíž projevem vůle .

25. Pokud jde o namítané finanční ztráty údajně způsobené jednáním , soud podotýká, že nejde o ztráty navrhovatele, nýbrž politických hnutí ProMOST a ÚFO, přičemž jejich vztah s plynoucí z jednání, která nevedla ke kýženému výsledku, je čistě soukromoprávní záležitostí, do které volebnímu orgánu ani soudu rozhodujícímu ve věcech volebních nepřísluší jakkoli zasahovat.

26. S ohledem na tyto skutečnosti soud uzavírá, že volební orgán postupoval zcela správně, pokud shledal, že kandidátní je bezvadná a podle rozhodl o její registraci. Návrh navrhovatele na zrušení této kandidátníy soud vyhodnotil jako nedůvodný, a proto jej zamítl.

27. V souladu s soud o návrhu rozhodl usnesením v patnáctidenní lhůtě od okamžiku jeho podání, a to bez nařízení jednání, neboť všechny potřebné skutečnosti bylo možné zjistit z předložené spisové dokumentace, takže již nebylo zapotřebí provádět další dokazování.

28. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 93 odst. 4 s. ř. s, podle kterého v řízení ve věcech volebních nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky ( ).

Usnesení nabývá právní moci dnem jeho vyvěšení na úřední desce soudu ( ).

Ústí nad Labem 31. srpna 2020

Mgr. Václav Trajer v.r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potrvzuje: I. T.