Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Aprk 1/2020 - 61

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Kaniové ve věci žalobce: T. J., bytem proti žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého nám. 375/4, Praha 2, o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle , o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. ,

takto:

I. Návrh se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobce (dále „navrhovatel“) učinil dne 24. 3. 2020 a v dubnu 2020 u Městského soudu v Praze (dále „městský soud“) několik souvisejících podání, jimiž směřuje k nečinnosti Ministerstva zdravotnictví v souvislosti s neprovádění desinfekcí veřejných prostranství a dále v nich kritizuje nedodržování omezujících opatření ze strany veřejnosti.

[2] Městský soud usnesením ze dne 6. 4. 2020, č. j. - 11, v souladu s vyzval navrhovatele, aby do 14 dnů od doručení usnesení nejasné podání doplnil, a to tak aby bylo zřejmé, čeho se domáhá, zda uložení povinnosti žalovanému fakticky konat (desinfikovat) nebo vydat rozhodnutí či jiné opatření obsahující povinnost desinfikovat veřejná prostranství, a dále, z čeho tuto povinnost žalovaného dovozuje. Navrhovatel reagoval návrhem na vydání předběžného opatření a uvedl, že požaduje, aby žalovanému byla uložena povinnost vydat rozhodnutí či obecné opatření, kterým se nařizuje provádět pravidelnou desinfekci veřejných prostranství vhodnými látkami, které minimálně zatíží životní prostředí a současně budou účinné a napomohou zpomalit šíření nemoci SARS, resp. její variantě Covid-19.

[3] Dne 16. 4. 2020 navrhovatel podal u městského soudu návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, který spočívá v uložení povinnosti žalovanému vydat doplňkové opatření a nařídit povinnost provádět noční desinfekci a úklid veřejných prostranství; konstatuje, že návrh podává zejména z důvodu každodenního nárůstu počtu zemřelých. Dne 22. 4. 2020 postoupil městský soud návrh Nejvyššímu správnímu soudu, o čemž současně informoval navrhovatele. Ve vyjádření k návrhu městský soud uvedl, že má za to, že není důvod pro uložení lhůty k vydání rozhodnutí.

[4] Dne 1. a 2. 5. 2020 navrhovatel doručil Nejvyššímu správnímu soudu celkem 5 podání, v nichž upozorňuje na nebezpečí volného pohybu osob, poukazuje na nezákonnost omezujících opatření přijatých žalovaným, předložil studii o koronaviru, a upozorňuje na odlišný přístup městských částí, co se týče desinfekce; konečně navrhuje, aby soud zmapoval všechny návrhy, které směřují vůči žalovanému, a rozhodl o nich společně.

[5] Návrh není důvodný.

[6] Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v , o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v d.

[7] Nejvyšší správní konstatuje, že jeho úkolem v řízení vedeném o návrhu dle § 174a zákona o soudech a soudcích zásadně není posuzovat a hodnotit činnost či nečinnost žalovaného správního orgánu, natož mu ukládat cokoli činit, ale je oprávněn posuzovat toliko postup krajského (městského) soudu a to z hlediska délky soudního řízení. Jinými slovy zabývat se tím, zda v řízení před soudem nedochází k nedůvodným průtahům.

[8] Nejvyšší správní soud již několikráte ve své judikatuře konstatoval, že průtahy v řízení znamenají, že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému vyřizování věci napadlé příslušnému soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází k nečinnosti soudu.

[9] Nejvyšší správní soud v projednávané věci po posouzení postupu městského soudu dospěl k závěru, že soud nebyl v případě navrhovatele nečinný. Jak vyplývá z předloženého spisového materiálu, soud se věcí bezprostředně po jejím obdržení řádně zabýval a činil postupně v přiměřené době všechny nezbytné procesní úkony, jejichž vykonání bylo ve věci zapotřebí tak, aby věc mohl projednat a rozhodnout.

[10] Podle § 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích, pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází. Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedený postup městského soudu neshledal návrh důvodný, proto jej zamítl.

[11] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto Nejvyšší správní soud rozhodl, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 7. května 2020

JUDr. Lenka Matyášová

předsedkyně senátu