Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 As 129/2018 - 26

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Michala Mazance a Milana Podhrázkého v právní věci žalobce: D. T., zast. JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem Legerova 148, Kolín, proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 12. 2015, čj. OD 1341/15-2/67.1/15448/Li, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 5. 2018, čj. -27,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Žalobce byl rozhodnutím Městského úřadu Semily (dále „prvostupňový správní orgán“) ze dne 9. 11. 2015, sp. zn. MěÚ/OD/57/15, uznán vinným ze spáchání přestupku na úseku bezpečnosti v dopravě. V záhlaví uvedeným rozhodnutím žalovaný (dále „stěžovatel“) zamítl jako nepřípustné odvolání podané spolkem AK Linhart, o. s., v zastoupení žalobce proti rozhodnutí prvostupňového správního orgánu. Přílohou uvedeného odvolání ze dne 4. 12. 2015 byla zároveň i plná moc ze dne 10. 3. 2015, kterou žalobce tento spolek zmocnil k zastupování v řízení o přestupku. Tuto plnou moc spolek předložil již správnímu orgánu I. stupně dne 11. 3. 2015. Jak však vyplývá z písemnosti zaslané správnímu orgánu I. stupně dne 24. 7. 2015, téhož dne vypověděl spolek žalobci plnou moc v plném rozsahu. Dle stěžovatele tak od 24. 7. 2015 vystupoval v řízení žalobce jako jediný účastník bez zvoleného zmocněnce. Stěžovatel tak neměl pochybnosti o tom, že odvolání bylo podáno osobou neoprávněnou a je tak nepřípustné.

[2] Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“) napadeným rozsudkem podle a 4 , žalobě vyhověl, napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc stěžovateli k dalšímu řízení. Dospěl k závěru, že v odvolacím řízení vznikla pochybnost o existenci zastoupení. Není totiž vyloučeno, že po vypovězení plné moci nemůže být stejnému zástupci udělena plná moc znovu. Stěžovatel proto měl postupovat dle , , ve znění účinném do 18. 9. 2016 (dále jen „spr. ř.“), vyzvat zmocněnce k odstranění pochybnosti o existenci zastoupení a poučit ho o důsledku nesplnění výzvy.

[3] Stěžovatel ve vyjádření k žalobě namítal, že jednání žalobce vykazovalo znaky obstrukčního jednání. K tomu krajský soud uvedl, že tímto způsobem stěžovatel neodůvodnil napadené rozhodnutí, což již nelze doplnit ve vyjádření k žalobě.

II. Obsah kasační stížnosti

[4] Proti rozsudku krajského soudu podal stěžovatel kasační stížnost. Stěžovatel souhlasil, že není-li plná moc předložena vůbec, obsahuje vady či vznikla-li jiná pochybnost o zastoupení, je takový nedostatek odstranitelný. V posuzovaném případě však nebyly dány žádné pochybnosti ohledně existence zmocnění mezi žalobcem a spolkem AK Linhart, jelikož původně předložená plná moc byla bezesporu vypovězena. Nic nenasvědčovalo tomu, že plná moc byla udělena znovu. Z toho důvodu tak nebylo na místě postupovat dle § 37 odst. 3 spr. ř.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[5] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnosti a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.

[6] V posuzované věci je sporné, zda měl stěžovatel vyzvat zmocněnce žalobce k doložení plné moci, pokud s podaným odvoláním předložil plnou moc, která byla v řízení již vypovězena.

[7] Dle § 37 odst. 3 spr. ř. platí, že [n]emá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.

[8] Nyní posuzovaný případ se v zásadě nijak neliší od případů, ke kterým se Nejvyšší správní soud již vyjadřoval. Kasační soud setrvale zastává právní názor, že neprokázání zastoupení v případě, kdy podání činí osoba označená v něm za zástupce účastníka, je jinou vadou ve smyslu § 37 odst. 3 spr. ř., k jejímuž odstranění má správní orgán vyzývat (viz např. rozsudky ze dne 29. 1. 2015, čj. - 32, bod 30, ze dne 26. 1. 2017, čj. -33, body 10-11, nebo ze dne 28. 11. 2019, čj. -27, bod 9). V posuzovaném případě rovněž podala odvolání osoba, která se označila za zástupce účastníka řízení, aniž by prokázala existenci zastoupení.

[9] Nejvyšší správní soud souhlasí s názorem krajského soudu, že v posuzované věci pochybnosti o existenci zmocnění byly. Jak již uvedl krajský soud, žalobce mohl udělit zmocněnci zmocnění znovu. Ten následně mohl omylem k podanému odvolání přiložit starší verzi plné moci. Stěžovatel se dopustil nesprávného posouzení, pokud tuto situaci nepovažoval za důvodnou pochybnost o existenci zastoupení. V takovém případě byl povinen vyzvat zmocněnce k odstranění těchto vad či pochybností (viz rozsudek NSS ze dne 22. 6. 2016, čj. -35, bod 22).

[10] Na okraj Nejvyšší správní soud poznamenává, že v případě pochybností o existenci zastoupení má správní orgán k napravení nedostatků prokázání zmocnění vyzvat primárně tvrzeného zmocněnce (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 1. 2016, čj. - 24, nebo ze dne 22. 6. 2016, čj. -35).

IV. Závěr

[11] Nejvyšší správní kasační stížnost jako nedůvodnou podle zamítl. O věci při tom rozhodl bez jednání postupem podle

[12] O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle ve spojení s Stěžovatel, který neměl v tomto soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce neučinil v řízení žádný úkon.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 10. června 2020

Petr Mikeš

předseda senátu