Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 A 205/2018 - 24

4

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců JUDr. Jana Ryby a Mgr. Ivety Postulkové v právní věci

žalobce: T. N. T., narozen dne XXX

státní příslušnost XXX

bytem XXX

zastoupený advokátem Mgr. Vratislavem Polkou

sídlem Vinohradská 22, 120 00 Praha 2

proti

žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců

sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 8. 2018 č. j. MV-92909-5/SO-2018

takto:

I. Rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 28. 8. 2018, č. j. MV-92909-5/SO-2018 a rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 30. 1. 2018, č. j. OAM-16124-4/PP-2017 se zrušují a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11 228 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Vratislava Polky, advokáta.

Odůvodnění:

1. Žalobce se u Městského soudu v Praze domáhal žalobou zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „prvostupňový orgán“ či „ministerstvo“) ze dne 30. 1. 2018, č. j. OAM-16124-4/PP-2017 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž bylo podle ust. , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „ “) zastaveno řízení o žádosti o vydání povolení k přechodnému pobytu z důvodu, že žalobce podal žádost v době, kdy mu byl vydán výjezdní příkaz.

2. Žalobce poukázal v žalobě, že je rodinným příslušníkem občana České republiky, neboť na území České republiky pobývá se svou manželkou a 3 nezletilými dětmi, občany ČR. Žalobce nesouhlasí se závěrem žalované, že nebyl oprávněn k podání žádosti, neboť svou žádost podal v době, kdy mu byl vydán výjezdní příkaz s platností od 21. 5. 2018 do 19. 6. 2018.

3. Z ust. jednoznačně vyplývá právo rodinného příslušníka občana EU pobývat spolu s občanem EU na území i poté, co jeho krátkodobé vízum pozbylo platnosti, a to po dobu 3 měsíců. Žalobce namítá, že jako rodinný příslušník občana EU má bez ohlůedu na to, zda na území ČR pobývá neoprávněně, či má výjezdní příkaz, právo žádat o povolení a rovněž právo, aby o takové žádosti bylo rozhodnuto. Na podporu uvedeného se žalobce dovolává judikatury Soudního dvora EU, konkrétně rozsudku ze dne 8. 5. 2018 ve věci C-82/16 K.A., či rozsudku ze dne 25. 7. 2008 ve věci C-127/08 Metock.

4. Podle žalobce je ust. v rozporu se smyslem a účelem Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. 4. 2004, o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (dále jen „směrnice“). Žalobce byl oprávněn předmětnou žádost podat.

5. Závěrem se žalobce dovolává skutečnosti, že mu hrozí vážná újma v podobě závažného dopadu do jeho rodinného a soukromého života.

6. Žalovaná v písemném vyjádření odmítla námitky žalobce a odkázala na spisový materiál a své rozhodnutí, které splňuje všechny požadavky, které stanoví pro odůvodnění rozhodnutí. Řízení bylo zastaveno dle .

7. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán ( věta první ) a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( ).

8. Soud o věci samé rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust.

9. Městský soud v Praze posoudil věc takto:

10. Podle ust. účinného do 20. 1. 2019 se usnesením také zastaví řízení o žádosti, jestliže cizinec, který podal žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu jako rodinný příslušník občana České republiky nebo k trvalému pobytu podle hlavy IVa v době, kdy podle tohoto zákona není oprávněn pobývat na území, nebo v době platnosti výjezdního příkazu; to neplatí, pokud je žádost podána v době platnosti výjezdního příkazu vydaného poté, co cizinci uplynula doba oprávnění k pobytu na území uděleného osobě požívající doplňkové ochrany, nebo poté, co se svým prohlášením vzdal azylu.

11. Městský soud v Praze posoudil změnu právní úpravy, která nastala v důsledku vydání nálezu Ústavního soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. , v němž Ústavní soud ve výroku I. rozhodl, že: „I. Ustanovení a , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění , kterým se mění , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.“ K vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů došlo dne 10. 12. 2018. Tímto dnem bylo ustanovení zákona, na jehož základě prvostupňový orgán zastavil řízení ve věci žádosti žalobce o povolení k přechodnému pobytu, které žalovaná napadeným rozhodnutím potvrdila, zrušeno.

12. Podle článku 89 odst. 1 y je rozhodnutí Ústavního soudu vykonatelné, jakmile bylo vyhlášeno způsobem stanoveným zákonem, pokud Ústavní soud o jeho vykonatelnosti nerozhodl jinak.

13. Podle článku 89 odst. y jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny orgány i osoby.

14. Městský soud v Praze tak shledal žalobu důvodnou a v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. zrušil dle ust. z důvodu nezákonnosti rozhodnutí žalované ze dne 5. 4. 2018, č. j. MV-27502-4/SO-2018, neboť ustanovení, které žalovaná vzala za základ svého právního posouzení, bylo výše zmíněným nálezem Ústavního soudu zrušeno. Zároveň s tím Městský soud v Praze přistoupil v souladu s ust. ke zrušení rozhodnutí orgánu prvního stupně ze dne 17. 1. 2018, č. j. OAM-13063-9/PP-2017, neboť i zde bylo základem pro zastavení řízení již výše zmíněné zrušené ustanovení zákona.

15. Podle soud věc vrátil žalované k dalšímu řízení. V tomto řízení se žalovaná v návaznosti na závěry obsažené v tomto rozsudku bude znovu zabývat žádostí žalobce o povolení k přechodnému pobytu podané dne 12. 6. 2018.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o Žalobce měl ve věci úspěch, proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení, kterou představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a náklady na zastoupení advokátem za dva úkony právní pomoci ve výši 6 200,- Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby – a d) , ve znění pozdějších předpisů), v režijním paušálu ve výši 2 x 300 Kč podle advokátního tarifu a DPH ve výši 21%, tedy 1 428 Kč. Žalobci tak bude na náhradě nákladů zaplacena žalovanou celková částka 11 228 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 1. dubna 2020

JUDr. Ludmila Sandnerová, v. r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje M. J.