Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

60 Ad 2/2024 - 28

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: J. D., narozena dne

bytem

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

se sídlem Křížova 1292/25, Praha

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 2. 2024, čj. X,

I. Žaloba se zamítá.

II. Účastníci nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 1. 12. 2023, čj. X, pro nesplnění podmínek dle , o důchodovém pojištění, zamítla žalobkyninu žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Vycházela přitom z posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) Český Krumlov ze dne 8. 11. 2023, dle něhož je žalobkyně nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 50 %.

2. Žalovaná k námitkám žalobkyně zpochybňujícím posouzení jejího zdravotního stavu závěry uvedeného rozhodnutí potvrdila. Vycházela přitom z posudku o invaliditě ze dne 7. 2. 2024, dle něhož z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla žalobkynina pracovní schopnost pouze o 50 %.

II. Shrnutí žaloby

3. Žalobkyně namítá nesprávné posouzení svého zdravotního stavu, neboť proběhlo v její nepřítomnosti. Uvádí, že její zdravotní stav se nezlepšil, má neustálé potíže včetně diabetu, syndromu diabetické nohy a defektu prstů. Uvedené výrazně omezuje její fyzické schopnosti i zdraví. Rovněž užívá medikaci na ředění krve, trpí krvácením z nosu způsobeným praskáním žilek, pročež byla nucena navštívit odborného lékaře ORL a podstoupit zákroky. Žalobkyně považuje zdravotní komplikace, jimiž trpí, za závažné. K žalobě doložila kopii lékařské zprávy z endokrinologické a diabetické ambulance ze dne 11. 1. 2024.

4. Z obsahu žaloby je zřejmý žalobkynin požadavek, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil.

III. Shrnutí vyjádření žalované

5. Žalovaná nejprve obšírně shrnula dosavadní průběh řízení s tím, že napadené rozhodnutí bylo vydáno žalovanou na základě odborného posudku o invaliditě ze dne 7. 2. 2024 vyhotoveného pro účely řízení o námitkách posudkovým lékařem žalované, který uzavřel, že žalobkyně je invalidní pro invaliditu druhého stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 50 %; nejedná se o invaliditu třetího stupně. Uvedený posudek splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti, vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, přičemž posudkový lékař jednoznačně vymezil rozhodující příčinu žalobkynina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Žalovaná dále s odkazem na příslušná ustanovení uvedla, že v případě úplné a dostačující zdravotnické dokumentace lze posudek vypracovat v nepřítomnosti posuzované osoby. Úkolem posudkového lékaře je totiž hodnotit zdravotní stav posuzované osoby podle kritérií stanovených právními předpisy, nikoliv provádět primární klinická vyšetření. To je úkolem ošetřujícího praktického lékaře a lékařů odborných, u kterých se posuzovaná osoba léčí. Přítomnost posuzované osoby na jednání je nezbytná pouze v případě, kdy je zdravotnická dokumentace neúplná, některé nálezy nejednoznačné či dokonce rozporné. Toto v daném případě nenastalo.

6. Žalovaná navrhla, aby krajský soud žalobu zamítl.

IV. Průběh jednání

7. Účastníci řízení při jednání konaném dne 19. 8. 2024 setrvali na svých procesních stanoviscích.

8. Krajský soud při jednání provedl důkaz posudkem posudkové komise v Českých Budějovicích spolu s protokolem o jednání ze dne 1. 7. 2024 (založeno na čl. 18-22 soudního spisu), z něhož se podává, že žalobkyně nebyla jednání posudkové komise přítomna, byť k němu byla zvána (dodejka vrácena). Žalobkyně byla rovněž zvána telefonicky, dle protokolu o jednání sdělila, že si spletla datum. Souhlasila přitom s projednáním v její nepřítomnosti. Komise zasedala v řádném složení za přítomnosti specialisty z oboru interního lékařství (MUDr. N.). Posudková komise vycházela z odborné dokumentace z předešlých jednání doplněné o shora označenou lékařskou zprávu doloženou k žalobě. Z kompletní zdravotní dokumentace vyžádané od žalobkynina praktického lékaře posudková komise pro účely jednání dále doplnila lékařskou zprávu z kardiologie Český Krumlov (MUDr. K.) ze dne 15. 2. 2024.

9. Posudková komise dospěla k závěru, že jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti lze u žalobkyně určit jak postižení kardiovaskulární, tak diabetes mellitus. Posudková komise následně objasnila, že v případě kardiovaskulárního onemocnění se míra postižení nejeví jako invalidizující. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu proto oproti předcházejícím posudkovým hodnocením zvolila diabetes mellitus, což odpovídá postižení uvedenému v kapitole IV položce 2c Krajský soud nepřehlédl, že posudková komise v textu posudku uvedla položku 2d, avšak to je zcela evidentně pouhý omyl v psaní, neboť posudková komise dále upřesnila, že se jedná o položku odpovídajícímu středně těžkému postižení se stanoveným rozmezím míry poklesu pracovní schopnosti 30-45 %. To odpovídá právě položce 2c. Nadto hned v dalším odstavci posudková komise výslovně konstatovala, že položku 2d použít nelze. Krajský soud proto nepovažoval za nutné vyžádat od posudkové komise doplnění, resp. upřesnění posudku.

přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity (30-45 %), přičemž komise zvolila s ohledem na kvalifikační potenciál žalobkyně horní hranici (45 %), včetně maximálního možného navýšení na výsledných 55 %. Zdravotní postižení žalobkyně není takového stupně, závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Posudková komise zohlednila rovněž ostatní poruchy zdravotního stavu žalobkyně s tím, že její pracovní potenciál limitují a na dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu se podílejí jen v menší míře. Žádná z těchto poruch nemá takový dopad, aby sama o sobě zdůvodnila použití posudkového kritéria odpovídajícího invaliditě. Posudková komise uzavřela, že i při použití odlišného posudkového kritéria lze potvrdit posudkový závěr z předcházejících posudkových jednání ve smyslu uznání invalidity druhého stupně.

10. K žalobkyniným námitkám uplatněným v žalobě posudková komise uvedla, že posudková dokumentace je plně postačující k posouzení zdravotního stavu žalobkyně v její nepřítomnosti. Dle této dokumentace jsou projevy diabetické nohy, resp. defekty prstů dlouhodobě zhojeny, diabetes mellitus je uspokojivě kompenzován. Skutečnost, že si žalobkyně ředí krev a byla ošetřena pro epistaxi, není důvodem pro úplné vyřazení z pracovního procesu.

11. K datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní ve druhém stupni při poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50 %, nedosahoval však více než 69 %. Nešlo o invaliditu třetího stupně.

12. Krajský soud usnesením zamítl důkazní návrh lékařskou zprávou z kardiologie vyhotovenou MUDr. J. K. dne 28. 6. 2024, neboť tento důkazní prostředek na první pohled nevypovídal nic o skutkovém stavu ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí (tj. 26. 2. 2024), a nebyl tudíž pro posouzení věci relevantní. Jiné důkazní návrhy účastníci řízení nevznesli.

V. Právní hodnocení krajského soudu

13. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( ).

14. Žaloba není důvodná.

15. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“

16. Krajský soud předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, se žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahujeli posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a samostatné hodnocení medicínských otázek mu ani nepřísluší.

17. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti lékaře specialisty (interní lékařství). Posudková komise následně stanovila úplnou klinickou diagnózu, a to na základě podkladové dokumentace (včetně dokumentace z doby po vydání napadeného rozhodnutí). Jak vyplývá ze shora uvedeného, žalobkyně sice nebyla vyšetřena při jednání komise přizvaným lékařem specialistou (což ostatně činí podstatu její žalobkyní argumentace), nicméně k tomuto jednání byla zvána, a to i telefonicky. Dle protokolu o jednání sama žalobkyně posudkové komisi sdělila, že si spletla datum (tj. ozřejmila důvod, proč se na jednání komise nedostavila) a souhlasila s projednáním v její nepřítomnosti. Posudková komise na základě shromážděných podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující u žalobkyně dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je diabetes mellitus, což odpovídá postižení uvedenému v kapitole IV položce 2c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, přičemž komise zvolila s ohledem na kvalifikační potenciál žalobkyně horní hranici (45 %), kterou navýšila o 10 % na výsledných 55 %.

18. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a přistoupila k využití tzv. korekčních faktorů (§ 3 vyhlášky o posuzování invalidity), pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 55 % pokles její pracovní schopnosti. Za podstatné krajský soud považuje také to, že posudek posudkové komise se ve výsledném hodnocení odpovídajícího stupně invalidity shoduje s posudkem o invaliditě pořízeným v rámci námitkového řízení a posudkem lékaře OSSZ, byť posudkoví lékaři v uvedených posudcích ze dne 8. 11. 2023 a 7. 2. 2024 stanovili odlišné hodnotící posudkové kritérium než to, k němuž dospěla posudková komise. Ostatně sama posudková komise uvedla, že i přes použití odlišného posudkového kritéria lze posudkové závěry z uvedených posudkových jednání potvrdit. Posudková komise volbu odlišného hodnotícího kritéria náležitě odůvodnila.

19. Uplatněné žalobní námitky pak směřují primárně do zjištěného skutkového stavu, resp. zpochybňují jeho validitu, pakliže žalobkyně nebyla posudkovými lékaři osobně vyšetřena. K tomu soud uvádí, že , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení nestanovuje povinnost účasti posuzované osoby při posouzení jejího zdravotního stavu posudkovým lékařem. Stejně tak je tomu i v případě vyhlášky o posuzování invalidity, který stanovuje náležitosti posudku o invaliditě. Úlohou posudkových lékařů je zhodnocení zdravotního stavu posuzované osoby, realizace primárních vyšetření je v gesci odborných lékařů. Vyšetření posuzované osoby posudkovým lékařem při jednání sice není vyloučeno, ovšem nejedná se o obligatorní podmínku. V nynější věci při úplné a dostačující zdravotnické dokumentaci nebylo pochybením, když posudkoví lékaři před vydáním posudkového hodnocení žalobkyni osobně nevyšetřili. Ostatně i posudková komise učinila posudkové hodnocení žalobkyně bez toho, aby byla žalobkyně při jednání komise vyšetřena.

20. Byť krajský soud v žádném ohledu nezpochybňuje závažnost žalobkynina zdravotního stavu, v posuzované věci je vázán odborným lékařským posouzením, neboť sám medicínské otázky hodnotit nemůže. Stejně tak nemůže relevantní hodnocení učinit ani sama žalobkyně. Vzhledem k tomu, že posudek posudkové komise nevykazoval žádných vad a korespondoval co do stanovení stupně invalidity s předchozími posudkovými hodnoceními zdravotního stavu žalobkyně, předestřeným námitkám do skutkového stavu soud nepřisvědčil.

21. Dle shora citovaného § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění se proto v případě žalobkyně jedná o druhý stupeň invalidity; správní orgány proto nepochybily, pokud žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu zamítly.

VI. Závěr a náklady řízení

22. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle a 2 Žalobkyně ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a v případě žalované takovéto právo ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče výslovně vylučuje. Právo na náhradu nákladů řízení věci neúspěšnému účastníkovi nepřísluší ani státu, neboť žalobkyně je osvobozena od soudních poplatků [ ve spojení s , o soudních poplatcích].

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

České Budějovice 19. srpna 2024

JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.