Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Vol 18/2024 - 15

- 16

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Ivo Pospíšila, soudkyně zpravodajky Michaely Bejčkové a soudců Faisala Husseiniho, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka a Milana Podhrázkého v právní věci navrhovatele: Ing. J. E., týkající se „stížnosti na volby“ do Evropského parlamentu konané ve dnech 7. a 8. června 2024

takto:

I. Návrh se odmítá.

II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Navrhovatel v podání, které bylo soudu doručeno dne 22. června 2024, uvedl, že podává stížnost na volby do Evropského parlamentu. Obecně se mu nelíbí, že kandidáti jsou zařazeni na kandidátkách českých politických stran; ty přitom ani neodpovídají frakcím v Evropském parlamentu. Podle navrhovatele by se tedy měly do Evropského parlamentu volit jednotlivé osobnosti, nikoli strany. Konkrétně navrhovateli vadí, že nebyli zvoleni kandidáti stran, které nezískaly alespoň 5 % platných hlasů, a že dva mandáty připadající na hlasy odevzdané stranám, které nedosáhly hranice volitelnosti, byly rozděleny stranám, které tuto hranici překročily. Namísto dvou posledních poslanců zvolených za hnutí ANO a koalici SPOLU (Ondřeje Kovaříka a Ondřeje Krutílka) tak měli být podle navrhovatele zvoleni kandidáti, kteří uvnitř stran, které nedosáhly hranice volitelnosti, získali nejvíce preferenčních hlasů (Jindřich Rajchl a Lubomír Zaorálek).

[2] Soud nejdříve shrne pravidla, která stanoví , o volbách do Evropského parlamentu.

[3] Navrhnout u soudu neplatnost volby kandidáta může ve volbách do Evropského parlamentu každý volič zapsaný do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu nebo do výpisu z něj a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejichž kandidátní byla pro volby do Evropského parlamentu na území České republiky zaregistrována ( zákona). Návrh lze podat, má-li navrhovatel za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby kandidáta ( zákona).

[4] Podle zákona mohou kandidátníy podávat (rozuměj „jen“) registrované politické strany a politická hnutí a jejich koalice. Podle zákona postupuje do skrutinia každá politická strana, politické hnutí a koalice, která získala alespoň 5 % z celkového počtu odevzdaných platných hlasů.

[5] Navrhovatel netvrdil, že byl volební zákon porušen způsobem, který mohl hrubě ovlivnit volbu konkrétních kandidátů. V podstatě tvrdil, že je potřeba volební zákon změnit. Předseda senátu tedy navrhovateli v usnesení ze dne 25. června 2024, čj. -9, vysvětlil, jaké jsou podmínky věcného projednání jeho návrhu. Současně navrhovatele vyzval, aby do pěti dnů uvedl skutečnosti, ze kterých vyplývá porušení volebního zákona způsobem, který mohl hrubě ovlivnit volbu konkrétních kandidátů; a aby formuloval výrok rozhodnutí, jehož vydání se domáhá.

[6] Navrhovatel na výzvu ve stanovené lhůtě reagoval. Setrval ovšem u kritiky samotného volebního zákona – 5% hranice volitelnosti a nemožnosti volit jednotlivé kandidáty. Neodstranil tedy vady svého původního podání. Kvůli jejich neodstranění nelze v řízení pokračovat, proto soud návrh odmítl.

[7] Soudu totiž nepřísluší rozhodovat o tom, jakou má mít volební zákon podobu (kdo má podávat kandidátníy a jak mají být zjišťovány výsledky voleb, resp. jak se mají hlasy převádět na mandáty); to je úkolem zákonodárce. Nejvyšší správní soud by sice mohl navrhnout, aby Ústavní soud dotčená zákonná ustanovení zrušil; to ale jen pokud by dospěl k závěru, že jsou tato ustanovení v rozporu s ústavním pořádkem (y). K takovému závěru nebylo možné dospět. Ohledně 5% hranice volitelnosti už Ústavní soud v minulosti řekl, že pětiprocentní uzavírací klauzule pro volby do Evropského parlamentu není protiústavní (nález ze dne 19. 5. 2015, sp. zn. ). A není-li protiústavní podmiňovat zvolení kandidátů úspěchem politické strany, za kterou kandidují, nelze ani uvažovat o tom, že by protiústavní bylo samotné nutné zařazení kandidátů na kandidátky politických stran.

[8] Podle nemá v řízení ve věcech volebních žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Toto usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího správního soudu ( věta druhá ).

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 3. července 2024

Ivo Pospíšil

předseda senátu