Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Azs 211/2020 - 24

pokračování - 25

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudce JUDr. Ivo Pospíšila a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: T. T., zastoupen Mgr. Pavlem Maršálkem, advokátem se sídlem Vrchlického 802/46, Liberec, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 1. 2020, č. j. OAM-69845-14/ZM-2019, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 11. 5. 2020, č. j. – 28,

takto:

I. Kasační stížnosti žalobce se přiznává odkladný účinek.

II. Do rozhodnutí soudu o kasační stížnosti se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 11. 5. 2020, č. j. – 28 a rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 23. 1. 2020, č. j. OAM-69845-14/ZM-2019.

III. Žalobci s e u k l á d á zaplatit ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 1.000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Odůvodnění:

I.

[1] Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 28. 5. 2020 doručena kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti napadenému rozsudku, kterým Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále jen „krajský soud“), zamítl žalobu proti napadenému rozhodnutí. Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl žádost stěžovatele o prodloužení zaměstnanecké karty dle ve spojení s a , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, neboť stěžovatel byl odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky.

II.

[2] Stěžovatel ke kasační stížnosti připojil návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Uvádí, že v důsledku napadeného rozhodnutí nyní nemá platné oprávnění k pobytu na území České republiky. Žije zde od roku 2015 spolu s manželkou, dcerou (rok narození X), která studuje obchodní akademii a synem (rok narození X), který navštěvuje základní školu. Spolu s manželkou zde vlastní bytovou jednotku, na níž splácejí hypoteční úvěr. Veškerý jeho osobní a rodinný život je tedy soustředěn na zdejším území. Výkonem napadeného rozhodnutí by proto bylo podstatně zasaženo nejen do soukromého a rodinného života stěžovatele, ale i celé jeho rodiny, která na celé záležitosti nenese žádnou vinu. Také krajský soud žalobě odkladný účinek přiznal.

[3] Žalovaný se ve stanovené lhůtě k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.

III.

[4] Podle , (dále jen „“), nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej ale může na návrh stěžovatele přiznat a užije přitom přiměřeně až 5 Podle soud přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[5] Pravidelně je odkladný účinek spojován s tzv. řádnými opravnými prostředky, např. odvoláním, kde účinky rozhodnutí správního orgánu nastávají až v okamžiku rozhodnutí o opravném prostředku. Naproti tomu u opravných prostředků mimořádných, mezi něž spadá i kasační stížnost, je přiznání odkladného účinku předmětem úvahy rozhodujícího orgánu (srov. přiměřeně usnesení Ústavního soudu sp. zn. ze dne 11. října 2006).

[6] Stěžovatel tvrdí, že výkonem napadeného rozsudku a napadeného rozhodnutí bude zasaženo do jeho práva na respektování soukromého a rodinného života ve smyslu čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.; dále jen „Úmluva“).

[7] Je třeba vycházet z předpokladu, že nedojde-li k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, bude stěžovatel v důsledku právních účinků pravomocného rozhodnutí nucen opustit území České republiky a vycestovat zpět do země původu. Není rozhodné, že napadené rozhodnutí tuto povinnost přímo neukládá. Pokud by stěžovatel nevycestoval, pobýval by na území České republiky nelegálně. S ohledem na shora nastíněné rodinné vazby stěžovatele (na základě řádných pobytových oprávnění zde žije od roku 2015 jeho manželka a dvě nezaopatřené děti) by stěžovateli v důsledku nutnosti vycestovat vznikla poměrně vážná újma.

[8] K otázce možného rozporu s důležitým veřejným zájmem se Nejvyšší správní soud vyjádřil např. v usnesení ze dne 19. 11. 2014, č. j. – 25, když dospěl k závěru, že „[p]okud jde o možný rozpor s důležitým veřejným zájmem, je opět nutné poměřit na jedné straně újmu hrozící stěžovateli v případě nepřiznání odkladného účinku, a na straně druhé důležité zájmy společnosti. Pro zamítnutí návrhu přitom nepostačuje pouze existence kolidujícího veřejného zájmu, jak by se mohlo zdát z doslovného výkladu Toto ustanovení nutno vykládat ústavně konformním způsobem, a proto je třeba za pomoci testu proporcionality vážit intenzitu hrozícího zásahu do základního práva svědčícího žalobci s intenzitou narušení veřejného zájmu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, č. j. – 131, č. 1698/2008 Sb. NSS)“.

[9] Co se týče rozporu s důležitým veřejným záměrem v nyní posuzované věci, Nejvyšší správní soud nemá bližší informace o jednání, kterým stěžovatel naplnil skutkovou podstatu shora uvedeného trestného činu, neboť žalovaný dosud přes výzvu nepředložil správní spis ani se jinak nevyjádřil. Z vyjádření žalovaného k žalobě lze pouze obecně seznat, že stěžovatel pravděpodobně řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu či omamných látek. Třebaže se jedná o poměrně vysoce společensky škodlivé jednání, stěžovatel se jej zřejmě dopustil pouze ojediněle a jiným způsobem za dobu svého pobytu od roku 2015 právní předpisy neporušoval. Újmu, která by stěžovateli vznikla vycestováním před rozhodnutím o kasační stížnosti, tudíž soud nyní toliko pro účely rozhodnutí o odkladném účinku vyhodnotil jako nepoměrně větší oproti hrozbě, kterou stěžovatel dle dostupných informací aktuálně představuje pro veřejný pořádek.

[10] Zbývá doplnit, že s ohledem na zásah do soukromého a rodinného života a práva na spravedlivý proces přiznal odkladný účinek žalobě proti napadenému rozhodnutí také krajský soud.

[11] Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud stěžovateli vyhověl a kasační stížnosti přiznal odkladný účinek podle ve spojení s Do rozhodnutí o kasační stížnosti se tak pozastavují účinky napadeného rozhodnutí.

[12] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že výrok o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. - 76, publ. pod č. 1072/2007 Sb. NSS).

[13] Vzhledem k tomu, že podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku poplatků, který je přílohou , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, poplatkové povinnosti a stěžovatel nespadá mezi osoby osvobozené od povinnosti soudní poplatek hradit, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení. Soudní poplatek ve výši 1 000 Kč je možno uhradit v kolcích vylepením na vyznačeném místě v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu jej stěžovatel zašle zpět Nejvyššímu správnímu soudu), případně v hotovosti na podkladně soudu anebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno, závazný variabilní symbol pro identifikaci platby: 1010521120.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. června 2020

JUDr. Josef Baxa

předseda senátu