Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
60 Ad 12/2023 - 56.pdf
PDF · 0 B
No categories available
60 Ad 12/2023 - 56
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: L. P., narozena dne X
bytem X
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
se sídlem Křížova 1292/25, Praha
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 8. 2023, čj. X
takto:
I. Rozhodnutí žalované ze dne 3. 8. 2023, čj. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 14. 4. 2023, čj. X, pro nesplnění podmínek dle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zamítla žalobkyninu žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Vycházela přitom z posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) České Budějovice ze dne 11. 4. 2023, dle něhož je žalobkyně nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 50 %.
2. Žalovaná k námitkám žalobkyně zpochybňujícím posouzení jejího zdravotního stavu závěry uvedeného rozhodnutí potvrdila (resp. toliko změnila rozhodnutím ČSSZ ve výroku nesprávně uvedené křestní jméno žalobkyně). Vycházela přitom z posudku o invaliditě ze dne 18. 7. 2023, dle něhož z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla žalobkynina pracovní schopnost pouze o 60 %.
II. Shrnutí žaloby
3. Žalobkyně úvodem žaloby upozornila na náročnost řízení před správními orgány, které má negativní dopad na celou její rodinu.
4. Žalobkyně zpochybnila napadené rozhodnutí vycházející z nesprávného posouzení jejího zdravotního stavu. Konkrétně vytkla, že posudkový lékař učinil posudkový závěr, aniž by exaktně vyšetřil její zdravotní stav, neorientoval se v daných nálezech odborných lékařů (to se týká zejména zprávy doc. MUDr. I. Ž. z Psychiatrické kliniky VFN). Žalobkynin zdravotní stav se oproti minulému posuzování výrazně zhoršil (srov. žádost ze dne 10. 9. 2014). Kombinace roztroušené sklerózy s diagnózou psychiatrickou jí neumožňuje pracovat, v závěrech posudkového lékaře tato skutečnost nebyla akceptována.
5. Dle žalobkyně proto bylo napadené rozhodnutí vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Žalobkyně k řízení před soudem doložila kopie lékařských zpráv (ze dne 27. 6. 2023 a 15. 8. 2023).
6. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil.
III. Shrnutí vyjádření žalované
7. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že aniž by znevažovala žalobkynina omezení, klíčovým hlediskem je negativní dopad objektivně dokladovaného funkčního deficitu do profesní sféry jedince ve smyslu § 39 zákona o důchodovém pojištění; těžká symptomatika trvalého charakteru však v dané věci doložena nebyla. K žalobkyní označeným důkazům (výsledky psychiatrického a neurologického vyšetření ze dne 15. srpna 2023) žalovaná uvedla, že je v zásadě zapovězeno přihlížet k eventuálním změnám nastalým po datu vydání napadeného rozhodnutí. Výskyt přidružených obtíží žalovaná reflektovala volbou horní hranice rozpětí zkonstatované položky prováděcího předpisu, rovněž tak i namítaná absence přímého osobního vyšetření žalobkyně není případná, neboť úkol posudkových lékařů obecně v realizaci primárních klinických poznatků nespočívá.
IV. Průběh jednání
8. Žalobkyně i žalovaná se z účasti na jednání konaném dne 27. 5. 2024 omluvily s tím, že souhlasily s projednáním věci v jejich nepřítomnosti.
9. Krajský soud při jednání provedl důkaz posudkem posudkové komise v Českých Budějovicích spolu s protokoly o jednání ze dne 12. 12. 2023 (žalobkyně se z jednání omluvila, přítomen její zástupce K. R.) a 30. 1. 2024 (žalobkyně se z jednání opět omluvila). Komise zasedala v řádném složení za přítomnosti specialistů z oboru psychiatrie (MUDr. D.) a neurologie (MUDr. H.). Komise již na svém jednání dne 12. 12. 2023 vyhodnotila, že podkladová dokumentace není dostatečná k projednání v nepřítomnosti a přijetí posudkového závěru s tím, že pokud se žalobkyně k jednání nedostaví, bude posudek vypracován bez její účasti. Zástupce žalobkyně byl s tímto při jednání seznámen. Dle protokolu ze dne 30. 1. 2024 se žalobkyně z obou jednání omluvila, neboť není schopna se ze zdravotních důvodů jednání účastnit a vyjádřila souhlas s projednáním v její nepřítomnosti.
10. Posudková komise dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je u žalobkyně schizoafektivní porucha – depresivní typ, což odpovídá postižení uvedenému v kapitole V položce 4c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, přičemž komise zvolila horní hranici 45 %, kterou navýšila pro další poškození zdravotního stavu dle § 3 odst. 1 uvedené vyhlášky na celkovou hodnotu 55 %, tj. invaliditu druhého stupně. Položku 3d (těžké postižení) či 3e (zvláště těžké postižení) zdůvodnit nelze. I pokud by bylo za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně považováno jiné onemocnění, odpovídal by stav invaliditě druhého stupně. Žalobkyně je schopna vykonávat soustavnou výdělečnou činnost s podstatně menšími nároky na tělesné a duševní schopnosti, a sice nejméně o jednu polovinu. Není schopna práce náročné na tempo a soustředění, možná je i rekvalifikace. Výsledek posouzení je ve výsledku shodný se závěrem OSSZ České Budějovice ze dne 11. 4. 2023. Oproti posudku ČSSZ nepovažuje komise postižení za těžké, nýbrž za středně těžké a přihlíží k dalšímu poškození zdravotního stavu žalobkyně. K podané žalobě posudková komise uvedla, že se opakovaně pokoušela zdravotní stav žalobkyně exaktně vyšetřit, nicméně žalobkyně o to nestála s tím, že není schopna se jednání účastnit. Platnost posudku je přitom omezena s ohledem na možnost stabilizace žalobkynina zdravotního stavu.
11. Krajský soud dále provedl důkaz revizním posudkem posudkové komise v Plzni včetně protokolu o jednání. Komise zasedala za přítomnosti specialisty z oboru psychiatrie (MUDr. F.). Žalobkyně nebyla jednání komise přítomna s tím, že doplněná podkladová dokumentace je dostatečná pro projednání bez osobní účasti žalobkyně. Žalobkyně byla posuzována jako zdravotní sestra. Posudková komise vycházela jednak z dokumentace Institutu posuzování zdravotního stavu, dále z dokumentace doložené k řízení o námitkách, z dokumentace doložené v soudním spise a rovněž z dokumentace doložené k nynějšímu jednání posudkové komise. Dle doložené dokumentace a konzultace psychiatra při jednání byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně, jehož rozhodující příčinou je schizoafektivní porucha, depresivní typ. Dalším závažným postižením je roztroušená skleróza, RR forma s centrální paraparézou dolních končetin, EDSS 5,0. Posudková komise se vymezila proti posudkovému hodnocení OSSZ i posudkové komise v Českých Budějovicích, její názor je prakticky souladný s posudkovým hodnocením vypracovaným pro námitkové řízení. Konstatovala, že u žalobkyně se jedná o těžké postižení, častější ataky, mezi jimiž přetrvává závažná reziduální symptomatika, výkon některých denní aktivit podstatně narušen. Míra poklesu pracovní schopnosti hodnocena 60 % dle kapitoly V položky 3d přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, na horní hranici hodnoceno s ohledem na další postižení žalobkynina zdravotního stavu (roztroušená skleróza). Dle položky 2e hodnotit nelze – nejedná se o zvlášť těžké postižení. Žalobkyně není schopna využívat dosažené vzdělání (zdravotní sestra), zkušenosti a znalosti, tj. pokračovat v předchozí výdělečné činnosti, proto dle § 3 odst. 2 uvedené vyhlášky se stanovená hodnota navyšuje o 10 %. Celková ztráta míry poklesu pracovní schopnosti tedy činí u žalobkyně 70 %. V době vydání rozhodnutí žalované byla žalobkyně invalidní pro invaliditu třetího stupně, datum vzniku dnem psychiatrického vyšetření dne 10. 3. 2023. Stanovena platnost do 31. 1. 2027.
12. Jiné důkazní návrhy účastníci řízení nevznesli.
V. Právní hodnocení krajského soudu
13. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).
14. Žaloba je důvodná.
15. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“
16. Krajský soud předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, se žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahujeli posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a samostatné hodnocení medicínských otázek mu ani nepřísluší.
17. Pro posouzení věci je klíčová žalobkynina námitka nesprávně zjištěného skutkového stavu věci. Tato námitka je totiž důvodná.
18. Je třeba poznamenat, že žalovaná své rozhodnutí řádně zdůvodnila, přičemž sama nemá odborné medicínské znalosti a nemůže tak medicínské otázky podobně jako krajský soud samostatně hodnotit. Nelze jí proto vytýkat, že vycházela z posudkových závěrů, které měla v době vydání žalobou napadeného rozhodnutí k dispozici. V průběhu řízení před krajským soudem však vyšlo najevo, že tyto závěry jsou nesprávné.
19. Krajský soud předně vyšel ze shora uvedeného posudku posudkové komise v Českých Budějovicích, která zasedala dvakrát (12. 12. 2023 a 30. 1. 2024), vždy v nepřítomnosti žalobkyně. Posudková komise uvedla, že podkladová dokumentace není dostatečná k projednání v nepřítomnosti žalobkyně s tím, že pokud se žalobkyně k jednání nedostaví, bude posudek vypracován bez její účasti. Žalobkyně se z jednání omluvila z důvodu neschopnosti se jich účastnit ze zdravotních důvodů. Závěry posudkové komise v Českých Budějovicích jsou podrobněji uvedeny výše.
20. Posudková komise v Českých Budějovicích tedy sama upozornila na nutnost vyšetření žalobkyně při jednání s odkazem na nedostatečnou podkladovou dokumentaci, aniž by dokázala k dotazu soudu uspokojivě vysvětlit, zda neschopnost žalobkyně dostavit se na jednání komise nemůže mít původ právě v její psychiatrické diagnóze. Uvedla totiž pouze to, že v tomto ohledu nemá žádné objektivní podklady.
21. Krajskému soudu ze shora popsaného vyvstaly pochybnosti o učiněném posudkovém hodnocení zdravotního stavu žalobkyně, pročež si vyžádal revizní posudek posudkové komise v Plzni. Ta zasedala rovněž za přítomnosti specialisty z oboru psychiatrie, žalobkyně nebyla jednání komise přítomna s tím, že nově doplněná podkladová dokumentace je dostatečná pro projednání bez osobní účasti žalobkyně. Závěry posudkové komise v Plzni jsou podrobněji uvedeny výše.
22. Jestliže posudková komise v Českých Budějovicích sama zpochybnila validitu hodnocení zdravotního stavu žalobkyně za její nepřítomnosti při nedostatku podkladové dokumentace (byť tak nakonec pro absenci jiné možnosti učinila a potvrdila invaliditu druhého stupně) a posudková komise v Plzni jí přijaté hodnocení zpochybnila v situaci, kdy měla k dispozici ucelenější a aktuálnější zdravotnickou dokumentaci (žalobkyně shledána invalidní ve třetím stupni), soudu nezbývá než reflektovat právě závěry revizního posudku, který ostatně zcela splňuje veškerá shora popsaná kritéria na posudkové hodnocení kladená.
23. Krajský soud má s ohledem na shora řečené za prokázané, že míra poklesu pracovní schopnosti u žalobkyně činí 70 %. Za této situace měla být žalobkyně uznána invalidní ve třetím stupni invalidity. Žalovaná proto napadeným rozhodnutím rozhodla v rozporu s § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění.
24. Zbylými námitkami se krajský soud již pro nadbytečnost nezabýval.
VI. Závěr a náklady řízení
25. S ohledem na konstatovanou vadu napadeného rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalované zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) a věc jí vrátil k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaná je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s.); důkazy provedené v řízení před soudem přitom žalovaná zahrne mezi podklady pro nové rozhodnutí (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).
26. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná, která neměla v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. V případě úspěšné žalobkyně pak ze soudního spisu neplyne, že by jí nějaké uznatelné náklady řízení vznikly; z toho důvodu jí krajský soud jejich náhradu nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
České Budějovice 27. května 2024
JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r.
samosoudce
Shoda s prvopisem: J. M.