Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 Ad 113/2019 - 65

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci

žalobkyně:

M. V., narozena dne X,

bytem S. 701/1B, K. V.,

proti

žalované:

Česká správa sociálního zabezpečení,

se sídlem Křížová 25, Praha,

o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. X ze dne 4. 11. 2019,

takto:

I. Rozhodnutí žalované č. j. X ze dne 4. 11. 2019 i jemu předcházející rozhodnutí č. j. X ze dne 26. 6. 2019 se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 153 Kč do jednoho měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

1. Žalovaná dne 26. 6. 2019 rozhodnutím X žalobkyni odňala s platností od 24. 7. 2019 invalidní důchod, neboť na základě posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Karlovy Vary ze dne 17. 6. 2019 dospěla k závěru, že žalobkyni z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 30%. Podle , o důchodovém pojištění, invaliditu podmiňuje pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

2. Žalobkyně proti tomuto závěru brojila námitkami, v nichž tvrdila, že její zdravotní stav byl nesprávně a nedostatečně posouzen s ohledem na funkční dopad jejího postižení na pokles pracovní schopnosti. Byla toho názoru, že s ohledem na vážnost jejího zdravotního postižení, poklesla její pracovní schopnost nejméně o 35%. Žalovaná námitky zamítla. V řízení o nich nechala vypracovat posudek svým lékařem, který se ve svých nálezech ztotožňoval s posudkem vypracovaným lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení K. V. Lékař žalované na základ odborných nálezů doložených k námitkovému řízení zhodnotil, že v případě žalobkyně se jedná o lehké funkční postižení uvedené v položce 5b, kapitoly V přílohy k , kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), kde je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 15–20%. Vzhledem k charakteru postižení zdravotního stavu lékař žalované stanovil horní hranici, tj. 20 %. Tuto míru pak zvýšil ještě o 10% kvůli další postižením žalobkyně. Neshledal však důvod hodnotit stav vyšší mírou poklesu pracovní schopnosti, neboť nebyla naplněna další posudková kritéria. Lékař žalované zhodnotil, že žalobkyni poklesla pracovní schopnost o celkem 30%.

3. Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně žalobu, v níž namítala, že rozhodující jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V. položce 8b) vyhlášky o posuzování invalidity. Žalovaná rozhodovala na základě neobjektivního posouzení, účelově a nedostatečně zjistila stav věci. Dále žalobkyně vytknula žalované, že v posudku je několik nepřesností a vad, týkajících se osobních informací. Součást žaloby tvoří výčet zdravotních potíží žalobkyně, a to s odkazem na nové lékařské zprávy jakožto důkazy, o něž žalobkyně opírá vlastní tvrzení.

4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že trvá na svém rozhodnutí, neboť bylo vydáno na základě posudku, který je úplný, přesvědčivý a vypořádává se se všemi skutečnostmi. S ohledem na trvající výhrady žalobkyně žalovaná navrhla důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí.

5. Žaloba je důvodná.

6. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobkyně na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)]. O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)]

7. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ( , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. -75 ze dne 4. 12. 2003, č. NSS).

8. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů [ (díle též „ “)]. Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. -54 ze dne 25. 9. 2003, č. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. -20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. -63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS).

9. Z těchto důvodů soud vyžádal, aby plzeňské pracoviště posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí podalo posudek o stupni a případném datu vzniku invalidity žalobkyně, a to s přihlédnutím k zaslaným lékařským zprávám z oboru psychologie, psychiatrie a neurologie.

10. Posudková komise dospěla k závěru, že pracovní schopnosti žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí poklesly nejméně o 35 %, a proto se v jejím případě jedná o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Invalidita vznikla ke dni 14. 6. 2016 (str. 8 posudku). Posudková komise u žalobkyně shledala postižení, jak ho vymezuje kapitola V, položka 7b vyhlášky o posuzování invalidity, tj. porucha z klastru neurotických poruch – lehké postižení a poruch osobnosti – středně těžké postižení. Nejde o závažné maladaptivní chování. Míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně zhodnotila posudková komise ve středu procentní taxace na 35 %.

11. Posudek splňuje formální náležitosti vyžadované § 7 vyhlášky o posuzování invalidity, včetně závěru o tom, že žalobkyně není schopna práce spojené se zvýšeným rizikem stresů, ve směnném provozu, ve velkém kolektivu, ve vynuceném tempu. Je však schopna lehké práce. Obsahově se posudek úplně vypořádal s námitkami žalobkyně a s lékařskými zprávami, které předložila v řízení před soudem. Soud posudek vyhodnotil jako úplný a přesvědčivý. Vůči složení posudkové komise a obsahu posudku účastníci nic nenamítli, žalobkyně se závěry posudku souhlasila.

12. Protože posudek splňuje požadavky setrvale kladené na tento typ důkazu, řádně prokazuje skutkový stav k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované. Jasně z něj plyne, že pokles pracovní schopnosti žalobkyně odpovídá 35 %, což podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění odpovídá invaliditě prvního stupně, která byla dána jak ke dni napadeného rozhodnutí žalované o námitkách, tak i ke dni jemu předcházejícího rozhodnutí o odejmutí invalidního důchodu žalobkyni.

13. Jelikož žalovaná vycházela z toho, že žalobkyně není invalidní, byla obě její rozhodnutí založena na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Soud proto obě její rozhodnutí zrušil pro vady podle a věc jí vrátil k dalšímu řízení ( , 3 a 4 ).

14. Žalovaná je v dalším řízení vázána skutkovým stavem zjištěným na základě provedeného dokazování v soudním řízení, tedy že invalidita prvního stupně žalobkyně vznikla ke dni 14. 6. 2016. Z toho bude vycházet při novém posouzení stavu žalobkyně ( )

15. Procesně úspěšná žalobkyně má vůči neúspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení, jež důvodně vynaložila ( ). Náklady řízení žalobkyně tvoří částka ve výši 153 Kč za poštovné u tří poštovních zásilek (č. l. 27, 33 a 62 soudního spisu).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.

Plzeň 25. května 2020

Mgr. Jan Šmakal, v.r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje J.P.