Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 As 70/2018 - 81

[38] Názor druhého senátu je chybný i z toho důvodu, že jedním z cílů poštovní směrnice bylo otevřít poštovní trh veřejnosti. Pokud by se však zákon o poštovních službách vztahoval pouze na držitele poštovní licence (Českou poštu, s. p.), nebyl by tento cíl naplněn, jelikož by ostatní subjekty nemohly uzavírat poštovní smlouvu podle zákona o poštovních službách (§ 1 odst. 2 daného zákona: [p]oštovní službou je činnost prováděná podle poštovní smlouvy a za podmínek stanovených tímto zákonem). To samo o sobě je v rozporu s poslední větou § 5 odst. 1 zákona o poštovních službách, dle které je poštovní smlouva jakákoliv smlouva, jejímž předmětem je poskytnutí poštovní služby.

[39] Povinností soudu v případě aplikace právní úpravy, která byla transponována z evropských směrnic, je vykládat ji eurokomformním způsobem. Měl by totiž být volen takový výklad, který povede k tomu, že Česká republika dodrží své povinnosti vyplývající jí z poštovní směrnice. Ty budou dodrženy tehdy, pokud budou dodrženy i závazky uvedené shora v bodě [36]. Dle názoru osmého senátu je tímto způsobem možný zákon o poštovních službách vyložit.

[40] Osmý senát se neztotožňuje s názorem vysloveným v předchozích rozhodnutích Nejvyššího správního soudu, dle kterých se v případě definice poštovních služeb jedná o definici kruhem, ani že definice poštovní služby je nedostatečná. Dle výše citovaných ustanovení zákona o poštovních službách je poštovní službou činnost prováděná podle poštovní smlouvy (§ 1 odst. 2 věta prvá zákona o poštovních službách). Poštovní smlouvou se provozovatel zavazuje odesílateli, že dodá poštovní zásilku nebo peněžní částku z místa poštovního podání sjednaným způsobem příjemci do místa uvedeného v adrese, a odesílatel se zavazuje, není-li sjednáno jinak, uhradit provozovateli dohodnutou cenu (§ 5 odst. 1 věta prvá zákona o poštovních službách). Konečně, poštovní zásilkou se rozumí adresná zásilka v konečné podobě, ve které má být provozovatelem dodána [§ 2 písm. a) zákona o poštovních službách]. Jinými slovy, pokud je předmětem smlouvy dodání adresné zásilky v konečné podobě, ve které má být provozovatelem dodána, nebo peněžní částky z místa podání sjednaným způsobem příjemci do místa uvedeného v adrese, jedná se o poštovní službu. Osmý senát se tak kloní k názoru vyjádřenému v usnesení zvláštního senátu ATC industry trade moravia (bod 12 daného usnesení). Jak vyplývá z výše uvedeného rozsudku SDEU Confetra (zejména citovaný bod 34), SDEU vykládá poskytování poštovních služeb podle poštovní směrnice obdobným způsobem, jak to nyní provedl osmý senát.

[41] Druhá věta § 5 odst. 1 zákona o poštovních službách již není definičním znakem, ale vyjadřuje vůli zákonodárce, aby byl režim zákona o poštovních službách vynucen, aniž by takový režim byl ponechán výhradně na vůli provozovatele (k tomu srov. Buzek, L. Zákon o poštovních službách. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2018). Obdobné uvádí i důvodová zpráva k novele , která zákona o poštovních službách změnila: „Zároveň se poslední větou odstraňuje za pomoci ostatních definičních znaků poštovní služby možnost volby právního režimu. Lze dodat, že ani věta druhá zákona o poštovních službách není definicí poštovní služby, jelikož obsahuje slovo „zpravidla“.

[42] Ohledně kontraktační povinnosti osmý senát souhlasí s názorem prvního senátu a zvláštního senátu, že tato povinnost sice existuje pro každého provozovatele poštovních služeb (§ 4 odst. 2 zákona o poštovních službách), avšak nejedná se o definiční znak poštovních služeb (viz bod [39] tohoto usnesení).

[43] Osmý senát dodává, že obsahovou náplní živnosti „Zasilatelství a zastupování v celním řízení“ dle bodu 53 přílohy 4 k , o obsahových náplních jednotlivých živností, je:„Zprostředkování přepravy věci z určitého místa do určitého místa a činnosti s tím spojené, zejména uzavření smluv o přepravě věcí do dohodnutého místa určení, obstarání dokladů (náložného nebo nákladního listu), zajištění naložení a uložení zásilky, doprovod zásilky, vybavení reklamací z přepravy [...] Obsahem činnosti není vlastní přeprava nákladů.“ Nejvyšší správní soud souhlasí se stěžovatelem, že obsahem zasílatelství je pouhé zprostředkování přepravy, nikoliv již samotná přeprava nákladů. Jak plyne z výše uvedeného výkladu definice poštovní služby (viz bod [39] tohoto rozsudku) je podstatou poštovní služby zejména samotná přeprava a doručení poštovní zásilky. Zasílatelství a poštovní služby tak nejsou obsahově shodné.

[44] Jak plyne z výše uvedeného, osmý senát zastává názor, že 1) zákon o poštovních službách v rozhodném znění se vztahoval i na ostatní poskytovatele poštovních služeb, 2) definice poštovní služby byla dostatečná a 3) definičním znakem nebyla kontraktační povinnost.

[45] Osmý senát poznamenává, že vycházel ze znění poštovního zákona účinného do 30. 6. 2017, tedy znění účinného v době rozhodování žalovaného. Znění rozhodných ustanovení zůstalo nicméně nezměněno až do 14. 4. 2020. Ke dni 15. 4. 2020 však nabyla účinnosti novela zákona o poštovních službách provedená , kterým se mění , o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a , o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Ta částečně definici poštovní služby změnila, ačkoliv se zdá, že nikoliv zásadně, byť například došlo k vypuštění té definice, že poštovní službou je činnost podle poštovní smlouvy. Důvodová zpráva nicméně uvádí, že se o věcnou změnu nejedná. Pro posouzení sporné otázky je nicméně rozhodné znění do 14. 4. 2020.

[46] Na základě shora uvedeného má osmý senát za to, že jsou splněny zákonné důvody pro předložení věci rozšířenému senátu dle

[47] Otázky, které jsou v dosavadní judikatuře Nejvyššího správního soudu řešeny rozdílně a které předkládá osmý senát rozšířenému senátu k rozhodnutí, zní:

1) Vztahoval se zákon o poštovních službách ve znění účinném do 14. 4. 2020 i na ostatní poskytovatele poštovních služeb a nejenom na držitele poštovní licence?

2) Byla definice poštovní služby uvedená v zákoně o poštovních službách ve znění účinném do 14. 4. 2020 dostatečně určitá?

3) Byla definičním znakem poštovní služby kontraktační povinnost provozovatele poštovních služeb ve smyslu § 4 odst. 2 zákona o poštovních službách ve znění účinném do 14. 4. 2020?

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

Rozšířený senát bude ve věci rozhodovat ve složení: Josef Baxa, Zdeněk Kühn, Karel Šimka, Filip Dienstbier, Barbara Pořízková, Aleš Roztočil, Petr Mikeš. Účastníci mohou namítnout podjatost těchto soudců ( ) do jednoho týdne od doručení tohoto usnesení.

V téže lhůtě mohou účastníci rovněž podat svá vyjádření k právní otázce předkládané rozšířenému senátu.

V Brně 28. května 2020

Petr Mikeš

předseda senátu