Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
3 A 84/2017 - 29.pdf
PDF · 0 B
No categories available
3 A 84/2017 - 29
c) kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana
d) jehož výkon práce na území České republiky nepřesáhne 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce a jde-li zároveň o výkonného umělce, pedagogického pracovníka, akademického pracovníka vysoké školy, vědeckého, výzkumného nebo vývojového pracovníka, který je účastníkem vědeckého setkání, žáka nebo studenta do 26 let věku, sportovce nebo osobu, která v České republice zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává nebo provádí montáž na základě obchodní smlouvy, případně provádí záruční a opravářské práce,
e) o němž to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána,
f) který je členem záchranné jednotky a poskytuje pomoc na základě mezistátní dohody o vzájemné pomoci při odstraňování následků havárií a živelních pohrom, a v případech humanitární pomoci,
g) zaměstnávaného v mezinárodní dopravě, pokud je k výkonu práce na území České republiky vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem,
h) akreditovaného v oblasti sdělovacích prostředků,
i) který je vojenským nebo civilním personálem ozbrojených sil vysílajícího státu podle zvláštního zákona,
j) který se na území České republiky soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 5),
k) který byl vyslán na území České republiky v rámci poskytování služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie,
l) který na území České republiky pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jde-li o společné soužití rodiny s cizincem podle písmene a) nebo c) nebo s cizincem, který na území České republiky pobývá na základě platného povolení k dlouhodobému pobytu,
m) který na území České republiky pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie,
n) který vykonává v České republice soustavnou vzdělávací nebo vědeckou činnost jako pedagogický pracovník nebo akademický pracovník vysoké školy nebo vědecký, výzkumný nebo vývojový pracovník ve veřejné výzkumné instituci nebo jiné výzkumné organizaci podle zvláštního právního předpisu,
o) který získal střední nebo vyšší odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání v konzervatoři podle školského zákona nebo vysokoškolské vzdělání podle zákona o vysokých školách,
p) který na území České republiky pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, nebo
r) který je duchovním církve registrované v České republice nebo náboženské společnosti registrované v České republice.
26. Žalobce nijak netvrdí, že je cizincem podle § 98 zákona o zaměstnanosti (viz výše bod 25. tohoto rozsudku), a proto byl povinen předložit povolení k zaměstnání a nikoliv číslo volného pracovního místa v centrální evidenci volných pracovních míst, neboť toto číslo toliko dokládá evidenci příslušného pracovního místa a nikoliv žalobcovo oprávnění pracovat na území České republiky podle zákona o zaměstnanosti. Výzva k odstranění vad ze dne 15. 11. 2016 shora podrobně citovaná, tuto skutečnost reflektuje, její poučení soud shledal dostatečně srozumitelné a instruktivní. Pokud tedy žalobce prvostupňovému orgánu dostatečnou součinnost v požadovaných dokladech neposkytl, je současná situace důsledkem pouze jeho nečinnosti; prvostupňový orgán při zjišťování skutkového stavu nepochybil, neboť musel vycházet z podkladů, které měl od žalobce k dispozici. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce nedoložil, že by byl členem Clean Masters, družstvo.
27. K námitce, že výzva ze dne 15. 11. 2016 neodpovídá požadavkům správního řádu, soud poukazuje na ust. § 45 odst. 2 správního řádu, podle něhož „nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě; současně může řízení přerušit (§ 64).“ Posuzovaná výzva požadavky ve smyslu citovaného ustanovení bezpochyby splňuje, jelikož obsahuje podrobný výčet dokladů, které byl žalobce podle ZPC povinen předložit, a které do té doby nedoložil, včetně odkazů na příslušnou právní úpravu věnovanou pobytu a zaměstnávání cizinců. Zvláště je kladen důraz na předložení rozhodnutí o vydání povolení k zaměstnání, jak je podrobně citováno shora. Pro úplnost lze zopakovat, že žalobce neuvádí, potažmo neprokazuje důvod, který mu bránil na základě výzvy předložit rozhodnutí o vydání povolení k zaměstnání, o kterém tvrdí, že jej připojil ke stížnosti jako přílohu k žádosti zastupitelskému úřadu. Námitky druhého bodu nejsou důvodné.
28. Ad zatřetí. Podle žalobce i v odvolacím řízení měl mít možnost doplňovat podklady pro rozhodnutí a na projednávanou věc nelze aplikovat zásadu koncentrace řízení podle § 82 odst. 4 správního řádu.
29. Podle § 82 odst. 4 správního řádu „K novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů, uvedeným v odvolání nebo v průběhu odvolacího řízení, se přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. Namítá-li účastník, že mu nebylo umožněno učinit v řízení v prvním stupni určitý úkon, musí být tento úkon učiněn spolu s odvoláním.“
30. Soud se neztotožnil se žalobcem, že na projednávanou věc zásada koncentrace řízení nedopadá. Jak uvedl Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 6. 4. 2016, č. j. 3 Azs 143/2015-37 „…je třeba znovu připomenout, že doklad prokazující úhrnný měsíční příjem byl stěžovatel povinen předložit již v řízení před prvoinstančním orgánem společně s žádostí o vydání povolení k dlouhodobému pobytu (viz § 46 odst. 7 zákona o pobytu cizinců). Jestliže tak stěžovatel nepostupoval (ač mu v tom evidentně nic nebránilo) a zvolil tak sám pasivní procesní strategii, je namístě uplatnit již shora citovanou procesní restrikci vyplývající z ustanovení § 82.“
31. V nyní projednávaném případě žalobce nejenže nedoložil povolení k zaměstnání, ale ani netvrdí, potažmo nedokládá, z jakého důvodu nevyhověl všem požadavkům uvedeným ve výzvě, tedy proč nepředložil všechny požadované doklady v řízení, které nebylo zahájeno ex officio. Předmětné řízení bylo zahájeno na základě žádosti žalobce a žalobce měl již k žádosti připojit doklady na podporu svých tvrzení. Uplatnění zásady koncentrace řízení je pro daný případ řízení zcela namístě a žalobce měl vše potřebné doložit nejpozději na výzvu prvostupňového orgánu k odstranění vad žádosti.
32. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 4. 2011 č. j. 5 As 7/2011-48 zmiňovaný žalobcem, soud neshledává případným, týká se poučovací povinnosti ve vztahu k tzv. nepravé koncentraci řízení podle § 36 odst. 1 správního řádu, tedy ve vztahu k řízení, které je vedeno z moci úřední a na něž se zásada koncentrace nevztahuje.
33. V žalobě zmiňované tvrzení o dodatečné dohodě žalobce se zaměstnavatelem, že již údajně nechce být zaměstnán jako člen družstva, nýbrž jako zaměstnanec, soud shledává za ryze účelovou spekulaci a je pro rozhodnutí ve věci zcela irelevantní. Toto tvrzení samo o sobě nic nemění na skutečnosti, že žalobce nedoložil zákonem vyžadované rozhodnutí o povolení k zaměstnání a ani jako člen družstva nemohl být cizincem podle § 98 zákona o zaměstnanosti. Proto není vadou napadeného rozhodnutí, že neobsahuje posouzení, zda se jedná o novou skutečnost. Nadto se jedná toliko o hypotetické tvrzení, když žalobce ani nedoložil existenci takové dohody. S uvedeným nelze proto spojovat i námitku nepřezkoumatelnosti a protiústavnosti napadeného rozhodnutí.
34. Taktéž je irelevantní žalobcova spekulace, že z ustanovení § 42g odst. 2 písm. a) a c) ZPC a § 42g odst. 3 ZPC nevyplývá nic, co by potvrzovalo správnost názoru žalovaného. Žalobcem vyjádřená námitka v posuzovaném případě nemůže být úspěšná již z toho důvodu, že správní řízení bylo zastaveno právě proto, že žalobce nedoložil podklady, na základě nichž by mohl prvostupňový orgán ověřit údaje uvedené v jeho žádosti.
35. Podle § 42g odst. 2 písm. a) ZPC „žádost o vydání zaměstnanecké karty je oprávněn podat cizinec, pokud je účelem jeho pobytu na území zaměstnání na jedné z pracovních pozic uvedených v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty.“ Ustanovení § 42g odst. 2 ZPC a § 42g odst. 3 ZPC shodně vyžadují, aby cizinec ke své žádosti o zaměstnaneckou kartu doložil rozhodnutí o povolení k zaměstnání, což však žalobce neučinil. Třetí námitka rovněž není důvodná.
36. Na základě shora konstatovaných skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
37. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, avšak žalovanému v řízení žádné náklady nad rámec jeho běžných činností nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 16. června 2020
JUDr. Ludmila Sandnerová, v. r.
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje M. J.