Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

51 A 60/2020 - 44

č. j. - 44

U S N E S E N Í

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Věry Šimůnkové a soudců

Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Josefa Straky v právní věci:

žalobce: V. T., narozený X

bytem X

zastoupený advokátem JUDr. Pavlem Kiršnerem

sídlem Rumunská 12, 120 00 Praha 2

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra

sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 5. 2020, č. j. OAM-2553-25/ZR-2019,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Věc se postupuje Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců

k vyřízení odvolání proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 5. 2020,

č. j. OAM-2553-25/ZR-2019.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobci se vrací zaplacené soudní poplatky ve výši 3 000 Kč za podání žaloby proti

rozhodnutí a ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku

žalobě, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního , soudní

řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) domáhá zrušení shora označeného

rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný (dále též „ministerstvo“) zrušil

platnost povolení k trvalému pobytu žalobce dle ustanovení § 77 odst. 2 písm. f) zákona

č. , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve

znění účinném od 1. 9. 2019 (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) a současně žalobci dle

ustanovení § 77 odst. 3 zákona o pobytu cizinců stanovil lhůtu k vycestování z území České

republiky, která činí 30 dnů od nabytí právní moci napadeného rozhodnutí, respektive ode dne

propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. V případě, že by se napadené rozhodnutí stalo

pravomocným před skončením nouzového stavu, vyhlášeného usnesením vlády České republiky

č. 69/2020 Sb., o vyhlášení nouzového stavu pro území České republiky z důvodu ohrožení

zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu korona viru (označovaného jako SARS CoV-2) na

území České republiky, případně v době, po kterou byl nouzový stav prodloužen, stanovil

žalovaný žalobci povinnost vycestovat z území ve lhůtě 30 dnů od skončení nouzového stavu.

Společně s žalobou podal žalobce návrh na přiznání odkladného účinku žalobě.

2. Soud se musel nejprve zabývat tím, zda jsou splněny podmínky řízení a zda tedy lze

projednat věc samu.

3. Podle se ve správním soudnictví lze domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání

řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon. Jedná se o projev zásady subsidiarity

Shodu s prvopisem potvrzuje: J. R.

[OBRÁZEK]2

soudního přezkumu. Řízení ve správním soudnictví je totiž koncipováno až jako následný

prostředek ochrany veřejných subjektivních práv, který by neměl nahrazovat prostředky

nacházející se uvnitř veřejné správy. Tato zásada – v obecné rovině vyjádřena citovaným

ustanovením – je pro jednotlivé typy žalob upřesněna v ustanoveních ,

a (srov. Blažek, T., Jirásek, J., Molek, P., Pospíšil, P., Sochorová, V.,

Šebek, P.: - online komentář. 3. aktualizace. Praha: C. H. Beck, 2016). Před

použitím některého z typů žalob je tedy nutné nejprve vždy vyčerpat opravné prostředky nebo

jiné procesní prostředky nápravy, které jsou k dispozici v řízení před správním orgánem (srov.

např. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 5. 2014,

č. j. -278).

4. Pokud jde o řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu dle a násl. , lze žalobou

napadat přímo rozhodnutí správního orgánu prvního stupně jen tehdy, je-li výjimečně správní

řízení zvláštním zákonem konstruováno jako jednostupňové. Není-li tomu tak, potom má

nevyčerpání dostupných řádných opravných prostředků žalobcem za následek nepřípustnost

žaloby. Takovou žalobu soud podle odmítne, nejedná-li se o situaci,

kdy rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu žalobcových práv změněno k opravnému

prostředku jiného [srov. in fine ].

5. V nyní posuzované věci napadl žalobce žalobou rozhodnutí, jímž mu žalovaný zrušil platnost

povolení k trvalému pobytu, stanovil lhůtu k vycestování a udělil výjezdní příkaz. Žalobce vyjádřil

přesvědčení, že je oprávněn podat správní žalobu, neboť proti rozhodnutí žalovaného nelze,

s ohledem na nabytí právní moci rozhodnutí oznámením, podat odvolání. O možnosti podat

správní žalobu byl žalobce ostatně poučen přímo v napadeném rozhodnutí.

6. Při posuzování otázky splnění podmínek řízení vycházel soud z následující právní úpravy:

7. Dle § 77 odst. 2 písm. f) zákona o pobytu cizinců „[m]inisterstvo platnost povolení k trvalému pobytu

dále zruší, jestliže byl cizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu

k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce do 3 let včetně.“

8. Dle § 170b odst. 1 zákona o pobytu cizinců „[p]roti rozhodnutí ministerstva lze podat odvolání ke komisi

[Komise pro rozhodování ve věcech cizinců – pozn. soudu, (dále jen „komise“)].“

9. Dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen

„“), „[n]estanoví-li tento zákon jinak, je v právní moci rozhodnutí, které bylo oznámeno a proti

kterému nelze podat odvolání.“

10. Dle „[ú]častník může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví

jinak.“

11. Dle § 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců, jež obsahuje taxativní výčet rozhodnutí, včetně

rozhodnutí vydávaných podle § 77 odst. 2 písm. a) nebo f), dochází k nabytí právní moci

rozhodnutí jeho oznámením. Jde o důsledek (dále jen „novela zákona o

pobytu cizinců“), účinného od 31. 7. 2019, jehož cílem bylo vyloučit dvojinstančnost řízení a tím

zrychlit proces zrušení trvalého pobytu cizinci v případě, kdy spáchal na území České republiky

úmyslný trestný čin (srov. pozměňovací návrh poslance Jana Hamáčka k vládnímu návrhu

zákona, kterým se mění zákon o pobytu cizinců a další související zákony, sněmovní tisk č. 203,

bod 4 odůvodnění pozměňovacího návrhu, dostupné

na: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=203).

12. Přestože zákonodárce zřejmě měl úmysl řádný opravný prostředek vyloučit, novela zákona

o pobytu cizinců pouze stanoví, že u rozhodnutí dle § 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců

dochází k nabytí právní moci oznámením. V zákoně o pobytu cizinců ale explicitní úprava

vyloučení odvolání chybí. Ustanovení § 170b odst. 1 naopak stanoví, že „[p]roti rozhodnutí

ministerstva lze podat odvolání ke komisi“ bez upřesnění, že se musí jednat pouze o nepravomocná

rozhodnutí.

Shodu s prvopisem potvrzuje: J. R.

13. Ustanovení § 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců je tak dle názoru soudu zapotřebí považovat za

lex specialis pouze k ustanovení . Ačkoliv napadené rozhodnutí vydané

dle § 77 odst. 2 písm. f) zákona o pobytu cizinců nabylo podle § 168 odst. 3 téhož zákona právní

moci oznámením, ze žádného zákonného ustanovení již neplyne, že odvolání proti takovémuto

rozhodnutí není přípustné.

14. Má-li však být možnost uplatnění řádného opravného prostředku ve správním řízení vyloučena,

což dle Ústavního soudu není protiústavní (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2005,

sp. zn. : „absence dvojinstančního řízení bez dalšího nemá za následek protiústavnost v případě

explicitní úpravy správního řízení.“), musí být toto vyloučení dvojinstančnosti výslovně upraveno.

15. S formulací „odvolání není proti tomuto rozhodnutí přípustné“ přitom zákon o pobytu cizinců, který

v mnoha případech dvojinstančnost správního řízení vylučuje, běžně pracuje (srov. § 87z odst. 3,

§ 87aa odst. 3, § 117f odst. 3, § 123 odst. 5, § 124 odst. 2 a 3, § 124b odst. 3 a 4, § 125 odst. 3,

§ 126a odst. 4, § 129 odst. 3 a 7, § 129a odst. 7 a § 135 odst. 4 a 5). Kromě gramatického výkladu

tak pro závěr, že ustanovení § 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců uplatnění řádného opravného

prostředku nevylučuje, svědčí rovněž výklad systematický. Je tak nutno dospět k závěru, že

navzdory původnímu úmyslu zákonodárce umožňuje novela zákona o pobytu cizinců podání

„řádného“ opravného prostředku proti „pravomocnému“ rozhodnutí.

16. Možnost podat odvolání proti „pravomocným“ rozhodnutím dle § 168 odst. 3 zákona o pobytu

cizinců nelze s ohledem na ustanovení a závěry citované judikatury

Ústavního soudu rozporovat ani případnou argumentací ustanovením § 172 odst. 10 věty první

zákona o pobytu cizinců, podle kterého „[o] žalobě proti rozhodnutí podle § 168 odst. 3 soud rozhodne

do 90 dnů ode dne podání žaloby“, z kterého lze rovněž nepřímo vytušit záměr zákonodárce vyloučit

dvojinstančnost správního řízení. Soud je toho názoru, že nad nedostatečným jazykovým

vyjádřením zákona, mělo-li jím podle záměru zákonodárce dojít k omezení práv jednotlivce,

nemůže historický výklad dovozovaný ze záměru zákonodárce – jakkoliv je doložen – převážit.

17. Skutečnost, že zákonodárce odvolání v daném případě výslovně nevyloučil, má tedy pro

posouzení přípustnosti žaloby klíčový význam, neboť žalobci možnost brojit proti napadenému

rozhodnutí odvoláním de iure upřena nebyla. S ohledem na to dospěl soud

v souladu s k závěru, že žaloba je nepřípustná, neboť žalobce nevyčerpal

řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, a proto tuto žalobu

s odkazem na odmítl.

18. Zároveň soud shledal, že jsou dány podmínky pro postup dle Podle tohoto

ustanovení, „[p]odal-li navrhovatel návrh proto, že se řídil nesprávným poučením správního orgánu o tom, že

proti jeho rozhodnutí není přípustný opravný prostředek, soud z tohoto důvodu tento návrh odmítne a věc postoupí

k vyřízení opravného prostředku správnímu orgánu k tomu příslušnému. Byl-li návrh podán včas u soudu, platí,

že opravný prostředek byl podán včas.“

19. S ohledem na ustanovení § 170b odst. 1 zákona o pobytu cizinců postoupil soud věc komisi

k vyřízení odvolání proti napadenému rozhodnutí.

20. Soud zároveň komisi upozorňuje, že spolu s žalobou proti napadenému rozhodnutí byl podán

návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. Na komisi tedy bude, aby se zabývala rovněž tímto

návrhem. V souvislosti s tím bude muset předně zodpovědět otázku, zda se napadené

„pravomocné“ prvostupňové rozhodnutí ministerstva podle stává

vykonatelným uplynutím lhůty ke splnění uložené povinnosti, nebo naopak, zda podané odvolání

mělo odkladný účinek a odložilo tím vykonatelnost napadeného rozhodnutí v intencích § 85

odst. 1 . V závislosti na posouzení této právní otázky bude na komisi, aby

posoudila návrh dle jeho skutečného obsahu (mohlo by se jednat o návrh na vydání předběžného

opatření podle ), bude-li považovat rozhodnutí ministerstva za vykonatelné.

V opačném případě komise žalobci sdělí, že odvolání mělo odkladný účinek, čímž došlo

Shodu s prvopisem potvrzuje: J. R.

[OBRÁZEK]4

k odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá

právo na náhradu nákladů řízení, protože žaloba byla odmítnuta.

22. Jelikož řízení skončilo odmítnutím žaloby před prvním jednáním, rozhodl soud podle § 10 odst. 3

věty první , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen

„zákon o soudních poplatcích“) o vrácení žalobcem zaplacených soudních poplatků za podání

žaloby ve výši 3 000 Kč a za podání návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě ve výši

1 000 Kč. Tyto částky budou žalobci vráceny z účtu krajského soudu do třiceti dnů od právní

moci tohoto usnesení (§ 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení.

Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem

Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se

dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty

na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných

náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu

a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel,

jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické

vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení

soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových

stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 22. června 2020

JUDr. Věra Šimůnková, v. r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje: J. R.