Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
Nad 76/2020 - 25.pdf
PDF · 0 B
No categories available
Nad 76/2020 - 25
9 Afs 302/2019 - 53
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: J. Š., proti žalovanému: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, ve věci žaloby proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 12. 2019, č. j. X, ve věci nesouhlasu Městského soudu v Praze s postoupením věci podle § 7 odst. 6 zákona č. 150/2002 Sb. , soudního řádu správního ,
takto:
K projednání a rozhodnutí věci je příslušný Městský soud v Praze.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Praze domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované ve věci invalidního důchodu.
[2] Krajský soud dospěl k závěru, že není místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci. Pro určení místní příslušnosti soudu je podle § 7 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb. , soudního řádu správního , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s. “), rozhodné místo bydliště žalobce. Součinností se žalobcem krajský soud zjistil, že jeho bydliště se nachází na adrese X, tj. v obvodu Městského soudu v Praze. Postupoval proto podle § 7 odst. 6 , věty první, s. ř. s. s. ř. s. a věc tomuto soudu postoupil usnesením ze dne 9. 3. 2020, č. j. 42 Ad 7/2020 - 11.
[3] Městský soud v Praze s tímto závěrem projevil nesouhlas (§ 7 odst. 6 , věta druhá, s. ř. s. s. ř. s. ) a upozornil na to, že místní příslušnost není dána trvalým pobytem žalobce. Žalobce v žalobě kromě adresy trvalého bydliště (X) uvedl též korespondenční adresu X, přičemž tato adresa je uvedena též na obálce v části označení odesílatele. K věci samé doložil lékařské zprávy, ve kterých je uvedeno, že jeho bydliště je ve X. Městský soud má za to, že právě tam se žalobce fakticky zdržuje a právě tam se tedy nachází jeho bydliště. Nepovažuje se proto za soud místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci.
[4] Nejvyšší správní soud potvrzuje, že pro určení místní příslušnosti soudu je v nynější věci rozhodné místo žalobcova bydliště (§ 7 odst. 3 s. ř. s. s. ř. s. ). Krajský i městský soud přitom správně vycházely z toho, že bydlištěm osoby se rozumí místo (obec), kde tato osoba bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Městský soud také správně podotkl, že bydliště nelze ztotožňovat s trvalým pobytem podle zákona č. 133/2000 Sb. , o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákon (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. Krajský soud však neposuzoval místní příslušnost na základě trvalého pobytu žalobce, ale jeho bydliště. Byl si vědom, že žalobce v žalobě uvedl trvalý pobyt a korespondenční adresu, nebylo však zřejmé, kde je žalobcovo bydliště. Právě proto jej přípisem ze dne 24. 2. 2020, č. j. 42 Ad 7/2020 - 8, vyzval, aby soudu místo svého bydliště sdělil, a současně jej instruktivně poučil o tom, co se pojmem bydliště rozumí. Žalobce přitom na výzvu soudu sdělil, že se jeho bydliště nachází na adrese X, která je současně adresou jeho trvalého pobytu.
[5] Vzhledem k tomu, že krajský soud za součinnosti žalobce objasnil, že se jeho bydliště nachází na adrese X nelze jeho postupu nic vytknout a Nejvyšší správní soud přisvědčil jeho závěru, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný městský soud.
[6] Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu jsou krajské soudy vázány (§ 7 odst. 6 , věta třetí, s. ř. s. s. ř. s. ).
Poučení:Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. června 2020
JUDr. Radan Malík
předseda senátu