Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 As 114/2020 - 54

- 55

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenka Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: VINOP a.s., se sídlem Polešovice 446, zastoupený Mgr. Radimem Němečkem, advokátem se sídlem Kollárova 447, Uherské Hradiště, proti žalovanému: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát, se sídlem Květná 15, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 2. 2020, č. j. – 127, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1] Kasační stížností se žalobce (dále „stěžovatel“) domáhá zrušení shora označeného rozsudku krajského soudu, kterým byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 7. 2015, č. j. SZPI/AK716-17-2014; tímto rozhodnutím byla stěžovateli uložena pokuta ve výši 600 000 Kč za spáchání správních deliktů dle , o vinohradnictví a vinařství.

[2] Stěžovatel požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle , (dále jen „). Návrh na přiznání odkladného účinku stěžovatel odůvodnil tím, že v současné době nedisponuje dostatečnými prostředky na uhrazení uložené pokuty; její uhrazení by si vyžádalo prodej majetku stěžovatele nezbytného pro výrobu šumivých a perlivých vín (předmět podnikání stěžovatele), v důsledku čehož by byla zčásti omezena a v krajním případě zlikvidována jeho hospodářská činnost, jelikož nevlastní nic, co by ke své činnosti nepotřeboval. Stěžejní část majetku je dle účetních dokladů předložených stěžovatelem vázána ve stálých a oběžných aktivech, své zásoby nemůže zpeněžit, neboť jsou kryty provozními závazky a navýšení závazků prostřednictvím půjčky není dle stěžovatele únosné. Stěžovateli přitom není známa žádná konkrétní újma, která by mohla vzniknout přiznáním odkladného účinku třetím osobám. Naopak, nepřiznání odkladného účinku by konkrétním, zásadním a nevratným způsobem negativně ovlivnilo možnost faktického výkonu hospodářské činnosti stěžovatele. Dle stěžovatele není přiznání odkladného účinku ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem, neboť nedošlo k ohrožení veřejného zájmu na ochraně zdraví spotřebitelů a pochybení vytýkaná stěžovateli byla již napravena.

[3] Žalovaný se k návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřil.

[4] Podle nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně až 4 Podle soud přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce (stěžovatele) nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[5] Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy; je koncipován jako dočasná procesní ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým výkonem či jinými právními následky pro něj nepříznivého soudního, resp. správního rozhodnutí. Přiznáním odkladného účinku je prolamována právní moc rozhodnutí, na které je třeba hledět jako na zákonné, dokud není případně jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce vyjádřil v

[6] Stěžovatel, který přiznání odkladného účinku navrhuje, má povinnost tvrzení a povinnost důkazní; je tedy na něm, aby konkretizoval a doložil (prokázal), jakou konkrétní újmu by pro něj výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. - 32). Stěžovatel zejména musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností ji vyvozuje. Hrozící újma musí být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická či bagatelní. Stěžovatel musí hrozbu nepoměrně větší újmy jednak dostatečně konkrétně tvrdit, ale především náležitě doložit. Nejvyšší správní soud poukazuje na dispoziční zásadu ovládající celé řízení o kasační stížnosti – kasační soud není povolán k tomu, aby za stěžovatele vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být proto dostatečně individualizovaný a podložený konkrétními důkazy (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2012, č. j. - 74).

[7] Nejvyšší správní soud po zhodnocení skutečností doložených stěžovatelem dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle ve spojení s jsou v tomto případě naplněny.

[8] Stěžovatel svůj návrh doložil dostatečně podrobnými a věrohodnými údaji o své finanční situaci, které nebyly zpochybněny ani žalovaným; z nich vyplývá, že nelze vyloučit, že by povinnost úhrady dané pokuty mohla pro něj představovat nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a to rovněž z toho hlediska, že přiznání odkladného nemůže mít v tomto případě jiný přímý dopad do práv třetích osob, než je dočasné odložení příjmu státu z výběru uložené pokuty.

[9] Nejvyšší správní soud posoudil návrh na přiznání odkladného účinku i z hlediska zbývající podmínky stanovené v Přiznání odkladného účinku není v tomto případě v rozporu s důležitým veřejným zájmem, neboť v případě neúspěchu kasační stížnosti bude stěžovatel povinen stanovenou pokutu i částku nákladů správního řízení uhradit.

[10] Vzhledem k tomu, že žalobě stěžovatele proti pravomocnému rozhodnutí žalovaného přiznal odkladný účinek již krajský soud, postačí v daném případě, že se přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti pozastavují až do skončení řízení o kasační stížnosti právní účinky přezkoumávaného rozsudku Krajského soudu v Brně, neboť tím se fakticky dočasně obnovuje odkladný účinek žaloby proti rozhodnutí žalovaného. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 16. června 2020

JUDr. Lenka Matyášová

předsedkyně senátu