Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 A 77/2020 - 73

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Mariana Kokeše a Mgr. Petra Pospíšila ve věci

žalobce: D. D.

zastoupený advokátem Mgr. Davidem Macháčkem

sídlem T. G. Masaryka 108, 272 01 Kladno

proti

žalovanému: Okresní soud v Prostějově

sídlem Havlíčkova 16, 796 01 Prostějov

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v souvislosti s vyřizováním žádosti žalobce o informace v řízení vedeném žalovaným pod sp. zn. ,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobce se v části žaloby, která byla usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 13. 5. 2020, č. j. -227, vyloučena k samostatnému projednání, domáhal uložení povinnosti žalovanému vydat informaci, zda zabrání notebooku společnosti Cannabis is The Cure, z.s. dne 18. 10. 2018 došlo na základě „rozhodnutí policie, prokuratury nebo justice“, a dále informaci, jaké jsou celkové náklady na advokáty ex offo přidělené žalobci od roku 2010 do roku 2018. Rovněž navrhl, aby soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobci náhradu nákladů řízení a deklaroval, že žalobcem požadované předložení předběžné otázky k Soudnímu dvoru EU je důvodné.

II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě

2. Žalobce uvádí, že Ministerstvo spravedlnosti se v rozhodnutí ze dne 4. 6. 2019, č. j. MSP-3/2019-OSV-OSV/5, týkající se stížnosti proti postupu žalovaného při vyřizování žádosti o informace žalobce v režimu , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), ze dne 26. 11. 2018, sp. zn. -4, vůbec nezabývalo stížností žalobce na nevydání informace o nákladech státu na advokáty ex offo přidělené žalobci v letech 2010 – 2018 žalovaným, a na nevydání informace o subjektu, který vydal rozhodnutí zabrat dne 18. 10. 2016 notebook asociace Cannabis is The Cure, z.s. v jeho sídle.

3. Žalobce dále uvádí, že si je vědom judikatury Nejvyššího správního soudu, dle které se v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím nemůže domáhat „dovysvětlení“ toho, jak a proč správní orgán rozhodl, avšak dle žalobce taktéž Nejvyšší správní soud vyslovil tezi, že takto může správní orgán učinit v souladu s principy dobré správy a v souladu s tím, že veřejná správa je službou veřejnosti. Na základě takto řečeného se žalobce domáhá toho, aby krajský soud přikázal s ohledem na dobrou správní praxi vydat žalobcem požadované informace a stanoviska a předal žalobcem požadované předběžné otázky Soudnímu dvoru EU.

4. V průběhu řízení žalobce opakovaně doplňoval do spisu obsáhlá podání různého obsahu, zpravidla odkazující na jiná řízení (zpravidla v trestních věcech), ve kterých je žalobcem účastníkem žalobce. Vzhledem k tomu, že tato podání nijak nesouvisela s předmětem žaloby o nečinnosti žalovaného, soud se jimi v tomto řízení blíže nezabýval.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě

5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žádost žalobce nejprve posoudil jako žádost obviněného v daných trestních řízení o možnost nahlédnout do spisu a činit z něj kopie, a poučil jej o postupu s touto žádostí spojeném, dále ve věci zaslání požadovaných rozhodnutí v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím poučil žalobce o předpokládaných nákladech a vyzval žalobce k vyjádření, zda na poskytnutí informací trvá, v jednom případě také poskytl žalobcem požadovanou informaci.

6. V souladu s již citovaným rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti ze dne 4. 6. 2019 vyhodnotil žalovaný podání žalobce ze dne 8. 12. 2018, jako projev vůle žalobce, že na poskytnutí informací, jejichž poskytnutí nebylo odmítnuto, trvá. Žalovaný proto vyzval žalobce k úhradě nákladů, spojených se zpracováním a vyhledáváním požadovaných informací s odkazem na § 17 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím a § 4 Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 14. 7. 2011, č. j. 286/2011-OT-OSV. Žalobce nepodal ve stanovené lhůtě stížnost proti žalovaným určené úhradě nákladů, spojených se zpracováním a vyhledáváním požadovaných informací, ani tyto náklady neuhradil, a proto žalovaný v souladu s § 17 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím rozhodl o odložení žádosti v této části. Na základě výše uvedeného žalovaný navrhuje, aby krajský soud zamítl žalobu jako nedůvodnou.

IV. Posouzení věci soudem

7. Krajský soud se, za splnění podmínek , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) bez nařízení jednání, v intencích žalobních bodů zabýval tím, zda lze na základě zjištěného skutkového stavu dospět k závěru o nečinnosti žalovaného, přičemž shledal, že žaloba není důvodná.

8. Žalobce se podanou žalobou domáhá ochrany proti nečinnosti, k níž mělo dojít v souvislosti s vyřizováním žádosti žalobce o informace v řízení vedeném žalovaným pod sp. zn. konkrétně tím, že žalovaný žalobci neposkytl požadované informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

9. Podle věty první se může „ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.“.

10. Podle § 16a odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace může podat žadatel, a) který nesouhlasí s vyřízením žádosti způsobem uvedeným v § 6, b) kterému po uplynutí lhůty podle § 14 odst. 5 písm. d) nebo § 14 odst. 7 nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti, c) kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, nebo d) který nesouhlasí s výší úhrady sdělené podle § 17 odst. 3 nebo s výší odměny podle § 14a odst. 2, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací.

11. Podle § 16a odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím o stížnosti rozhoduje nadřízený orgán.

12. Nejvyšší správní soud ve své soudní praxi ustáleně judikuje, že „[p]otvrzení postupu povinného subjektu dle § 16a odst. 6 písm. a) zák. o svobodném přístupu k informacím, vydané na základě stížnosti dle nebo c) téhož zákona, není rozhodnutím o žádosti o poskytnutí informace a žadatel o informaci se může bránit vůči povinnému subjektu nečinnostní žalobou podle . Nadřízený orgán totiž toliko konstatuje, že souhlasí s postupem povinného subjektu. Rozhodnutí o stížnosti je prostředkem ochrany, který je žalobce povinen před podáním nečinnostní žaloby vyčerpat, pasivně legitimovaným je pak přímo povinný subjekt, jehož nečinnost je tvrzena“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 11. 2019, č. j. -152). Žalobce tedy správně brojí žalobou proti nečinnosti vůči žalovanému, jakožto povinnému subjektu, který žalobci požadované informace neposkytl, a to za současného předchozího vyčerpání dřívějších opravných prostředků, které stanoví procesní právní předpis pro řízení u správního orgánu.

13. Po přezkoumání správního spisu však krajský soud dospěl k závěru, že žalovaný v případě vyřizování žádosti o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím nečinný nebyl. Ze správního spisu je totiž zjevné, že poté, co žalobce podal stížnost proti neposkytnutí informací žalovaným, vyhodnotil žalovaný na základě rozhodnutí ministerstva spravedlnosti č. j. MSP-3/2019-OSV-OSV/5, o zamítnutí této stížnosti, toto podání jako projev vůle svědčící o trvajícím zájmu žalobce na sdělení požadovaných informací, načež žalobce výzvou ze dne 2. 7. 2019 vyzval k úhradě nákladů, spojených s vyhledávání a zpracováním informací, žalobcem požadovaných. Žalovaný také poučil žalobce o lhůtě, v níž může proti výzvě k úhradě těchto nákladů brojit. Žalobce však požadované náklady na vyhledávání a zpracování informací ve stanovené lhůtě neuhradil, ani proti výši těchto nákladů ve stanovené lhůtě nebrojil, proto žalovaný rozhodnutím ze dne 4. 9. 2019 rozhodl tak, že se žádost žalobce podle § 17 odst. 5 zákona o svobodném přístupu k informacím odkládá.

14. Žalovaný tak nemůže být v nečinnosti, neboť dne 4. 9. 2019 bylo řízení o žádosti žalobce o informace sp. zn. řádně ukončeno.

15. Pokud žalobce tvrdí, že žalovaný ani ministerstvo spravedlnosti se nevyjádřili stížností žalobce na nevydání informace o nákladech státu na advokáty ex officio přidělené žalobci v letech 2010 – 2018 žalovaným, a na nevydání informace o subjektu, který vydal rozhodnutí zabrat dne 18. 10. 2016 notebook asociace Cannabis is The Cure, z.s. v sídle této asociace, krajský soud tuto námitku neshledává důvodnou. Žádost o informace žalobce byla totiž formulována v bodě 4 následovně: „Sdělte, kdy jste předali odvodlání na obě výše uvedená rozhodnutí 31.8.2018 č.j. – 1300 a 9.9.2018 č.j. 3T131/2017 – 1247 k rozhodnutí Ministerstvu spravedlnosti ČR. K tomu sděluji: Dne 31.8.2018 daný vymáhací úředník pod č.j. – 1300 rozhodl nevydat informaci, kolik Kč stáli advokáti ustanovení Okresním soudem v Prostějově Mgr. D. D. v letech 2010 – 2018 ve výše uvedených trestních řízeních s přehledným členěním advokáta/spisu trestního řízení/celkové vyplacené částky v Kč nebo částky Kč na cestě. Dne 9.9. 2018 daný vymáhací úředník pod č.j. 3T131/2017 – 1247 k zabrání NTB asociace Cannabis is The Cure,z.s. nepravdivě uvedl, že tyto informace obsahuje spis, resp. usnesení 4.10.2017 č.j. 3T131/2017, což není pravda a zde tato informace důkazně absentuje.“ Z uvedené části žádosti o informace vůbec není zjevné, že by žalobce výše uvedené informace požadoval po žalovaném, když žalobce sdělované informace koncipuje jako „sdělení“ žalovanému. Přitom veškeré ostatní požadované informace koncipoval žalobce dostatečně jasně požadoval po žalovaném sdělit, proto ani v tomto případě dle krajského soudu nic nebránilo tomu, aby žalobce svou žádost ohledně informace o nákladech státu na advokáty ex officio přidělené žalobci v letech 2010 – 2018 žalovaným, a na nevydání informace o subjektu, který vydal rozhodnutí zabrat dne 18. 10. 2016 notebook asociace Cannabis is The Cure, z.s. v sídle této asociace mohl koncipovat tak, aby bylo jasné, že žalobce požaduje tuto informaci sdělit po žalovaném, nikoliv pouze, že žalobce sděluje žalovanému, že mu tyto informace nebyly poskytnuty.

16. Ve zbylé části žalobní argumentace pak žalobce jednak brojí toliko proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne 4. 6. 2019, MSP-3/2019/OSV-OSV/5, žaloba proti němuž je předmětem řízení vedeným před krajským soudem pod sp. zn. , a tudíž tyto argumenty nejsou relevantní pro nyní projednávanou věc, jednak vznáší návrhy, které ovšem v nyní projednávané věci nemohou být z procesních důvodů jakkoliv úspěšné (například žádost o předložení předběžné otázky Soudnímu dvoru EU).

V. Závěr a náklady řízení

17. Na základě uvedených skutečností krajský soud žalobu neshledal důvodnou, a proto ji dle zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce ve věci úspěch neměl (žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta) a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly, pročež mu soud náhradu nákladů řízení nepřiznal. Nadto žalovaný náhradu nákladů řízení ani nepožadoval.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 17. července 2020

JUDr. Zuzana Bystřická v.r.

předsedkyně senátu