Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 Ad 9/2020 - 63

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci

žalobkyně:

J. F., narozena dne X

bytem A. S. 60, P.,

proti

žalované:

Česká správa sociálního zabezpečení,

se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha,

o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. X ze dne 12. 11. 2019,

takto:

I. Rozhodnutí žalované č. j. X ze dne 12. 11. 2019 i jemu předcházející rozhodnutí č. j. X ze dne 17. 7. 2019 se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalovaná dne 17. 7. 2019 rozhodnutím X žalobkyni snížila stupeň invalidity a výši invalidního důchodu z invalidity třetího stupně na stupeň druhý s platností od 10. 8. 2019, neboť na základě posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Plzeň-město shledala, že žalobkyně již není invalidní pro invaliditu třetího stupně. Podle tohoto posudku byla žalobkyně uznána invalidní pro invaliditu druhého stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 50 %.

2. Žalobkyně proti tomuto závěru brojila námitkami, v nichž tvrdila, že její zdravotní stav byl nesprávně a nedostatečně posouzen s ohledem na funkční dopad jejího postižení na pokles pracovní schopnosti. Byla toho názoru, že s ohledem na vážnost jejího zdravotního postižení jde v jejím případě stále o invaliditu třetího stupně. Žalovaná námitky zamítla. V řízení o nich nechala vypracovat nový posudek svým lékařem, který se ve svých nálezech ztotožnil s posudkem lékaře okresní správy sociálního zabezpečení. Lékař žalované zhodnotil, že v případě žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje duševní, smyslové a fyzické schopnosti a mí vliv na pokles pracovní schopnosti. Rozhodující příčinou posudkový lékař námitkového řízení určil zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 3c přílohy k , kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), kde je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 30–45 %. Vzhledem k charakteru postižení zdravotního stavu lékař žalované stanovil horní hranici, tj. 45 %. Tuto míru pak zvýšil ještě o 5% kvůli další postižením žalobkyně. Lékař žalované zhodnotil, že žalobkyni poklesla pracovní schopnost celkem o 50 %.

3. Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně žalobu, v níž namítala, že její zdravotní stav je horší, než jak jej zhodnotili posudkový lékaři žalované. Dále žalobkyně tvrdila, že její zdravotní stav se od poslední kontrolní lékařské prohlídky v roce 2016 nijak nezměnil, a že její onemocnění – reziduální schizofrenie je trvalého rázu. Součást žaloby tvoří výčet zdravotních potíží žalobkyně, a to s odkazem na znalecký posudek MUDr. M. vypracovaný pro účely přezkumu řízení o prodloužení omezení svéprávnosti žalobkyně a lékařské zprávy jakožto důkazy.

4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že trvá na svém rozhodnutí, neboť bylo vydáno na základě posudku, který je úplný, přesvědčivý a vypořádává se se všemi skutečnostmi. S ohledem na trvající výhrady žalobkyně žalovaná navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí.

5. Žaloba je důvodná.

6. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobkyně na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)]. O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)]

7. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ( , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. -75 ze dne 4. 12. 2003, č. NSS).

8. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů [ (dále též „“)]. Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. -54 ze dne 25. 9. 2003, č. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. -20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. -63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS).

9. Z těchto důvodů soud vyžádal, aby plzeňské pracoviště posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí podalo posudek o stupni a případném datu vzniku invalidity žalobkyně, a to s přihlédnutím k obsahu žaloby, lékařské dokumentace a předchozích posudků vypracovaných žalovanou.

10. Posudková komise dospěla k závěru, že pracovní schopnosti žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí poklesly nejméně o 70 %, a proto se v jejím případě jedná o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění. Invalidita vznikla ke dni 29. 5. 2009 (str. 9 posudku), tedy dnem, kdy jí byla uznána plná invalidita a platnost byla stanovena trvale. Posudková komise u žalobkyně shledala postižení, jak ho vymezuje kapitola V, položka 3d vyhlášky o posuzování invalidity, tj. těžké postižení s častějšími ataky, kdy mezi atakami přetrvává závažná reziduální symptomatika. Výkon některých denních aktivit je podstatně narušen. Míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně zhodnotila posudková komise na 60 %, které zvýšila o 10 % podle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity, neboť žalobkyně není schopna využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti a pokračovat v předchozí výdělečné činnosti. Celkem tedy míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně činí 70%.

11. Posudek splňuje formální náležitosti vyžadované § 7 vyhlášky o posuzování invalidity, včetně závěru o tom, že žalobkyně je schopna práce pouze za mimořádných podmínek. Obsahově se posudek úplně vypořádal s námitkami žalobkyně a s lékařskými zprávami, které předložila v řízení před soudem. Soud posudek vyhodnotil jako úplný a přesvědčivý. Vůči složení posudkové komise a obsahu posudku účastníci nic nenamítli.

12. Protože posudek splňuje požadavky setrvale kladené na tento typ důkazu, řádně prokazuje skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jasně z něj plyne, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně odpovídá 70 %, což podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění odpovídá invaliditě třetího stupně, která byla dána jak ke dni napadeného rozhodnutí žalované o námitkách, tak i ke dni jemu předcházejícího rozhodnutí o snížení invalidního důchodu žalobkyni.

13. Jelikož žalovaná vycházela z toho, že žalobkyně je invalidní ve druhém stupni, byla obě její rozhodnutí založena na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Soud proto obě její rozhodnutí zrušil pro vady podle a věc jí vrátil k dalšímu řízení (, 3 a 4 ).

14. Žalovaná je v dalším řízení vázána skutkovým stavem zjištěným na základě provedeného dokazování v soudním řízení, tedy že invalidita třetího stupně žalobkyně vznikla ke dni 29. 5. 2009. Z toho bude vycházet při novém posouzení stavu žalobkyně ( )

15. Procesně úspěšná žalobkyně by měla právo na náhradu nákladů řízení, jež důvodně vynaložila. Žádné však nepožadovala a z obsahu soudního spisu neplynou. Neúspěšné žalované náhrada nákladů nenáleží. Žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.

Plzeň 8. června 2020

Mgr. Jan Šmakal, v.r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje J.P.