Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 As 384/2019 - 27

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobců: a) V. F., b) M. F., oba zast. JUDr. Vladimírem Muzikářem, advokátem, se sídlem Havlíčkova 13, Brno, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 3, Brno, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) R. H., II) J. H., v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 9. 2019, č. j. - 53,

takto:

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. 9. 2019, č. j. - 53, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

I. Shrnutí předcházejícího řízení

[1] Městský úřad Blansko, stavební úřad, rozhodnutím ze dne 12. 9. 2016, sp. zn. SMBK-26751/2016-SÚ/Ša, č. j. SÚ ZM 125/2016-33351/2016/Ša, zamítl žádost žalobců o povolení změny v užívání stavby garáže v rodinném domě č. p. X v L. na pozemku parc. č. X v katastrálním území L. na autodílnu - diagnostiku. Žalovaný rozhodnutím ze dne 31. 3. 2017, č. j. JMK 50072/2017, sp. zn. S-JMK 172435/2016/OÚPSŘ, zamítl odvolání žalobců a uvedené rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil.

[2] Toto rozhodnutí o odvolání žalobci napadli správní žalobou, v níž se domáhali jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Krajský soud v Brně žalobu jako nedůvodnou zamítl rozsudkem ze dne 27. 9. 2019, č. j. - 53, v jehož záhlaví označil jako předmět soudního přezkumu rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 3. 2017, č. j. MMB/0112153/2017, sp. zn. OUSR/MMB/0071377/2017.

[3] Proti tomuto rozsudku krajského soudu podali žalobci (dále jen „stěžovatelé“) včasnou kasační stížnost z důvodů uvedených v ustanoveních , b) a d) , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). V ní se domáhali zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci krajskému soudu k dalšímu řízení. Osoby zúčastněné na řízení navrhly zamítnutí kasační stížnosti. K ní se žalovaný nevyjádřil a toliko při předložení správního spisu poukázal na nesprávné vymezení žalobou napadeného rozhodnutí v informaci o řízení, kterou obdržel od Nejvyššího správního soudu bezprostředně po podání kasační stížnosti. Toto označení přezkoumávaného rozhodnutí žalovaného kasačním soudem vycházelo z údajů uvedených v napadeném rozsudku.

II. Posouzení kasační stížnosti

[4] Nejvyšší správní soud při přezkoumání napadeného rozsudku shledal vadu uvedenou v ustanovení , podle něhož kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. K této vadě musel podle přihlédnout z úřední povinnosti, i když nebyla v kasační stížnosti výslovně namítnuta.

[5] Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 10. 2. 2005, č. j. - 55, publikovaném pod č. 1070/2007 Sb. NSS, dovodil, že jsou-li v záhlaví soudního rozhodnutí jednoznačně identifikováni účastníci řízení a rovněž správní rozhodnutí, které je předmětem soudního přezkumu, nezpůsobuje obecné znění výroku (například „Žaloba se odmítá.“) nepřezkoumatelnost tohoto rozhodnutí ve smyslu V tehdy posuzovaném případě byl úkon správního orgánu, který byl předmětem soudního přezkumu, v záhlaví napadeného soudního rozhodnutí definován určitě, nezaměnitelně a srozumitelně a Nejvyšší správní soud jej shledal přezkoumatelným. Na tuto judikaturu navázal Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 11. 7. 2012, č. j. - 134, v němž zdůraznil, že „výrok rozsudku tvoří jednotu s jeho záhlavím, ve kterém je třeba nezaměnitelně označit účastníky řízení a jeho předmět; pokud tomu tak je, pak obecně znějící výrok ‚Žaloba se zamítá‘ nemůže způsobovat nepřezkoumatelnost rozsudku“.

[6] V rozsudku ze dne 15. 2. 2012, č. j. - 64, Nejvyšší správní soud naopak zjistil, že v záhlaví usnesení krajského soudu nebylo jednoznačně individualizováno správní rozhodnutí, které bylo předmětem soudního přezkumu. Za této situace zdůraznil, že pouze při nezaměnitelné identifikaci účastníků řízení a přezkoumávaného správního rozhodnutí v záhlaví rozhodnutí krajského soudu je postaveno najisto, koho se řízení o žalobě týká a co je jeho předmětem. Pokud však krajský soud opomene napadené správní rozhodnutí takto vymezit a učiní tak až v rámci odůvodnění svého usnesení, jedná o procesní deficit zakládající nepřezkoumatelnost soudního rozhodnutí pro nesrozumitelnost. Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší správní soud v rozsudcích ze dne 11. 2. 2014, č. j. - 34, a ze dne 27. 1. 2016, č. j. - 29.

[7] Také v posuzované věci nebylo žalobou napadené správní rozhodnutí v záhlaví rozsudku krajského soudu jednoznačně a nezaměnitelně identifikováno. Naopak bylo specifikováno zcela nesprávně. Z výroku rozsudku ve spojení s jeho záhlavím vyplývá, že krajský soud zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 10. 3. 2017, č. j. MMB/0112153/2017, sp. zn. OUSR/MMB/0071377/2017, ačkoli uvedené označení ani datum neodpovídají rozhodnutí o odvolání, prvoinstančnímu rozhodnutí ani jakémukoliv jinému rozhodnutí, které jsou obsaženy v příslušném správním spise. Podle spisové značky a čísla jednacího se navíc jedná o správní akt Magistrátu města Brna, který však v dané věci žádné rozhodnutí nevydal. Ve skutečnosti krajský soud přezkoumával rozhodnutí žalovaného ze dne 31. 3. 2017, č. j. JMK 50072/2017, sp. zn. S-JMK 172435/2016/OÚPSŘ, jímž bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Blansko, stavebního úřadu, ze dne 12. 9. 2016, sp. zn. SMBK-26751/2016-SÚ/Ša, č. j. SÚ ZM 125/2016-33351/2016/Ša, jak vyplývá z přiloženého správního spisu, žaloby i z argumentace uvedené v napadeném rozsudku.

[8] Nesprávné označení správního rozhodnutí ve výroku, respektive záhlaví, soudního rozhodnutí je v přímém rozporu s požadavkem právní jistoty jeho adresátů. Ve světle citované judikatury, s níž se Nejvyšší správní soud plně ztotožňuje i v posuzované věci a od níž neshledává žádný důvod se odchýlit, je tedy napadený rozsudek krajského soudu nutné považovat za vnitřně rozporný a nepřezkoumatelný pro nesrozumitelnost ve smyslu

[9] Tato základní vada řízení o žalobě brání posouzení dalších kasačních námitek. Teprve až po jednoznačné a nezaměnitelné identifikaci napadeného rozhodnutí správního orgánu ho Nejvyšší správní soud bude moci přezkoumat na základě případné nové kasační stížnosti.

III. Závěr

[10] S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti Nejvyšší správní soud podle věty první před středníkem napadený rozsudek zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení, v němž podle odstavce čtvrtého téhož ustanovení bude vázán právním názorem vysloveným v tomto zrušovacím rozhodnutí ( ). V dalším řízení krajský soud podle věty první rozhodne i o náhradě nákladů řízení o této kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. května 2020

JUDr. Jiří Palla

předseda senátu