Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 Azs 355/2019 - 44

- 45

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: M. M. K., zast. Mgr. Gabrielou Kopuletou, advokátkou se sídlem Havlíčkova 1043/11, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2018, č. j. OAM-172/ZA-ZA11-ZA17-2018-II, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 11. 2019, č. j. - 26,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Ustanovené zástupkyni žalobce, Mgr. Gabriele Kopuleté, advokátce se sídlem Havlíčkova 1043/11, Praha 1, se přiznává odměna za zastupování žalobce v řízení o kasační stížnosti ve výši 3 400 Kč, která jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky (dále jen „žalovaný“), v záhlaví uvedeným rozhodnutím neudělilo žalobci mezinárodní ochranu podle , , , a , o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

[2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“). Žalobce se svou matkou utíká před otcem, který matku několikrát fyzicky napadl a vyhrožoval jí smrtí, často bil i žalobce. Otec má zároveň konexe na vládnoucí stranu AKP, fyzicky napadal odpůrce prezidenta Erdogana a mohl by jako odpůrce prezidenta nahlásit také žalobce. Plnoletost žalobce nehraje v Turecku roli, navíc stále studuje a je na matce závislý. V Turecku se nemohou domoci ochrany státních orgánů.

[3] Krajský soud žalobu v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl. Důvodem podání žádosti o mezinárodní ochranu byla konfliktní rodinná situace, obava žalobce a jeho matky z pronásledování otcem. Původcem pronásledování ve smyslu může být soukromá osoba, ovšem pouze při naplnění specifických podmínek. Ty v projednávaném případě naplněny nebyly, neboť žalobce i jeho matka mohou před otcem využít ochrany tureckých státních orgánů, nejedná se o osobu s vlivem na tureckou policii a justici. Žalobce může rovněž přesídlit na místo otci neznámé. Nebyly proto naplněny podmínky pro udělení azylu či doplňkové ochrany.

II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného

[4] Žalobce (dále „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost z důvodů uvedených v , b) a d) , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

[5] S ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (dále „Istanbulská úmluva“) nelze konstatovat, že „rodinná konfliktní situace“ není azylově relevantní okolností. On i jeho matka jsou oběťmi domácího násilí, před kterým v zemi původu nenalezli pomoc ani u státních orgánů, ani u nestátních subjektů. Nebylo tudíž dostatečně posouzeno, zda byly naplněny podmínky pro udělení azylu podle či doplňkové ochrany podle téhož zákona. Rozhodnutí žalovaného a krajského soudu jsou nepřezkoumatelná, neboť odkazují na výpověď matky žalobce, která však není součástí správního spisu. Není dále zřejmé, o závěry jakých zpráv ohledně efektivnosti ochrany před domácím násilím v Turecku se rozhodnutí opírá.

[6] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že skutkový stav zjistil dostatečně a vycházel z aktuálních informací. Stěžovatel je zletilý a při případném budoucím konfliktu se svým otcem se může obrátit na bezpečnostní složky v Turecku. Stěžovatel ani jeho matka nevyužili dostupných možností k ochraně svých práv, a proto nelze hovořit o pronásledování ve smyslu , ale pouze o konfliktu mezi soukromými osobami.

III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu

[7] Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( a 4 ).

[8] Protože se jedná o kasační stížnost podanou ve věci udělení mezinárodní ochrany, zabýval se NSS v souladu s nejprve tím, zda podaná kasační stížnost svým významem přesahuje vlastní zájmy stěžovatele, a zda je tedy ve smyslu citovaného ustanovení přijatelná. Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního podrobně vyložil v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. - 39, č. 933/2006 Sb. NSS, v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou kasační stížnost se dle výše citovaného rozhodnutí může jednat v následujících typových případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec nebo nebyly plně vyřešeny judikaturou NSS; (2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikaturní odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele. O zásadní právní pochybení se v konkrétním případě může jednat především tehdy, pokud: a) krajský soud ve svém rozhodnutí nerespektoval ustálenou a jasnou soudní judikaturu a nelze navíc vyloučit, že k tomuto nerespektování nebude docházet i v budoucnu, b) krajský soud v jednotlivém případě hrubě pochybil při výkladu hmotného či procesního práva.

[9] Kasační stížnost je nepřijatelná, neboť NSS neshledal v posuzované věci přesah vlastních zájmů stěžovatele ani zásadní pochybení krajského soudu, které by mohlo mít dopad do jeho hmotněprávního postavení.

[10] Krajský soud ani žalovaný nevycházeli z předpokladu, navzdory tvrzení stěžovatele, že by jednání jeho otce, tedy soukromé osoby, nemohlo vést k naplnění podmínek pronásledování či hrozby vážné újmy. Naopak výslovně uvedli, že původcem pronásledování může být i soukromá osoba, a to za předpokladu, že státní orgány nejsou schopny či ochotny poskytnout žadateli účinnou ochranu. Tento závěr je zcela v souladu s judikaturou (viz např. bod [14] rozsudku NSS ze dne 10. 10. 2019, č. j. - 36). Nejednalo se tedy o právní otázku, která by v judikatuře dosud řešena nebyla, byla řešena rozdílně nebo by bylo zapotřebí se od ní odchýlit.

[11] Krajský soud se v napadeném rozhodnutí nedopustil ani zásadního pochybení, které by mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele. Výpověď jeho matky ve správním spise obsažena je, a to na č. l. 17–20. Žalovaný ve svém rozhodnutí výslovně uvedl, že při hodnocení možnosti dosáhnout ochrany před pronásledováním ze strany soukromých osob vycházel ze zprávy Ministerstva vnitra Spojeného království – Ženy obávající se genderově motivovaného násilí ze dne 12. 7. 2018, a ze zprávy Asylum Research Consultancy – Přehled situace v Turecku ze dne 16. 4. 2018, a na tyto zprávy odkázal také krajský soud. Tyto podklady jsou rovněž součástí správního spisu, konkrétně na č. l. 78 a 72.

[12] Žalovaný i krajský soud se zároveň přezkoumatelně vypořádali s otázkou, zda byly naplněny podmínky pro přiznání azylu podle či doplňkové ochrany podle . Vyložili, proč mají za to, že stěžovatel i jeho matka mohou využít ochrany státních orgánů v Turecku, a to jak s ohledem na celkovou situaci v dané zemi, tak s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem stěžovatelova případu. Rovněž zdůvodnili, proč se s tvrzením stěžovatelovy matky ohledně nedostupnosti ochrany státních orgánů neztotožnili, přičemž stěžovatel v kasační stížnosti s tímto závěrem polemizuje pouze velmi obecným způsobem. Stěžovatelem namítaná pochybení státních orgánů se nadto týkala jeho matky, nikoliv jeho samotného.

[13] NSS neshledal žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Proto kasační stížnost jako nepřijatelnou podle odmítl.

IV. Náklady řízení

[14] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o větu první ve spojení s , podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

[15] Usnesením NSS ze dne 15. 1. 2020, č. j. - 28, byla stěžovateli ustanovena zástupkyní z řad advokátů Mgr. Gabriela Kopuletá, advokátka se sídlem Havlíčkova 1043/11, Praha 1. V takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát ( ve spojení s ). NSS přiznal ustanovené zástupkyni odměnu za jeden úkon právní služby, a to písemné podání ve věci samé [ , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů] ve výši 3 100 Kč [ a . téže vyhlášky], k čemuž náleží náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč [ téže vyhlášky]. Soudní praxe při výkladu ustanovení náhrady nákladů za převzetí a přípravu zastoupení, je-li klientovi zástupkyně ustanovena [ advokátního tarifu], vychází z toho, že k přiznání odměny za úkon právní služby spočívající v převzetí věci dojde pouze tehdy, jestliže se uskuteční první porada mezi zástupkyní a zastoupeným. Zástupkyně však potvrzení o první poradě nedoložila, proto jí náhrada nákladů řízení za tento úkon nemohla být přiznána. Ustanovená zástupkyně není plátkyní DPH. Celková odměna tedy činí částku ve výši 3 400 Kč, která jí bude vyplacena do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. dubna 2020

JUDr. Radan Malík

předseda senátu