Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 Azs 174/2020 - 16

- 15

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: A. K., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 5. 2019, čj. OAM-334/ZA-ZA11-VL13-2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 11. 2019, čj. -29,

takto:

I. Žádost žalobce o prominutí zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti se zamítá.

II. Kasační stížnost se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 25. 5. 2020 kasační stížnost, kterou žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku městského soudu, který je označen v záhlaví. Spolu s kasační stížnosti podal stěžovatel žádost o prominutí zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti. Uvedl, že si je vědom skutečnosti, že kasační stížnost podal opožděně. Dodal, že plnil své povinnosti a zajímal se o výsledek řízení, které se ho týkalo. Nebylo mu lhostejné, zda na území ČR pobývá legálně, či nikoli. O rozsudku městského soudu se dozvěděl teprve od žalovaného, neboť až do jeho rukou mu napadený rozsudek nebyl doručen. V době nouzového stavu situaci řešil. Podotkl, že velká část zmeškání proběhla právě v době vyhlášeného nouzového stavu.

[2] NSS nejdříve ověřil, zda byla kasační stížnost podána včas. Podle věty první musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Podle poslední věty téhož ustanovení nelze zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti prominout.

[3] S ohledem na nouzový stav vyhlášený kvůli výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky a na řadu mimořádných opatření přijatých v této souvislosti byl přijat , o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně a (dále jen „“). Podle tohoto zákona platí, že (1) zmeškala-li osoba v řízení před soudem jednajícím a rozhodujícím ve správním soudnictví lhůtu k provedení úkonu z vážného omluvitelného důvodu spočívajícího v mimořádném opatření při epidemii, které této osobě znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo úkon učinit, promine soud zmeškání této lhůty podle i v případech, ve kterých to zákon jinak vylučuje. O prominutí zmeškání lhůty rozhoduje soud, který je příslušný k projednání zmeškaného úkonu a rozhoduje o něm. (2) Žádost o prominutí zmeškání lhůty v řízení před soudem jednajícím a rozhodujícím ve správním soudnictví z důvodu podle odstavce 1 je třeba podat do dvou týdnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění úkonu, a je třeba s ní spojit i zmeškaný úkon. Lhůta pro podání žádosti však neskončí dříve než dva týdny po ukončení nebo zrušení nouzového stavu.

[4] Napadený rozsudek byl stěžovateli doručován dne 26. 11. 2019 (úterý). Stěžovatel na adrese pro doručování (kterou uváděl v jednotlivých podáních k městskému soudu a na kterou mu již dříve písemnosti soudu byly doručovány – X) nebyl zastižen, a proto byla písemnost uložena na poště a stěžovateli byla zanechána výzva, aby si písemnost ve lhůtě deseti dnů vyzvedl. Stěžovatel si písemnost nevyzvedl a písemnost byla vrácena městskému soudu. Uvedené NSS ověřil mj. ze „sledování zásilek“ na webových stránkách České pošty. V souladu s byl tedy napadený rozsudek doručen fikcí dne 6. 12. 2019 (pátek).

[5] Podle pravidel pro počítání lhůt dle a 2 byl posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti den 20. 12. 2019 (pátek). Kasační stížnost byla podána k poštovní přepravě až dne 22. 5. 2020, tedy opožděně. NSS zdůrazňuje, že opožděnost podání kasační stížnosti stěžovatel ani nezpochybňoval.

[6] K návrhu na prominutí zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti NSS uvádí následující. Důvody pro prominutí lhůty ve smyslu musí mít původ v mimořádném opatření při epidemii, které osobě znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo úkon učinit. O tento případ se v projednávané věci nejedná, neboť lhůta k podání kasační stížnosti byla zmeškána dávno předtím, než byl na území ČR vyhlášen nouzový stav (16. 3. 2020). V projednávané věci na zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti tedy nemohla mít vliv opatření přijatá v době nouzového stavu.

[7] S ohledem na uvedené NSS zamítl návrh stěžovatele na prominutí zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti.

[8] Podle ve spojení s nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán opožděně. Proto soud kasační stížnost odmítl.

[9] Pouze pro úplnost NSS dodává, že za situace, v níž byla kasační stížnost jako opožděná odmítnuta, nebylo třeba rozhodovat o návrhu stěžovatele na ustanovení zástupce (srov. rozsudek NSS ze dne 30. 9. 2008, čj. -48).

[10] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ve spojení s

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 9. července 2020

Ondřej Mrákota

předseda senátu