Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 A 97/2018 - 74

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Štěpána Výborného a soudců Karly Cháberové a Jana Kratochvíla ve věci

žalobkyně: L.R.

zastoupená advokátem JUDr. Jakubem Dohnalem, Ph.D.

sídlem V Jámě 699/1, Praha 1 – Nové Město

proti

žalovanému: Ministerstvo zemědělství

sídlem Těšnov 65/17, Praha - Nové Město

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 3. 2018, sp. zn. , č. j. 9817/2018 MZE 14141,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem

1. Žalobkyně se podanou žalobou nejprve domáhala zrušení části II. rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu ze dne 8. 12. 2017, č. j. SZIF/2017/0726231, sp. zn. 17/F1D/321/015079-S, kterým Státní zemědělský intervenční fond poskytl žalobkyni Jednotnou platbu na plochu v celkové výši 227.584,96 Kč pro rok 2017 (I. výrok) a dále rozhodl, že se tato dotace odečítá od částky dotace, kterou je žalobkyně povinna vrátit (II. výrok).

2. Usnesením ze dne 7. 6. 2018, č. j. - 18, Městský soud v Praze podanou žalobu odmítl pro nepřípustnost podle ve spojení s téhož zákona, neboť žalobkyně před podáním žaloby nevyužila řádné opravné prostředky ve správním řízení.

3. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 12. 2019, č. j. – 38, bylo toto usnesení zrušeno a věc byla vrácena městskému soudu k dalšímu řízení. V odůvodnění kasační soud zavázal městský soud, aby ve spolupráci se žalobkyní postupem podle vyjasnil předmět soudního přezkumu.

4. Po vrácení věci kasačním soudem soud vyzval žalobkyni, aby specifikovala, vůči jakému rozhodnutí svoji žalobou brojí.

5. Podáním ze dne 25. 2. 2020 žalobkyně označila za napadené rozhodnutí shora specifikované rozhodnutí žalovaného.

6. Z obsahu správního spisu soud zjistil, že nyní napadeným rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „SZIF“) č. j. SZIF/2017/0726231, sp. zn. 17/F1D/321/015079-S, o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy pro rok 2017.

7. Tímto rozhodnutím byla žalobkyni pro rok 2017 poskytnuta Jednotná platba na plochu v celkové výši 227 584,96 Kč. Výrokem II. pak bylo rozhodnuto, že uvedená částka se odečítá od částky dotace ve výši 1 031 480,00 Kč, kterou je žalobkyně povinna vrátit na základě pravomocného rozhodnutí ze dne 19. 7. 2013, č. j. SZIF/2013/0247273 (dále jen „rozhodnutí ze dne 19. 7. 2013“).

8. Rozhodnutím ze dne 19. 7. 2013 SZIF uložil žalobkyni povinnost do 60-ti dnů ode dne doručení vrátit finanční prostředky ve výši 1 031 480,00 Kč z důvodu porušení podmínek pro jejich poskytnutí. Proti tomuto rozhodnutí brojila žalobkyně odvoláním ze dne 28. 8. 2017, které bylo zamítnuto pro opožděnost rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne 8. 12. 2017, č. j. 59577/2017-MZE-14112, sp. zn. -14112 (dále jen „rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 12. 2017“). Proti tomuto rozhodnutí brojila žalobkyně žalobou vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. . V rámci tohoto řízení a procesu uspokojení žalobkyně žalovaný inkriminované rozhodnutí ze dne 8. 12. 2017 v přezkumném řízení zrušil. Řízení o žalobě proti tomuto rozhodnutí pak bylo zastaveno pro uspokojení žalobkyně.

9. V nyní napadeném rozhodnutí žalovaný konstatoval, že vzniklý nárok na Jednotnou platbu na plochu byl započten vůči dlužné částce stanovené v rozhodnutí ze dne 19. 7. 2013. Námitky týkající se tohoto rozhodnutí ze dne 19. 7. 2013 pak žalovaný neakceptoval, neboť se týkají jiného správního řízení.

II. Obsah žaloby

10. Žalobkyně v žalobě namítla, že pohledávka ve výši 1 031 480,00 Kč vůbec neexistuje, neboť vůči povinnosti vrátit finanční prostředky v inkriminované výši se řádně odvolala, avšak tato odvolání nebyla ze strany SZIF vyřízena.

11. Žalobkyně navrhla, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalovaného

12. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že ačkoli bylo v přezkumném řízení následně zrušeno rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 12. 2017, které bylo podkladem pro vydání žalobou napadeného rozhodnutí, tak tato skutečnost nemá vliv na zákonnost nyní napadeného rozhodnutí. Zrušení podkladového rozhodnutí by bylo důvodem leda pro obnovu řízení ve věci napadeného rozhodnutí ve smyslu .

13. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.

IV. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze

14. Soud o věci rozhodl bez nařízení ústního jednání postupem podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), neboť účastníci takový postup soudu akceptovali.

15. Soud dle přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání, v rozsahu žalobou tvrzených bodů nezákonnosti, kterými je vázán, podle skutkového a právního stavu ke dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí, a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

16. Žalobkyně v žalobě ve vztahu k nyní posuzovanému řízení namítla pouze skutečnost, že údajná pohledávka ve výši 1 031 480,00 Kč, vůči níž byla započtena poskytnutá Jednotná platba na plochu pro rok 2017, vůbec neexistuje. Soud však zdůrazňuje, že existence této pohledávky (respektive zákonnost řízení ve věci vydání rozhodnutí ze dne 19. 7. 2013 a rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 12. 2017) byla předmětem řízení vedeným pod sp. zn. . V nyní vedeném řízení soud může posuzovat pouze zákonnost vydání rozhodnutí o poskytnutí Jednotné platba na plochu pro rok 2017, respektive započtení poskytnuté finanční částky na dříve dlužnou částku.

17. K tomu soud připomíná, že ve smyslu je přezkum napadeného správního rozhodnutí ukotven ke skutkovému a právnímu stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Jde o projev přezkumné povahy správního soudnictví v řízení o žalobách proti rozhodnutí správního orgánu. Řízení před správním soudem není pokračováním správního řízení (třetí instancí); jeho smyslem (cílem) je posouzení, zda správní orgán zjistil skutkový stav v souladu s platnou právní úpravou. Jestliže tedy žalobkyně podala žádost o Jednotnou platbu na plochu pro rok 2017, přičemž ke dni rozhodování správní orgány evidovaly dlužnou částku vzniklou na základě rozhodnutí ze dne 19. 7. 2013, postupovaly správně, pokud poskytnutou částku započetly vůči této dlužné částce. Tento správný skutkový závěr nemůže být revidován v řízení před soudem na základě případně proměny skutkového stavu, která by eventuálně nastala až po vydání napadeného rozhodnutí.

18. I pokud by tedy žalobkyně byla fakticky úspěšná se svými námitkami proti rozhodnutí ze dne 19. 7. 2013 (po zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 12. 2017 v přezkumném řízení bude žalovaný opět rozhodovat, přičemž jeho rozhodnutí nelze předjímat), nemohla by taková skutečnost založit důvodnost námitky, která se svoji podstatou týká nezákonnosti jiného než žalobou napadeného rozhodnutí. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. 11. 2013, č. j. -28, pouze připustil, aby soud při svém rozhodování vycházel z dokumentů, které vznikly až po vydání žalobou napadeného správního rozhodnutí, pokud popisují stav, jež ke dni rozhodování správního orgánu objektivně existoval. Tato podmínka však v nyní posuzovaném případě nenastala, neboť v době rozhodování správních orgánů nadále existovalo pravomocné rozhodnutí o povinnosti vrátit dotaci ve výši 1 031 480,00 Kč, přičemž do doby vydání nyní napadeného rozhodnutí žalobkyně uvedenou dlužnou částku neuhradila, pročež správní orgány mohly poskytnutou částku dotace započíst k této dlužné částce.

19. Soud konečně uzavírá, že pokud by hypoteticky správní orgán v budoucnu zrušil rozhodnutí ze dne 19. 7. 2013, mohly by být splněny předpoklady pro obnovu řízení ve věci nyní přezkoumávané žádosti, respektive rozhodnutí o započtení poskytnuté částky, neboť by bylo změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí vydaného v řízení, které má být obnoveno a toto rozhodnutí může odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování (viz ). Vydání tohoto rozhodnutí není vyloučeno, neboť lhůta pro obnovu řízení uplyne v souladu s a 3 až 3. 4. 2021, tj. tři roky od právní moci napadeného rozhodnutí. A navíc sám žalovaný ve vyjádření k žalobě možnost zahájení obnoveného řízení nevyloučil.

V. Závěr

20. Žalobkyně se svými námitkami tedy neuspěla; jelikož v řízení o žalobě nevyšly najevo žádné vady, k nimž je nutno přihlížet z úřední povinnosti, městský soud zamítl žalobu jako nedůvodnou.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s Žalobkyně neměla ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení; žalovanému pak v řízení o žalobě nevznikly žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 9. června 2020

JUDr. PhDr. Štěpán Výborný, Ph.D., v. r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje: M. V.