Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 A 106/2019 - 40

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Karly Cháberové a soudců Jana Kratochvíla a Štěpána Výborného v právní věci

žalobce: P. C., narozený dne ….

bytem …

proti

žalovanému: Národní bezpečnostní úřad

sídlem Na Popelce 2/16, Praha 5

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného

takto:

I. Žaloba se z a m í t á .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce podal u Městského soudu v Praze žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného, kterou se domáhal, aby žalovaný ve lhůtě patnácti dnů od nabytí právní moci rozsudku vydal rozhodnutí o žádosti žalobce ze dne 26. 5. 2019.

2. Žalobce v žalobě uvedl, se žádostí ze dne 26. 5. 2019 domáhal toho, aby mu bylo umožněno nahlížení do spisu (v tomto případě bezpečnostního svazku) podle a 4 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ) a aby mu byl předložen opis osvědčení fyzické osoby podle , o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně utajovaných informací). Jednalo se o opis osvědčení M. D., státního tajemníka Ministerstva průmyslu a obchodu. Žalovaný žádost žalobce ze dne 26. 5. 2019 zamítl sdělením označeným jako Vyrozumění o vyřízení podání, č. j.: 4397/2019 – NBÚ/80, sp. zn.: 80 – 2761/2019. S tímto postupem žalobce nesouhlasil, neboť žalovaný nerozhodl usnesením podle , kdy pro rozhodování formou usnesení stanoví splnění formálních náležitostí (viz ve spojení s ). Žalobce proto podal návrh na přijetí opatření proti nečinnosti podle , o jehož vyřízení ho žalovaný informoval formou Vyrozumění o vyřízení podání, č. j.: 4641/2019 – NBÚ/80, sp. zn.: 80 – 2761/2019. Žalovaný podle žalobce v rozporu se zákonem nerozhodl usnesením podle .

3. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 30. 7. 2019 uvedl, že na žádost žalobce o předložení opisu osvědčení fyzické osoby pro přístup k utajovaným informacím vydaného M. D. (t. č. jmenována do funkce státního tajemníka Ministerstva průmyslu a obchodu) hledí jako na podání, které bylo učiněno v rozporu se zákonem o ochraně utajovaných informací, neboť tento zákon vylučuje možnost třetích osob nahlížet do bezpečnostního svazku, který obsahuje materiály vztahující se k řízení o žádosti o vydání osvědčení pro přístup k utajovaným informacím. Žalovaný opakovaně žalobce poučil o tom, že podle § 124 odst. 3 zákona o ochraně utajovaných informací je možné využívat údaje uvedené v bezpečnostním svazku pouze pro potřeby plnění úkolů podle téhož zákona a o tom, že podle téhož zákona je zaměstnancům žalovaného uložena povinnost mlčenlivosti o údajích z bezpečnostního svazku vůči třetím osobám. Žalobci bylo rovněž sděleno, že podle zákona o ochraně utajovaných informací je aplikace v případě bezpečnostního řízení podle zákona o ochraně utajovaných informací vyloučena a na bezpečnostní svazek nelze hledět jako na spis vedený podle . Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.

4. Podle ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. Podle rozhoduje soud na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon. Soud žalobu zamítne, není-li důvodná.

5. Soud věc posoudil podle a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ) a shledal, že žaloba není důvodná. O věci rozhodl bez jednání, neboť žalobce s tímto postupem výslovně souhlasil a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil (viz ).

6. Z podkladů doložených ve spise má soud za prokázané, že žalobce žádostí ze dne 26. 5. 2019 žádal s odkazem na a 4 po žalovaném, aby mu v rámci nahlížení do spisu byl předložen opis osvědčení pro přístup k utajovaným informacím vydaného M. D., státnímu tajemníkovi Ministerstva průmyslu a obchodu. Žalovaný přípisem ze dne 5. 6. 2019, č. j.: 4397/2019 – NBÚ/80, sp. zn.: 80 – 2761/2019 označeným jako Vyrozumění o vyřízení podání (dále jen Vyrozumění o vyřízení podání I.) žalobci sdělil, že součástí každého bezpečnostního svazku je vždy i otisk osvědčení fyzické osoby. Dále žalobci sdělil, že v minulosti byl opakovaně informován o tom, že poskytování dokumentů či údajů, které jsou součástí bezpečnostního svazku, je vyloučeno, a to s odkazem na a , 4 zákona o ochraně utajovaných informací. V podání ze dne 8. 6. 2019 označeném jako ochrana před nečinností – žádost o nahlížení do spisu předložením osvědčení fyzické osoby vydaného formou veřejné y, žalobce uvedl, že žalovaný odepřel žalobci nahlížení do spisu, ale o jeho žádosti ze dne 26. 5. 2019 nerozhodl. Žalovaný přípisem ze dne 13. 6. 2019, č. j. 4641/2019 – NBÚ/80, sp. zn.: 80-2761/2019 označeným jako Vyrozumění o vyřízení podání (dále jen Vyrozumění o vyřízení podání II.) žalobci sdělil, že trvá na správnosti svého předchozího postupu a zopakoval ustanovení zákona o ochraně utajovaných informací, která žalobci neumožňují nahlédnutí do požadovaného bezpečnostního svazku.

7. V daném případě se žalobce nahlédnutí do bezpečnostního svazku a předložení označeného osvědčení domáhal podle a 4 . Podle jiným osobám správní orgán umožní nahlédnout do spisu, prokáží-li zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem.

8. Podle § 89 odst. 7 zákona o ochraně utajovaných informací má právo nahlížet do bezpečnostního svazku a činit si z něj výpisy, s výjimkou té části bezpečnostního svazku (§ 124 téhož zákona), která obsahuje utajovanou informaci, pouze účastník řízení a jeho zástupce, a to pouze před vydáním rozhodnutí.

9. Z citovaných ustanovení jednoznačně vyplývá, že žalobce nemá právo nahlížet do bezpečnostního svazku, tedy i do požadovaného osvědčení, neboť to zákon o ochraně utajovaných informací výslovně zakazuje. Žalobce ostatně samotné nepředložení požadovaného osvědčení a důvody uváděné žalovaným v žalobě nijak nezpochybňuje, domáhá se pouze vydání usnesení podle příslušných ustanovení o žádosti.

10. Podle zákona o ochraně utajovaných informací se vztahuje pouze na řízení podle části druhé hlavy IX, není-li stanoveno jinak, na řízení podle a na řízení podle části osmé.

11. Ustanovení zákona o ochraně utajovaných informací vylučuje použití na vztahy upravené zákonem o ochraně utajovaných informací s výjimkou certifikace informačních systémů, technických a kryptografických prostředků, kryptografického pracoviště a stínicí komory (část druhá hlava IX), ukládání pořádkových pokut ( ) a na řízení o přestupcích.

12. Pokud jde o část čtvrtou označenou jako Bezpečnostní řízení, § až 135 (s výjimkou výše zmiňovaného ) zákona o ochraně utajovaných informací, na tu se podle nevztahuje. Jelikož zákona o ochraně utajovaných informací v zásadě implicitně vyloučil aplikaci na část čtvrtou, kde je mimo jiné obsažena úprava tzv. bezpečnostního svazku ( zákona o ochraně utajovaných informací), či možnost nahlížet do bezpečnostního svazku jen určitou fázi řízení (před vydáním rozhodnutí) a jen pro určité osoby (účastník řízení a jeho zástupce), ustanovení v daném případě nelze aplikovat. Žalovaný proto neměl povinnost vydávat usnesení podle , pokud žalobci nemohl umožnit nahlédnout do bezpečnostního svazku, resp. poskytnout mu požadovaný opis osvědčení fyzické osoby. Na Vyrozumění o vyřízení podání I. i na Vyrozumění o vyřízení podání II. lze hledět jako na úkon správního orgánu podle ve spojení s , tj. jako na úkon, který nemusí splňovat formální náležitosti rozhodnutí či usnesení podle , neboť nejde ani o rozhodnutí ani o usnesení podle tohoto právního předpisu.

13. Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně, a proto ji podle zamítl.

14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn , když žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 22. května 2020

JUDr. Karla C h á b e r o v á v. r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje: M.V.