Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

31 A 104/2018 - 39

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, PhD. a JUDr. Václava Štencla, MA ve věci

žalobkyně: D. N., narozená X

státní příslušnost Ukrajina

bytem v České republice X

zastoupená advokátkou Mgr. Helenou Pindejovou

sídlem Příkop 834/8, 602 00 Brno

proti

žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců

sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 6. 2018, č. j. MV-78480-4/SO-2017,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Předmět řízení

1. Rozhodnutím žalované ze dne 22. 6. 2018, č. j. MV-78480-4/SO-2017 (dále jen „napadené rozhodnutí“) bylo podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „ “), ze dne 29. 3. 2017, č. j. OAM-12749-26/ZM-2016 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o vydání zaměstnanecké karty podle ve spojení s , o pobytu cizinců, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), z důvodu, že požadované pracovní místo vedené v Evidenci volných pracovních míst pod č. 11 253 270 798, na něž si žalobkyně podala žádost o vydání zaměstnanecké karty, nebylo volné.

II. Stanoviska účastníků řízení

2. Žalobkyně se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalované k dalšímu řízení. Nezákonnost napadeného rozhodnutí žalobkyně spatřuje v tom, že v odvolacím řízení došlo ze strany žalované k doplnění dokazování, aniž by bylo žalobkyni umožněno vyjádřit se před vydáním napadeného rozhodnutí k podkladům rozhodnutí. Žalobkyně tak byla zkrácena na svém právu vyplývajícím z .

3. Žalovaná ve svém vyjádření navrhuje, aby soud žalobu zamítl. Uvádí, že správním orgánem prvního stupně bylo zjištěno, že žalobkyní požadované místo není v Evidenci volných pracovních míst evidováno jako volné. Jednalo se o pracovní místo u společnosti ZOXÍ, s. r. o., jejíž jednatelka O. Z. při výslechu před správním orgánem prvního stupně uvedla, že některá místa v Evidenci volných pracovních míst na Integrovaném portálu Ministerstva práce a sociálních věcí byla zrušena, neboť TISK CENTRUM s. r. o. jim přestalo dávat zakázky, a v současné době má smlouvu s TISK CENTRUM s. r. o. zrušenou. Žalovaná si dne 22. 6. 2018 vyžádala výpis z Evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty a zjistila, že k tomuto datu je celkový počet volných míst nabízených společností ZOXÍ s. r. o. a obsaditelných držiteli zaměstnaneckých karet 0.

III. Posouzení věci krajským soudem

4. Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalované v mezích žalobních bodů ( věta první , , ve znění pozdějších předpisů; dále jen „ “), jakož i řízení předcházející jeho vydání. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů ( ). Ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek ( ). Při rozhodování soud vycházel z obsahu správního spisu, nad jehož rámec nebylo potřeba provádět dokazování.

5. Žalobkyně žádala o vydání zaměstnanecké karty na pracovní místo „pomocný dělník ve výrobě“ u zaměstnavatele ZOXÍ, s. r. o. s místem výkonu práce TISK CENTRUM s. r. o., Modřická 645/62, 664 48 Moravany u Brna, které bylo v evidenci volných pracovních míst pro držitele zaměstnanecké karty uvedeno pod č. 11 253 270 798. Nahlédnutím do Centrální evidence volných pracovních míst zjistil, že uvedené pracovní místo již není v evidenci vedeno, neboť bylo zrušeno, což potvrdila i jednatelka společnosti ZOXÍ, s. r. o. při výslechu dne 26. 1. 2017, jak vyplývá z protokolu o svědecké výpovědi ve věci řízení o vydání zaměstnanecké karty ze dne 26. 1. 2017, č. j. OAM10964/ZM-2016 a OAM-11580/ZM-2016, jenž učinil součástí správního spisu - byl tedy podkladem pro jeho rozhodnutí ve věci žalobkyně a žalobkyně měla možnost se s ním seznámit, jak vyplývá z protokolu o seznámení účastníka řízení s podklady pro vydání rozhodnutí ze dne 9. 3. 2017, č. j. OAM-12749-25/ZM-2016). Za účelem zjištění skutkového stavu před vydáním napadeného rozhodnutí si žalovaná opatřila aktuální výpis z Evidence volných pracovních míst ke dni 22. 6. 2018 a zjistila, že v ní žádná místa vypsaná tímto zaměstnavatelem nejsou vedena. Tímto zjištěním pak v napadeném rozhodnutí podpořila závěr o neexistenci volného pracovního místa požadovaného žalobkyní, a tedy o nesplnění podmínky stanovené v zákona o pobytu cizinců, vyžadované pro vydání zaměstnanecké karty.

6. Jediná otázka, kterou žalobkyně na základě svého podání učinila předmětem sporu v posuzované věci, a tedy jediná otázka, kterou je soud oprávněn s ohledem na větu první posoudit, je, zda žalovaná porušila právo žalobkyně seznámit se s podklady pro vydání napadeného rozhodnutí, garantované , když správní spis doplnila o výpis z Evidence volných pracovních míst a vydala napadené rozhodnutí, aniž by umožnila žalobkyni se s tímto podkladem seznámit, případně, zda toto pochybení způsobilo nezákonnost napadeného rozhodnutí.

7. Dle platí, že „[n]estanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí“.

8. Pro rozhodování odvolacího orgánu pak dle platí, že „podle se postupuje, pouze pokud jde o podklady rozhodnutí nově pořízené odvolacím správním orgánem; je-li to zapotřebí k odstranění vad odůvodnění, změní odvolací správní orgán rozhodnutí v části odůvodnění“.

9. Účelem je dát účastníkovi řízení možnost seznámit se s obsahem správního spisu v době bezprostředně předcházející vydání rozhodnutí, tj. v době, kdy mezi seznámením se s podklady a vydáním rozhodnutí již není správní spis o další důkazní prostředky doplňován (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2010, č. j. - 243, publ. pod č. 2073/2010 Sb. NSS; všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz).

10. V zájmu hospodárnosti řízení ( ) je odvolací orgán oprávněn provést v odvolacím řízení potřebné důkazy a doplnit další nezbytné podklady, což mu v mnoha případech umožní rozhodnutí správního orgánu prvního stupně změnit [ ], namísto aby jej rušil a vracel zpět na první stupeň [ ]. Druhá z uvedených variant je až krajní možností, jak řešit vady rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zjištěné v odvolacím řízení. Přistoupí-li však odvolací orgán k tomuto postupu, musí s doplněnými podklady účastníky řízení seznámit a umožnit jim se k nim vyjádřit (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2018, čj. - 34 či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. ledna 2014, čj. - 45).

11. S ohledem na výše uvedené zdejší konstatuje, že výpis z Evidence volných pracovních míst ze dne 22. 6. 2018 jednoznačně byl podkladem pro vydání napadeného rozhodnutí (sama žalovaná na něj v napadeném rozhodnutí výslovně odkazuje) ve smyslu . Žalovaná tedy pochybila, když v rámci odvolacího řízení nepostupovala podle a žalobkyni neseznámila s podkladem pro vydání napadeného rozhodnutí opatřeném v průběhu odvolacího řízení a nedala žalobkyni možnost se k podkladům před vydáním napadeného rozhodnutí vyjádřit. Tímto postupem tak zatížila odvolací řízení procesní vadou.

12. Ne každá vada řízení je ovšem důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí podle K jeho zrušení může vést pouze taková vada řízení, která mohla mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2003, č. j. - 51, publ. pod č. NSS, či rozsudek ze dne 18. 3. 2004, č. j. - 30, publ. pod č. NSS). V opačném případě nelze žalobu i přes existenci procesního pochybení správního orgánu považovat za důvodnou.

13. Podklad rozhodnutí, spočívající ve výpisu z Evidence volných pracovních míst, opatřený žalovanou, je jistě relevantním podkladem ve vztahu k danému předmětu řízení. Zároveň se však dle názoru zdejšího soudu jedná o podklad, jímž byly pouze potvrzeny skutečnosti již dostatečně prokázané v řízení před správním orgánem prvního stupně zejména protokolem o výslechu jednatelky společnosti ZOXÍ, s. r. o. o zrušení volných pracovních míst původně zveřejněných v Evidenci volných pracovních míst a zrušení smlouvy s TISK CENTRUM s. r. o. Ve vztahu k tomuto podkladu byla výzva dle § 36 odst. 3 učiněna řádně a žalobkyně byla s tímto podkladem prokazatelně seznámena.

14. Žalovaná sice opatřila v rámci odvolacího řízení nový podklad, využila jej však toliko k potvrzení již dostatečně podloženého skutkového zjištění správního orgánu prvního stupně. Existenci žalobkyní požadovaného volného pracovního místa lze ověřit nejen z veřejného registru, ale také od samotného zaměstnavatele, jenž volné místo inzeroval. Vyjádření zaměstnavatele o stavu volných pracovních míst navíc považuje zdejší soud za podklad o větší vypovídací hodnotě než samotný záznam v evidenci, neboť v případě, kdy by zaměstnavatel volné pracovní místo ve skutečnosti neměl, avšak toto místo by bylo v evidenci vedeno jako volné (ať už systémovou chybou či dočasným nepromítnutím provedeného zrušení pracovního místa zaměstnavatelem do evidence), zaměstnanecká karta by žadateli stejně nemohla být vydána, neboť, nutným předpokladem (nezbytnou podmínkou) pro vydání zaměstnanecké karty je existence pracovního místa (nikoli jen záznam v evidenci). V projednávané věci měl být důvodem pobytu žalobkyně výkon práce na konkrétním pracovním místě. Zrušení tohoto pracovního místa, jež ostatně žalobkyně nijak nesporuje, je tak jistě důvodem pro zamítnutí žádosti žalobkyně o vydání zaměstnanecké karty.

15. Dle názoru zdejšího soudu není možné předpokládat, že by případné vyjádření žalobkyně k podkladu opatřenému v odvolacím řízení (byť prostor pro něj měl být žalovanou aktivně poskytnut) mohlo mít vliv na výsledek odvolacího řízení (k tomu srov. obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 6. 2011, č. j. - 101). Jak bylo uvedeno výše, skutečnost, která byla důvodem pro zamítnutí žádosti žalobkyně o vydání zaměstnanecké karty, byla dostatečně prokázána již v průběhu řízení před správním orgánem prvního stupně. Nový podklad nepřinesl do věci žádnou novou skutečnost, o kterou by byl již zjištěný skutkový stav obohacen.

16. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že zjištěná vada odvolacího řízení nemohla mít v posuzované věci vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Z toho důvodu shledal námitku žalobkyně nedůvodnou.

IV. Shrnutí a náklady řízení

17. Krajský soud na základě shora provedeného posouzení neshledal žalobu důvodnou, a proto ji ve smyslu zamítl.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu , podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl na věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci neúspěšná žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 27. května 2020

JUDr. Jaroslava Skoumalová v. r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje P. H.