Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 Azs 144/2020 - 27

10 As 184/2020 - 15

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: A. A. R., zast. Mgr. Pavolem Kehlem, advokátem se sídlem Panská 895/6, Praha 1, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 2. 2020, čj. CPR-18127-3/ČJ-2019-930310-V244, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 23. 4. 2020, čj. 60 A 3/2020-46, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Kasační stížnosti se ve vztahu k rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 23. 4. 2020, čj. 60 A 3/2020-46, přiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1] Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Libereckého kraje (dále jen „správní orgán I. stupně), uložila žalobci rozhodnutím ze dne 23. 3. 2019 správní vyhoštění pro porušení § 119 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky. Současně stanovila žalobci dobu, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států EU, v délce dvou let. Žalovaná rozhodnutím ze dne 21. 2. 2020 odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně zamítla a toto rozhodnutí potvrdila.

[2] Proti rozhodnutí žalované podal žalobce žalobu, kterou krajský soud v záhlaví označeným rozsudkem zamítl.

[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Současně s podáním kasační stížnosti požádal o přiznání odkladného účinku.

[4] Stěžovatel odůvodnil návrh na přiznání odkladného účinku tím, že na území ČR založil obchodní společnost a má v úmyslu zde podnikat a obchodovat s kávou. Vyhoštění z ČR by pro jeho podnikání mělo fatální důsledky. Nucené vycestování z ČR by také bylo nepřiměřeným zásahem do jeho soukromého a rodinného života. Upozornil, že správní vyhoštění by zasáhlo do jeho práva na spravedlivý proces. Odkázal na usnesení NSS ze dne 23. 1. 2013, čj. 6 As 82/2012-37, ze dne 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/2005-76, ze dne 18. 8. 2011, čj. 5 As 73/2011-100, a ze dne 19. 11. 2014, čj. 1 Azs 160/2014-25.

[5] Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a 2) chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem. Je-li odkladný účinek přiznán, pozastavují se ty účinky napadeného správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze.

[6] Po zhodnocení důvodů, které stěžovatel předložil, dospěl NSS k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 73 odst. 2 ve spojení s § 107 s. ř. s. jsou naplněny.

[7] NSS přisvědčil stěžovateli, že nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti a jeho vycestováním z ČR by mohlo být nenávratně zasaženo do stěžovatelova podnikání, které na území ČR začal rozvíjet. Dále NSS přihlédl k tomu, že nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti by bylo zasaženo do soukromého a rodinného života stěžovatele. Zároveň v této věci z ničeho neplyne, že by přiznání odkladného účinku mohlo přivodit jakoukoli újmu třetím osobám.

[8] NSS považuje za splněný též druhý zákonný předpoklad přiznání odkladného účinku, tj. chybějící rozpor s důležitým veřejným zájmem. Důvod správního vyhoštění, tedy že stěžovatel pobýval na území ČR bez platného oprávnění k pobytu, nepředstavuje sám o sobě bezpečnostní či jiná rizika pro ČR. Setrvání stěžovatele na území ČR do skončení řízení o kasační stížnosti, která je navíc projednávána v přednostním režimu, nenarušuje žádný důležitý veřejný zájem.

[9] NSS vyhodnotil, že újma hrozící stěžovateli nepřiznáním odkladného účinku je podstatná, naproti tomu intenzita narušení veřejného zájmu je v projednávané věci nízká. Protože obě zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku byly splněny, NSS stěžovateli vyhověl a přiznal kasační stížnosti odkladný účinek, a to ve vztahu k rozsudku krajského soudu (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 6. 2020, čj. 8 Azs 339/2019-38). Vzhledem k tomu, že žaloba proti rozhodnutí žalované o správním vyhoštění má podle § 172 odst. 3 zákona o pobytu cizinců odkladný účinek ze zákona, fakticky se tak do meritorního rozhodnutí o kasační stížnosti obnovuje i odkladný účinek ve vztahu k vykonatelnosti rozhodnutí žalované, kterým bylo stěžovateli pravomocně uloženo správní vyhoštění.

[10] NSS současně připomíná, že usnesení o přiznání odkladného účinku může i bez návrhu usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 ve spojení s § 107 odst. 1 s. ř. s.). Dále NSS zdůrazňuje, že rozhodnutí o přiznání odkladného účinku je rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí o věci samé.

Poučení:Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 1. července 2020

Ondřej Mrákota

předseda senátu