Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 Ads 101/2024 - 21

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: EKLEONA s.r.o., se sídlem Nuselská 499/132, Praha 4, zast. Mgr. Jiřím Hladíkem, advokátem se sídlem Lidická 960/81, Brno, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem Kolářská 451/13, Opava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 11. 2023, č. j. 8251/1.30/234, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 3. 2024, č. j. ,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Žalovaný zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí o přestupku na úseku zaměstnanosti. Proti tomuto rozhodnutí brojila žalobkyně (dále „stěžovatelka“) žalobou. Městský soud v Praze řízení o ní zastavil usnesením pro nezaplacení soudního poplatku. Stěžovatelka se kasační stížností domáhá zrušení tohoto usnesení.

[2] Předmětem sporu je otázka, do kdy měla stěžovatelka zaplatit soudní poplatek.

[3] Stěžovatelka společně s podáním žaloby neuhradila soudní poplatek. Městský soud (jednající vyšším soudním úředníkem) ji proto usnesením z 12. 2. 2024 vyzval k jeho zaplacení do 15 dnů od doručení tohoto usnesení. K doručení došlo téhož dne. Dne 12. 3. 2024 soud řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastavil. Stěžovatelka jej zaplatila následující den. K tomu městský soud uvedl, že lhůta již uplynula a poplatek jí vrátil.

II. Obsah kasační stížnosti

[4] Stěžovatelka napadla usnesení městského soudu kasační stížností pro nesprávné posouzení právní otázky dle

[5] Stěžovatelka namítla, že městský soud nesprávně posoudil běh lhůty pro zaplacení soudního poplatku. Usnesení vyzývající k zaplacení soudního poplatku vydal vyšší soudní úředník, a proto proti němu lze podat námitky. Právní moci nabylo 28. 2. 2024, od tohoto okamžiku běžela lhůta pro zaplacení, která skončila až 14. 3. 2024. Stěžovatelka zaplatila soudní poplatek o den dříve. Svůj právní názor opřela o usnesení Nejvyššího soudu z 28. 4. 2020, č j. .

[6] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[7] Kasační stížnost není důvodná.

[8] Skutkové okolnosti jsou nesporné. Předmětem posouzení je pouze otázka, zda měla stěžovatelka zaplatit soudní poplatek do 15 dnů od doručení výzvy, nebo do 15 dnů od právní moci usnesení, tedy po uplynutí lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí vyššího soudního úředníka dle , o vyšších soudních úřednících.

[9] Stěžovatelka odkázala na usnesení NS č. j. , dle kterého vydáli usnesení vyzývající k zaplacení soudního poplatku vyšší soudní úředník, je nutné zohlednit, že proti němu může účastník řízení podat námitky do 15 dnů ode dne doručení. Právní moci nabývá až marným uplynutím lhůty k podání námitek, nebylyli podány; bylyli námitky podány, doručením rozhodnutí předsedy senátu o těchto námitkách. Následně NS uzavřel, že lhůta k zaplacení soudního poplatku běží ode dne právní moci rozhodnutí, nikoliv ode dne jeho doručení.

[10] NSS souhlasí s tím, že civilní i správní soudy by měly téže předpisy vykládat zásadně stejně. Rozšířený senát NSS ustáleně uvádí, že v případech, kdy je předmětem výkladu právní otázka, k jejímuž posouzení jsou příslušné oba nejvyšší soudy, takže mezi nimi může dojít k interpretačnímu střetu, je v zájmu zachování jednoty a předvídatelnosti soudního rozhodování, právní jistoty a autority soudní moci na místě maximální zdrženlivost těchto orgánů a snaha vyhnout se neshodám (např. usnesení z 26. 5. 2022, č. j. , č. 4367/2022 Sb. NSS, bod 85).

[11] K odkazu stěžovatelky je ale potřeba uvést, že judikatura Nejvyššího soudu se od roku 2020 změnila. Velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia usnesením z 12. 1. 2022, č. j. 369, výslovně překonal stěžovatelkou namítané rozhodnutí (viz bod 16 usnesení velkého senátu). Dospěl naopak k závěru, že pro usnesení obecně platí, že lhůta k plnění počíná běžet od jeho doručení. Zvláštní úpravu, která by počátek lhůty pro zaplacení soudního poplatku vázala na právní moc usnesení, NS nenašel. Počátek běhu lhůty k zaplacení proto není vázán na právní moc usnesení.

[12] NSS nevidí důvod se od závěrů NS odchýlit. Tento závěr je rovněž v souladu s výrokem výzvy v této konkrétní věci, který zněl: „Soud vyzývá žalobkyni, aby do 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za podání žaloby ve výši 3.000 Kč (…)“. O důsledku nezaplacení soudního poplatku ve stanovené lhůtě byla stěžovatelka městským soudem poučena. Námitky proti výzvě stěžovatelka nepodala, natož aby s nimi byla úspěšná.

IV. Závěr a náklady řízení

[13] Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud v souladu s větou druhou kasační stížnost zamítl. O věci rozhodl bez jednání postupem podle věty první , podle kterého o kasační stížnosti rozhoduje soud zpravidla bez jednání.

[14] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti soud rozhodl podle úspěchu ve věci v souladu s větou první ve spojení s Stěžovatelka v řízení úspěch neměla, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který by jinak měl právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady v řízení o kasační stížnosti nevznikly. Z uvedených důvodů soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. června 2024

JUDr. Barbara Pořízková

předsedkyně senátu