Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 107/2024 - 127

- 128

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Lenky Krupičkové a soudců Davida Hipšra a Tomáše Foltase v právní věci žalobce: A. P., zastoupen JUDr. Petrem Vaňkem, advokátem se sídlem Na poříčí 1041/12, Praha 1, proti žalovanému: nejvyšší státní tajemník, se sídlem Jindřišská 967/34, Praha 1, v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem v řízení o kasační stížnosti,

takto:

Soudci Nejvyššího správního soudu Jiří Palla, Aleš Roztočil a Petra Weissová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] Žalobce (dále též „stěžovatel“) napadl kasační stížností rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2024, č. j. . Tato věc byla přidělena k vyřízení čtvrtému senátu Nejvyššího správního soudu ve složení Jiří Palla, Aleš Roztočil a Petra Weissová, o čemž byl stěžovatel vyrozuměn poučením ze dne 19. 6. 2024. V poučení byl dále informován o tom, že v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého z členů uvedeného senátu může být senát doplněn některým ze soudců třetího senátu, kterými jsou Jaroslav Vlašín, Radovan Havelec a Tomáš Rychlý.

[2] V návaznosti na poučení stěžovatel vznesl dne 1. 7. 2024 včasnou námitku podjatosti vůči všem uvedeným členům čtvrtého senátu Nejvyššího správního soudu a dále vůči soudci Martinu Jakubovi (jedná se o Martina Jakuba Bruse, pozn. soudu). Uvádí v ní, že je nepřijatelné, aby stejní soudci z jednoho senátu rozhodovali již podruhé či potřetí mezi stejnými účastníky řízení ve stejné věci zahájené ze stejného důvodu. Upozorňuje, že základem věci („trvajícího skutku“) je jeho údajná neomluvená absence v období od července do prosince roku 2019. K tomu rekapituluje, že čtvrtý senát rozhodoval ve stejném složení jednak ve věci sp. zn. , která se týkala propuštění stěžovatele ze služebního poměru, a dále v obdobném složení (místo Aleše Roztočila rozhodoval Martin Jakub Brus) ve věci sp. zn. , v jejímž rámci byl řešen jeho požadavek na plat za listopad a prosinec 2019, který mu nebyl v důsledku propuštění přiznán (aktuálně vedená věc sp. zn. pak souvisí s požadavkem stěžovatele na plat za období červenec až říjen 2019, pozn. soudu). Podle stěžovatele čtvrtý senát nikdy nezohlednil přiléhavou judikaturu, jeho rozhodování nese znaky svévole a snahy zakrýt zjevné nedostatky. Podjatost se projevuje i tím, že si soudci nevyžádali podklady ke všem souvisejícím řízením a že nereflektují skutečnost, že se v případě stěžovatele jedná o útok na veřejnou funkci, dochází k porušováníd a práv zaručenýchu. Jelikož nyní napadený rozsudek městského soudu vychází z rozhodnutí čtvrtého senátu v uvedených věcech, dochází rovněž k narušení dvojinstančnosti řízení. Stěžovatel se dále vymezuje proti právnímu názoru čtvrtého senátu vyjádřeného v těchto věcech.

[3] Podáním ze dne 1. 7. 2024 stěžovatel rozšířil svou námitku podjatosti i na soudce třetího senátu Jaroslava Vlašína, Radovana Havelce a Tomáše Rychlého, kterými by v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého z členů čtvrtého senátu mohl být tento senát doplněn. Poukázal na jejich postup a rozhodování v řízení o kasační stížnosti stěžovatele vedené pod sp. zn. .

[4] Dále stěžovatel v návaznosti na poučení ze dne 12. 7. 2024 o vedení řízení ve věci sp. zn. a o složení soudců, kteří se budou věcí zabývat, uplatnil námitku podjatosti proti soudcům osmého senátu ve složení Petr Mikeš, Milan Podhrázký a Jitka Zavřelová, kterými by v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého z členů nyní rozhodujícího senátu mohl být tento senát doplněn. Opět poukázal na jejich postup a rozhodování, a sice v řízení o kasační stížnosti stěžovatele vedené pod sp. zn. .

[5] Ačkoliv stěžovatel podal námitku podjatosti i proti soudci Martinu Jakubovi Brusovi, který rozhodoval ve věci sp. zn. , a dále proti soudcům třetího a osmého senátu, je třeba námitku vztáhnout pouze k zákonným soudcům v dané věci, tj. vůči soudcům čtvrtého senátu. Z judikatury Nejvyššího správního soudu totiž vyplývá, že účastník řízení může namítat podjatost pouze u toho soudce, který bude v jeho věci rozhodovat (srov. usnesení ze dne 21. 10. 2008, č. j. Nao 103/200879, ze dne 11. 5. 2016, č. j. , ze dne 6. 8. 2020, č. j. ). Není úkolem soudu rozhodovat o všech hypotetických situacích a obsazeních senátu (srov. usnesení ze dne 20. 12. 2018, č. j. Nao 248/201832). Soud se proto zabýval pouze námitkou podjatosti směřující vůči soudcům Jiřímu Pallovi, Aleši Roztočilovi a soudkyni Petře Weissové. Opačný postup by ze strany soudu nebyl ani hospodárný (srov. usnesení ze dne 18. 5. 2006, č. j. Nao 32/200534).

[6] K námitce se vyjádřili shodně všichni jmenovaní soudci čtvrtého senátu tak, že nemají žádný vztah k projednávané věci ani k účastníkům řízení; necítí se podjatí.

[7] Nejvyšší správní soud neshledal námitku podjatosti důvodnou.

[8] Podle , (dále též „“), platí, že: soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[9] Námitka podjatosti, kterou účastník řízení může uplatnit podle , musí být zdůvodněna a účastník řízení musí uvést konkrétní skutečnosti, z nichž tvrzenou podjatost dovozuje. Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudu nebo soudci a přikázána jinému soudu nebo soudci, je vyhrazen pouze pro ojedinělé případy. Soudce může být vyloučen z projednání a rozhodnutí přidělené věci jen ze skutečně závažných důvodů, které mu brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/200316, nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. ).

[10] Z toho, co je výše uvedeno, vyplývá, že stěžovatel spatřuje podjatost soudců čtvrtého senátu v jejich postupu a rozhodování v řízeních o kasačních stížnostech stěžovatele vedených pod sp. zn. a sp. zn. , resp. v tom, že si tento senát nevyžádal správní spisy z těchto řízení ani v aktuální věci sp. zn. .

[11] Nejvyšší správní soud již například v usnesení ze dne 19. 11. 2019, č. j. Nao 206/201956, či v recentním usnesení ze dne 12. 7. 2024, č. j. , vysvětlil, že postup soudce v řízení či rozhodování v jiných, ať již souvisejících či nesouvisejících, věcech nemůže vést k jeho vyloučení. Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka řízení o nesprávnosti jeho postupu či dřívějšího rozhodování. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze; k tomu však slouží opravné prostředky (jsouli přípustné), nikoli námitka podjatosti (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2015, č. j. Nao 82/201558).

[12] Právě to však v posuzovaném případě stěžovatel soudcům čtvrtého senátu vytýká. Žádný další důvod, pro který by bylo možno dovodit jakoukoliv pochybnost o nepodjatosti členů uvedeného senátu, stěžovatel netvrdí. Takové skutečnosti nevyplývají ani z vyjádření dotčených soudců, ani z předloženého spisu. Důvody, které stěžovatel uplatnil, podjatost soudců uvedeného senátu založit nemohou.

[13] Vzhledem k těmto okolnostem Nejvyšší správní soud shledal, že soudci Jiří Palla, Aleš Roztočil ani soudkyně Petra Weissová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. srpna 2024

Lenka Krupičková

předsedkyně senátu