Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 As 55/2024 - 32

-33

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Weissové a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: D. K., zast. Mgr. Michalem Krčmou, advokátem, se sídlem Navrátilova 675/3, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 12. 2023, č. j. OAM1501/ZA-ZA11-ZA03-2023, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti I. výroku usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 3. 2024, č. j. ,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Žalovaný rozhodnutím ze dne 14. 12. 2023, č. j. OAM1501/ZA-ZA11-ZA03-2023 (dále jen „rozhodnutí žalovaného“), zastavil řízení o žalobcově žádosti o udělení mezinárodní ochrany podle , o azylu (dále jen „“), neboť ji shledal nepřípustnou podle téhož zákona.

[2] Žalobce se proti napadenému rozhodnutí bránil žalobou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“). Součástí žaloby učinil mimo jiné návrh na ustanovení zástupce a přiznání odkladného účinku žalobě. Městský soud v záhlaví označeným usnesením (dále jen „napadené usnesení“) zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení o žalobě (I. výrok) a současně žalobce vyzval k doplnění žaloby o uvedení žalobních bodů a označení důkazů k prokázání svých tvrzení (II. výrok).

[3] Proti I. výroku napadeného usnesení se žalobce (dále jen „stěžovatel“) brání kasační stížností. V blanketní kasační stížnosti ve vztahu k napadenému usnesení toliko uvedl, že jej napadá z důvodů podle a d) a navrhuje, aby jej v napadeném rozsahu Nejvyšší správní soud zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení.

[4] Ve včasném doplnění kasační stížnosti, které stěžovatel učinil k výzvě kasačního soudu, uvádí, že rozhodnutí žalovaného pro něj má fatální důsledky, neboť nebude moci legálně setrvat na území České republiky a potenciálně to pro něj může znamenat i realizaci správního vyhoštění. Nutnost vycestovat pro něj bude citelnější i proto, že na území České republiky žije jeho rodina. V další části kasační stížnosti uvádí, že nesprávnost a nepřezkoumatelnost napadeného usnesení je dána proto, že nebyl řádně posouzen vztah a význam § 42a odst. 6 písm. a) zákona o pobytu cizinců a § 42a odst. 1 téhož zákona. Také další stížnostní argumentace se vztahuje k údajným žalobním námitkám ve vztahu k udělení dlouhodobého pobytu za účelem sloučení rodiny a posouzení konkrétních ustanovení zákona o pobytu cizinců. Dále vytýká, že v řízení před městským soudem byl nesprávně potvrzen závěr, že není povinností správního orgánu zabývat se přiměřeností možného zásahu do žalobcova soukromého a rodinného života a v této souvislosti poukazuje jednak na judikaturu Nejvyššího správního soudu a také na čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Setrvává na závěru, že napadené usnesení městského soudu má být zrušeno a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

[5] Kasační stížnost není přípustná.

[6] Kasační stížnost je podle opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví. Z toho plyne, že aby vůbec byla kasační stížnost způsobilá meritorního projednání, musí kvalifikovaným způsobem zpochybňovat právě rozhodnutí krajského (resp. v souzené věci městského) soudu, proti němuž byla podána (a nikoli nějaký jiný akt) a musí se tedy také vztahovat k rozhodovacím důvodům, na nichž uvedený soud své rozhodnutí založil.

[7] Nejvyšší správní soud v této souvislosti dodává, že v řízení o kasační stížnosti je v souladu s povinné zastoupení advokátem. Je tomu tak především proto, aby kasační stížnost byla sepsána právním profesionálem a aby argumentačně nejen byla na úrovni, ale především proto, aby v řízení o kasační stížnosti byla zajištěna prostřednictvím advokáta kvalifikovaná polemika s argumentací krajského (městského) soudu obsaženou v jeho rozhodnutí, jež má být v řízení o kasační stížnosti předmětem přezkumu.

[8] V nynějším případě, ačkoliv podmínka řízení spočívající v povinném zastoupení advokátem byla splněna, v kasační stížnosti nebyla poskytnuta jakákoliv, byť jen stručná, polemika se závěry, které městský soud v napadeném usnesení vyslovil. Jak již výše uvedeno, v souzené věci stěžovatel kasační stížností napadá I. výrok usnesení, jímž byla zamítnuta jeho žádost o ustanovení zástupce pro řízení o žalobě. Důvodem zamítavého výroku přitom byla skutečnost, že stěžovatel nereagoval na výzvu městského soudu k učinění prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech a k doložení tvrzených skutečností, tudíž městský soud nemohl posoudit, zda stěžovatel splňuje podmínky, za nichž lze účastník řízení ustanovení zástupce podle (v napadeném usnesení nesprávně uveden ). Z výše uvedené stručné rekapitulace kasační stížnosti, resp. jejího doplnění je však zřejmé, že k závěrům městského soudu týkajícím se neustanovení zástupce pro řízení o žalobě stěžovatel ničeho netvrdí.

[9] Stěžovatel (prostřednictvím svého právního zástupce) podle obsahu (nikoliv nadpisu) kasační stížnosti brojí proti blíže neznámému (neoznačenému) rozhodnutí správního orgánu, potažmo městského soudu, které se má týkat problematiky udělení dlouhodobého pobytu za účelem sloučení rodiny podle zákona o pobytu cizinců, ač věcně se v řízení o žalobě v souzené věci jedná o zastavení řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany (viz odst. [1]). Argumentačně se tak stěžovatel zcela míjí nejen s předmětem řízení o žalobě a o kasační stížnosti, ale také s důvody, na nichž je napadené usnesení městského soudu, které v blanketní kasační stížnosti označil, založeno. Je tedy zjevné, že stěžovatelovo podání, byť označené jako kasační stížnost proti usnesení městského soudu ze dne 4. 3. 2024, č. j. -19, ve své podstatě neobsahuje žádné skutečné kasační důvody, kterými by na uvedené usnesení či na postup soudu jeho vydání předcházející, reagoval.

[10] Taková kasační stížnost je však nepřípustná podle , neboť se opírá jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103 (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 9. 2009, č. j. -77, č. 2103/2010 Sb. NSS, nebo ze dne 28. 5. 2020, č. j. -17).

[11] Nejvyšší správní soud současně nepřehlédl, že v doplnění blanketní kasační stížnosti, které stěžovatel učinil podáním ze dne 10. 5. 2024, na rozdíl od blanketní kasační stížnosti označil v rubrice tohoto podání za napadené rozhodnutí jiné usnesení městského soudu, a to usnesení ze dne 4. 3. 2024, č. j. -18. Z obsahu spisu vedeného městským soudem pod sp. zn. přitom vyplývá, že tímto usnesením rozhodl městský soud o stěžovatelově návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě tak, že se odkladný účinek nepřiznává. Pokud snad stěžovatel zamýšlel kasační stížností brojit proti uvedenému usnesení, což však lze dovodit pouze z rubriky zmíněného doplnění kasační stížnosti, nikoliv již z jeho obsahu, pak i v takovém případě by byla kasační stížnosti nepřípustná. A to podle O tom byl ostatně stěžovatel poučen v uvedeném usnesení.

[12] Z právě uvedených důvodů tudíž nepovažoval Nejvyšší správní soud za potřebné se stěžovatelem vyjasňovat obsah jeho dvou podání (blanketní kasační stížnosti a jejího doplnění), které se v označení napadeného rozhodnutí městského soudu lišily. Kasační stížnost je nepřípustná, ať již směřuje proti kterémukoliv ze dvou shora označených usnesení městského soudu. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl podle ve spojení s

[13] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ve spojení s téhož zákona, podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta nebo řízení zastaveno.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. června 2024

Mgr. Petra Weissová

předsedkyně senátu