Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Azs 57/2020 - 36

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudců Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: S. O. A., zastoupený Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 11. 2019, č. j. CPR-41065-2/ČJ-2019-930310-V241, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 1. 2020, č. j. - 47,

takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 24. 1. 2020, č. j. – 47, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

II. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Ladislavu Bártovi se přiznává odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti ve výši 13 188,67 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Žalobci bylo rozhodnutím Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, Odbor cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 23. 9. 2019, č. j. KRPB-207855-48/ČJ-2019-060022-SVZ, uloženo správní vyhoštění dle , 3 a 4 , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „“), a zároveň stanovena doba, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie, v délce pět let. Odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítla.

[2] Žalobce podal proti napadenému rozhodnutí dne 29. 11. 2019 žalobu, již Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) v záhlaví označeným rozsudkem dne 24. 1. 2020 zamítl (dále jen „napadený rozsudek“). V odůvodnění uvedl, že rozhodl ve věci v souladu s , (dále jen „“) bez nařízení ústního jednání, neboť účastníci řízení s tímto postupem souhlasili a krajský soud nepovažoval ústní projednání věci za nezbytné.

II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalované

[3] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost, v níž namítá jinou vadu řízení před soudem, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé [ ]. Krajský soud podle stěžovatele nedodržel lhůtu dvou týdnů podle , a rozhodl bez nařízení jednání, aniž by s tím stěžovatel vyjádřil souhlas.

[4] Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila.

III. Posouzení kasační stížnosti Nejvyšším správním soudem

[5] Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že stěžovatel je osobou oprávněnou k jejímu podání, neboť byl účastníkem řízení, z něhož napadený rozsudek vzešel ( ). Kasační stížnost byla podána včas ( ) a stěžovatel je zastoupen advokátem ( ).

[6] Podle soud může rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučen.

[7] Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, čj. - 62, „rozhodl-li soud bez jednání v době, kdy ještě neuplynula lhůta, již stanovil účastníkům řízení k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání, zatížil řízení vadou, jež mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.“

[8] Ze spisu krajského soudu vyplývá, že tento soud přípisem ze dne 16. 1. 2020 (č. l. 44) žalobce vyzval, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím o věci samé bez nařízení jednání. Poučil jej, že pokud do dvou týdnů od doručení této výzvy svůj nesouhlas s takovým projednáním věci nevyjádří, má se dle za to, že souhlas je udělen. Tato výzva byla dle doručenky na č. l. 43a doručena do datové schránky zástupce žalobce v pátek 17. 1. 2020.

[9] Běh lhůty pro vyjádření nesouhlasu s rozhodnutím bez jednání ze strany žalobce měl tedy skončit v pátek dne 31. 1. 2020. Ačkoliv tato lhůta ještě neuplynula, krajský soud o žalobě rozhodl napadeným rozsudkem dne 24. 1. 2020.

[10] Spis krajského soudu neobsahuje žádné podání žalobce, jež by obsahovalo jeho vyjádření, že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání, není proto jasné, o co se opírá konstatování v odstavci 16 napadeného rozsudku, kde krajský soud uvádí, že „účastníci řízení s tímto postupem souhlasili“.

[11] Jelikož bylo rozhodnuto ve věci před uplynutím lhůty zakládající fikci souhlasu a žalobce svůj souhlas s rozhodnutím bez jednání nevyjádřil, zatížil krajský soud řízení o žalobě vadou, jež mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

[12] Na základě uvedeného Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost důvodnou a v souladu s větou první před středníkem zrušil napadený rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[13] Pokud krajský soud ani nadále nebude považovat nařízení jednání za potřebné, vyzve stěžovatele znovu v souladu s k tomu, aby vyjádřil souhlas s takovým postupem, případně vyčká uplynutí lhůty, po němž nastane fikce výslovného souhlasu. Poskytnout stejnou příležitost znovu žalované není nezbytné, neboť procesní situace, v níž se po zrušení prvního rozsudku krajského soudu ocitne, se neliší od té, za níž udělila svůj souhlas s rozhodnutím věci bez jednání. To ovšem neznamená, že by ho již nemohla vzít zpět (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 3. 2010, č. j. - 92). Právním názorem vysloveným v tomto rozsudku je krajský soud vázán ( ).

[14] Stěžovateli byl usnesením ze dne 5. 12. 2019, č. j. - 24, zástupcem ustanoven Mgr. Ladislav Bárta, advokát. V takovém případě platí jeho odměnu včetně hotových výdajů stát ( ve spojení s ). Podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), náleží ustanovenému zástupci stěžovatele v řízení o kasační stížnosti odměna za dva úkony právní služby, a to písemné podání ve věci samé – kasační stížnost a další poradu přesahující jednu hodinu ze dne 20. 4. 2020 [ a c) advokátního tarifu], za něž přísluší částka 6 200 Kč ( ve spojení s advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů ve výši 600 Kč ( advokátního tarifu). Dále soud přiznal ustanovenému zástupci na základě advokátního tarifu jako náhradu za cestovní výdaje spojené s cestou z Ostravy do Prahy a zpět, na celkovou vzdálenost 784 km, při spotřebě 6 l/100 km a průměrné ceně motorové nafty 31,80 Kč/l celkem 1495,87 Kč. Náhrada za použití silničního motorového vozidla pro celkovou vzdálenost 784 km činí 3 292,80 Kč [podle o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad je sazba základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 4,20 Kč]. Náhradu za promeškaný čas určil soud ve výši 1600 Kč (celkem 16 započatých půlhodin, přičemž cesta osobním automobilem z Ostravy do Prahy trvala 3 hodiny a 39 minut; každá započatá půlhodina je po 100 Kč dle advokátního tarifu). Celková částka odměny včetně nákladů tedy činí 13 188,67 Kč. Tato částka bude ustanovenému zástupci vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku na účet, který uvedl ve svém podání.

[15] V novém rozhodnutí ve věci krajský soud rozhodne i o náhradě nákladů tohoto řízení o kasační stížnosti ( věta první ).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. června 2020

JUDr. Karel Šimka

předseda senátu