Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
51 Ad 19/2023 - 48.pdf
PDF · 0 B
No categories available
51 Ad 19/2023 - 48
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem, ve věci
žalobkyně: L. B.
bytem
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 11. 2023, č. j. X
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci, žaloba, vyjádření žalovaného k žalobě
1. Česká správa sociálního zabezpečení zamítla rozhodnutím ze dne 21. 8. 2023,
č. j. X žádost žalobkyně o invalidní důchod. Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky žalobkyně a uvedené rozhodnutí potvrdila.
2. Žalovaná vyšla z posudku posudkového lékaře ze dne 31. 10. 2023 vyhotoveného v rámci námitkového řízení. Posudkový lékař se ztotožnil s předcházejícím posouzením. V případě žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který byl zhodnocen dle kapitoly XIII, odd. E, položka 1b (dorzopatie a spondylopatie; bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének s lehkým funkčním postižením) přílohy k vyhlášce 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), dle horní procentní míry 20 % s navýšením o 10 procentních bodů postupem dle § 3 odst. 1 téže vyhlášky.
3. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 27. 12. 2023 žalobkyně brojí proti zjištěnému skutkovému stavu. Uvádí přetrvávající pohybové obtíže a zhoršující se chůzi, která ji v možnosti pracovního uplatnění významně handicapuje. Popisuje, že dlouhodobě pobírala invalidní důchod III. stupně pro potíže se zády a pohybové obtíže; bez jakéhokoli zlepšení jí byl invalidní důchod v roce 2017 zcela odebrán. Zdravotní potíže od té doby přetrvávají a pohyblivost se horší.
4. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 18. 1. 2024 navrhl podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout.
II. Průběh ústního jednání
5. Dne 29. 4. 2024 proběhlo ve věci ústní jednání za účasti obou účastníků. Při jednání soud provedl jako důkaz protokol o jednání posudkové komise ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 13. 3. 2024 a posudek posudkové komise z téhož dne.
6. Z protokolu o jednání posudkové komise plyne že ta uvedeného dne zasedla ve složení posudkové lékařky, odborné lékařky neuroložky a tajemnice. Žalobkyně byla jednání posudkové komise přítomna a byla při jednání vyšetřena. Z posudku posudkové komise se podává diagnostický souhrn, pracovní anamnéza, zdravotní a posudková anamnéza. Posudková komise vycházela z odborné dokumentace z předešlých jednání, měla k dispozici kompletní zdravotní dokumentaci praktického lékaře a dále další zprávy specializovaných lékařů. Posudková komise se ztotožnila s posudkovým závěrem předcházejících posudkových lékařů. K tvrzení žalobkyně uvedla, že není pravdou, že by žalobkyně v minulosti dlouhodobě pobírala invalidní důchod ve III. stupni, k čemuž odkázala na posudkovou anamnézu.
7. Žalobkyně k posudku uvedla, že jí není zřejmé, z jakého důvodu je zpochybňován nález na obou jejích kolenech, neboť posudková komise hovoří pouze o postižení jednoho kolene, nicméně z lékařských zpráv plyne poškození obou kolen (viz shodně i písemné vyjádření žalobkyně ze dne 12. 4. 2024). Stav jednoho kolene žalobkyně se horší, stav druhého je o něco lepší. Současně žalobkyně popsala docházení k odborným lékařům a rehabilitační proces.
8. S ohledem na vyjádření žalobkyně a předložené lékařské zprávy soud požádal přípisem ze dne 29. 4. 2024 posudkovou komisi o doplnění posudku.
9. Dne 26. 8. 2024 proběhlo ve věci druhé ústní jednání za účasti žalobkyně. Ta popsala návštěvy odborných lékařů a rehabilitaci. Při jednání soud provedl jako důkaz protokol o jednání posudkové komise ze dne 24. 7. 2024 a posudek z téhož dne.
10. Z protokolu o jednání plyne, že posudková komise zasedala ve složení z předsedkyně, posudkové lékařky a odborného lékaře neurologa. K jednání posudkové komise nebyla žalobkyně přizvána. V posudku posudková komise znovu uvedla diagnostický souhrn a popsala, že i nadále považuje za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně dysfunkci páteře při užití dané položky. Co se týče otázky kolen žalobkyně, gonartrozu nelze považovat za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně, a to s ohledem na nález klinický, když ortopedická dokumentace nedokládá tak významné funkční postižení kolenních kloubů, které by vedlo k tomu, aby byla gonartróza určena jako rozhodující příčina v době nepříznivého zdravotního stavu. Funkce v obou kolenních kloubech je omezena lehce, nejde o funkčně významné postižení dvou velkých nosných kloubů. Komise dle dokumentace ortopeda poupravila, že artrotické postižení je uváděno na obou kolenních kloubech nikoli pouze na 1, což ale není skutečností rozhodnou.
III. Posouzení věci krajským soudem
11. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“).
12. Žaloba není důvodná.
13. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.
14. Rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.
15. Dle posudku shrnula komise dostupnou zdravotní dokumentaci, včetně předložených lékařských zpráv, zdravotní a pracovní anamnézu a uvedla diagnostický souhrn. Komise dospěla k závěru, že v případě žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, rozhodující příčinu hodnotila shodně s předcházejícími posudky. V případě žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav dle kapitoly XIII, odd. E, položka 1b (dorzopatie a spondylopatie; bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének. Žalobkyně se jednání posudkové komise osobně zúčastnila a byla při jednání vyšetřena. Posudková komise reagovala na v žalobě vznesené námitky odborného rázu a vysvětlila, z jakého důvodu nemají žalobkyní popisované skutečnosti na posudkové závěry vliv.
16. Krajský soud vyšel z tohoto posudku posudkové komise a jeho doplnění. Posudková komise přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborných lékařů. Žalobkyně byla jednání posudkové komise osobně přítomna. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobkyně, tak k odborným lékařským nálezům, jež jsou součástí spisové dokumentace žalobkyně. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a toto zdravotní postižení klasifikovala dle vyhlášky o posuzování invalidity. Pokles pracovní schopnosti žalobkyně posudková komise stanovila shodně s posudkovým lékařem v námitkovém řízení.
17. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními obtížemi žalobkyně (zejm. psychické problémy, odvápnění kostí), přičemž žalobkyně byla jednání posudkové komise osobně účastna, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož šlo v případě žalobkyně o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 30 %. Podstatná je též skutečnost, že posudek je v podstatných rysech konzistentní s posudkem o invaliditě pořízeným v rámci námitkového řízení.
18. Dle shora citovaného § 39 zákona o důchodovém pojištění se proto v případě žalobkyně nejedná o invaliditu; správní orgány proto nepochybily, pokud na základě závěrů posudkových lékařů dospěly k závěru, že žalobkyně není invalidní.
IV. Závěr a náklady řízení
19. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobkyně ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla ve věci úspěšná. V případě žalované § 60 odst. 2 s. ř. s. její náhradu nákladů řízení ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče vylučuje.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
České Budějovice 26. srpna 2024
Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r.
samosoudce
Shoda s prvopisem: J. M.