Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 Ad 106/2019 - 46

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci

žalobkyně:

Ing. B. D., narozena dne X,

bytem B. 19, P.,

proti

žalované:

Česká správa sociálního zabezpečení,

se sídlem Křížová 25, Praha,

o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. X ze dne 19. 9. 2019,

takto:

I. Rozhodnutí žalované č. j. X ze dne 19. 9. 2019 i jemu předcházející rozhodnutí č. j. X ze dne 14. 6. 2019 se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalovaná dne 14. 6. 2019 rozhodnutím X zamítla žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu pro nesplnění zákonných podmínek, neboť na základě posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Plzeň-sever dospěla k závěru, že žalobkyně není invalidní ve třetím stupni, ale je i nadále invalidní ve stupni druhém.

2. Žalobkyně proti tomuto závěru brojila námitkami, v nichž tvrdila, že její zdravotní stav byl nesprávně a nedostatečně posouzen s ohledem na funkční dopad jejího postižení na pokles pracovní schopnosti. Byla toho názoru, že od posledního posouzení v roce 2018 se její stav zhoršil tak, že odpovídá invaliditě třetího stupně. Žalovaná námitky zamítla. V řízení o nich nechala vypracovat posudek svým lékařem, který se ve svých závěrech téměř ztotožnil s posudkem vypracovaným lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení Plzeň-sever. Lékař žalované zhodnotil, že v případě žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje fyzické schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti. Rozhodující příčinou tohoto stavu posudkový lékař určil zdravotní postižení uvedené v kapitole VI položce 6c přílohy k , kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), pro které se stanoví míra poklesu pracovní schopnosti 50 %. Vzhledem k doložené zdravotní dokumentaci a dalším postižení zdravotního stavu zvýšil lékař žalované podle citované vyhlášky tuto hodnotu o 10 %. Posudkový lékař tedy zhodnotil, že žalobkyni poklesla pracovní schopnost o celkem 60 %.

3. Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně žalobu, v níž namítala, že nesouhlasí s posouzením jejího zdravotního stavu tak, jak je uvedeno v posudku vypracovaném žalovanou. Žalobkyně je přesvědčena, že rozhodující příčinou jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole VI., položce 6d vyhlášky o posuzování invalidity. Posudkový lékař žalované dle žalobkyně nevzal v úvahu zhoršování jejího zdravotního stavu. Žalovaná proto rozhodovala na základě neobjektivního posouzení a nedostatečně zjištěného stavu věci.

4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku, který stanovil invaliditu žalobkyně ve druhém stupni. Vzhledem ke skutečnosti, že k posouzení zdravotního stavu je příslušný pouze lékař, rozhodla žalobkyně na podkladě jeho posouzení zdravotního stavu žalobkyně jakožto důkazu, který považuje za úplný a přesvědčivý za vypořádávající se všemi rozhodujícími skutečnostmi. S ohledem na trvající výhrady žalobkyně ohledně posouzení jejího zdravotního stavu žalovaná navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí.

5. Žaloba je důvodná.

6. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobkyně na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)]. O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)]

7. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ( , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. -75 ze dne 4. 12. 2003, č. NSS).

8. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů [ (díle též „“)]. Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. -54 ze dne 25. 9. 2003, č. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. -20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. -63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS).

9. Z těchto důvodů soud vyžádal, aby plzeňské pracoviště posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí podalo posudek o stupni a případném datu vzniku invalidity žalobkyně, a to s přihlédnutím k obsahu žaloby a lékařské dokumentace k ní přiložené.

10. Posudková komise dospěla k závěru, že pracovní schopnosti žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí poklesly nejméně o 70 %, a proto se v jejím případě jedná o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění. Invalidita vznikla ke dni 8. 4. 2019 (str. 1, 8 posudku), tedy dnem neurologického vyšetření. Posudková komise u žalobkyně shledala postižení, jak ho vymezuje kapitola VI, položka 6d vyhlášky o posuzování invalidity, tj. těžké funkční postižení s podstatným omezením celkové výkonnosti a pohyblivosti. Míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně zhodnotila posudková komise na 60 % a vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu tuto hodnotu zvýšila o 10 %. Celkem tedy ztráta míry poklesu pracovní schopnosti u žalobkyně činí 70 %.

11. Posudek splňuje formální náležitosti vyžadované § 7 vyhlášky o posuzování invalidity, včetně závěru o tom, že žalobkyně není schopna výdělečné činnosti ani za zcela mimořádných podmínek. Obsahově se posudek úplně vypořádal s žalobními námitkami žalobkyně i s předloženými zdravotními zprávami. Soud posudek vyhodnotil jako úplný a přesvědčivý. Vůči složení posudkové komise a obsahu posudku účastníci nic nenamítali.

12. Protože posudek splňuje požadavky setrvale kladené na tento typ důkazu, řádně prokazuje skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jasně z něj plyne, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně odpovídá 70 %, což podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění odpovídá invaliditě třetího stupně, která byla dána jak ke dni napadeného rozhodnutí žalované o námitkách, tak i ke dni jemu předcházejícího rozhodnutí o zamítnutí žádosti žalobkyně o zvýšení invalidního důchodu.

13. Jelikož žalovaná vycházela z toho, že žalobkyně je invalidní pouze ve druhém stupni nikoliv ve třetím stupni, byla obě její rozhodnutí založena na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Soud proto obě její rozhodnutí zrušil pro vady podle a věc jí vrátil k dalšímu řízení (, 3 a 4 ).

14. Žalovaná je v dalším řízení vázána skutkovým stavem zjištěným na základě provedeného dokazování v soudním řízení, tedy že invalidita třetího stupně žalobkyně vznikla ke dni 8. 4. 2019. Z toho bude vycházet při novém posouzení stavu žalobkyně ( )

15. Procesně úspěšná žalobkyně by měla právo na náhradu nákladů řízení, jež důvodně vynaložila. Žádné však nepožadovala a z obsahu soudního spisu neplynou. Neúspěšné žalované náhrada nákladů nenáleží. Žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.

Plzeň 8. června 2020

Mgr. Jan Šmakal, v.r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje J.P.