Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

60 Az 4/2020 - 20

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl soudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci

žalobce:

M. A. H., narozený dne X

státní příslušník X

bytem V. Ú. 9, D.,

proti

žalovanému:

Ministerstvo vnitra, IČ 00007064,

sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-987/ZA-ZA11-ZA15-2019 ze dne 9. 12. 2019,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalovaný rozhodnutím OAM-987/ZA-ZA11-ZA15-2019 ze dne 9. 12. 2019 zastavil řízení o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany, protože žalobci byla udělena doplňková ochrana jiným státem Evropské unie.

2. Žalobce proti tomuto rozhodnutí brojil žalobou. Tvrdil, že žalovaný dostatečně nezjistil skutkový stav a nezhodnotil všechny všechna rozhodná kritéria. Žalobce na území České republiky pobýval na základě povolení k dlouhodobému pobytu ve formě zaměstnanecké karty. Má zde těhotnou manželku, která je občankou ČR a je závislá na jeho pomoci. Žalovaný měl zvážit použití diskrečního ustanovení čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013. V případě posouzení žádosti žalobce v Bulharské republice hrozí žalobci kruté, nelidské či ponižující zacházení. Dále uvedl, že má obavu z návratu do Sýrie, kde dosud nebyl rekrutován.

3. Žalovaný k žalobě sdělil, že hodnotil všechny relevantní informace. Na jejich základě neshledal, že by žalobce splňoval podmínky pro udělení mezinárodní ochrany. V případě žalobce jde o opakovanou žádost a bylo jednoznačně zjištěno, že žalobce již dříve podal žádost o mezinárodní ochranu v Bulharsku, které mu dne 15. 5. 2015 udělilo doplňkovou ochranu. Za toho stavu byl žádost žalobce v České republice nepřípustná. Zákaz non refoulment se ve věci nemůže uplatnit, protože žalobce nehrozí vyhoštění do X. Žalobci nehrozí ani bezprostřední nutnost opustit území České republiky, takže není dán nepřípustný zásah do jeho rodinného života. Další úvahy žalobce svědčí o tom, že se snaží legalizovat svůj pobyt, pro rozhodnutí o mezinárodní ochraně nejsou podstatné.

4. Žaloba není důvodná.

5. Žalobce uplatnil v zásadě stejné důvody jako v žalobě, kterou soud zamítl rozsudkem č. j. -52 ze dne 21. 10. 2019. Skutkový a právní stav se v nynější věci nezměnil, postačí proto odkázat na závěry rozsudku č. j. -52, s nimiž žalobce nijak nepolemizuje.

6. Podle a odst. 2 , o azylu, je žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná, byla-li žadateli o udělení mezinárodní ochrany udělena mezinárodní ochrana jiným členským státem Evropské unie. V takovém případě se neposuzuje, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany splňuje důvody pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany, a řízení se zastaví [ zákona o azylu].

7. V řízení před žalovaným bylo prokázáno, že žalobci dne 15. 5. 2015 Bulharská republika udělila mezinárodní ochranu, která stále trvá (č. l. 17–18 správního spisu). Bulharská republika je členským státem Evropské unie.

8. Za toho stavu žalovaný po právu zastavil řízení a nezabýval důvody žádosti žalobce, jeho rodinnou situací a podmínkami v Bulharsku (srov. usnesení NSS č. j. -30 ze dne 8. 3. 2018 či č. j. -30 ze dne 6. 12. 2018, která tuto otázku považují za judikatorně vyřešenou, ač kuriosně žádnou odpovídající judikaturu neidentifikují).

9. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl dle Žalobce neměl ve věci úspěch a úspěšnému žalovanému nevznikly náklady nad rámec běžné úřední činnosti. Žádný z účastníků tak nemá právo na náhradu nákladů řízení ( věta první ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.

Plzeň 20. dubna 2020

Mgr. Jan Šmakal, v.r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje J.P.