Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Af 1/2023 - 27

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Petra Hluštíka, Ph.D., ve věci

žalobce: Vítkovice Revmont a. s.

sídlem Ruská 2887/101, 706 02 Ostrava

zastoupený advokátkou JUDr. Mgr. Petrou Novákovou, Ph.D.

sídlem Chodská 9, 120 00 Praha 2

proti

žalovanému: Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj

sídlem Na Jízdárně 3, 709 00 Ostrava

o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 11. 2022 č. j. 4158772/22/3202-50523-801272, ve věci námitek

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž byla zamítnuta žalobcova námitka ve věci úroku z vratitelného přeplatku na dani z přidané hodnoty podle , ve znění do 31. 12. 2020 (dále jen „daňový řád“).

2. Žalobce v žalobě uvedl, že okamžik úročení od 12. 4. 2017 byl žalovaným stanoven nesprávně. Striktní aplikace zákonných ustanovení daňového řádu je v případě žalobce nespravedlivá. Zákonná lhůta splatnosti daně je primárně určena na ochranu toho, kdo má doměřenou daň hradit. Žalobcův případ se odlišuje tím, že k „úhradě“ došlo již 24. 2. 2017 na základě zajišťovacích příkazů. Je pravdou, že vydání zajišťovacích příkazů i stržení částek bylo zákonným postupem, což konstatoval i Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) v rozsudku ze dne 13. 4. 2021 sp. zn. . Nezákonným byl následný postup žalovaného, když nerespektoval zákaz započtení v rámci insolvenčního řízení a zajištěné částky převedl na stanovenou daň, místo aby je vrátil žalobci. Aplikací zákonného ustanovení o splatnosti daně, které má sloužit na ochranu povinného, tak došlo k opaku.

3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě zdůraznil, že žalobcův názor nemá oporu v zákoně. Žalobce si je vědom zákonných pravidel, ovšem považuje je za nespravedlivá. Žalovaný je vázán zásadou zákonnosti, není oprávněn odchýlit se při výpočtu úroku z vratitelného přeplatku od zákonných norem. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

4. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů ( , , ve znění pozdějších předpisů - dále jen „“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného ( ) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rozhodoval přitom v souladu s bez nařízení jednání.

5. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí shrnul přehledně a výstižně dosavadní skutkové okolnosti, žalobce je shodně popsal v žalobě, proto soud v tomto směru zcela odkazuje na napadené rozhodnutí žalovaného.

6. Žalovaný se v odůvodnění napadeného rozhodnutí zabýval námitkou žalobce ohledně počátku prodlení na str. 3-5 rozhodnutí. Soud konstatuje, že žalovaný postupoval podle příslušných zákonných ustanovení a také ve smyslu předchozích rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 5. 2022 sp. zn. a sp. zn. . Žalovaný dospěl k závěru, s nímž se soud ztotožňuje, že vratitelný přeplatek vznikl ke dni zániku účinnosti zajišťovacích příkazů, když jejich účinnost zanikla splatností daně v souladu s § 168 odst. 5 daňového řádu. Splatnost daně se odvíjela od právní moci odvolacího rozhodnutí ve věci platebních výměrů – ty nabyly právní moci dne 10. 3. 2017, k tomu je třeba připočíst 15 dnů podle § 139 odst. 3 daňového řádu, účinnost zajišťovacích příkazů proto zanikla 27. 3. 2017. Poté běžela patnáctidenní lhůta pro vrácení přeplatku podle § 168 odst. 5 daňového řádu, takže stanovená lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku podle § 155 odst. 5 daňového řádu uplynula dne 11. 4. 2017. Prvním dnem prodlení tedy byl 12. 4. 2017.

7. Žalobce v žalobě netvrdí, že by snad postup žalovaného byl v rozporu s daňovým řádem. Žalobce považuje aplikaci zákonných ustanovení za nespravedlivou s ohledem na specifičnost svého případu, který se podle něj odlišuje v tom, že daň byla žalobcem de facto (nedobrovolně) uhrazena dříve, než došlo k její splatnosti. Soud uvádí, že v tomto neshledává žádnou specifičnost žalobcova případu. Žalobci byly částky zajištěny na základě zajišťovacích příkazů, a to před splatností daně, což je situace, na kterou přesně dopadá § 167 odst. 1 daňového řádu. Jak vyplývá z bohaté judikatury, zajištovací příkaz má předstižný a dočasný charakter, a na něj navazující exekuci je nutno vnímat jako nejzazší prostředek k vynucení povinnosti stanovené zajišťovacím příkazem (rozsudek NSS ze dne 28. 3. 2019, č. j. -48). Nicméně zajištění částek před splatností daně je postup v souladu s daňovým řádem, který v žalobcově případě shledal zákonným i NSS, jak žalobce ostatně uvedl sám v žalobě. Krajský soud tedy uzavírá, že v daném případě neshledal nespravedlivost, kterou žalobce tvrdil.

8. S ohledem na výše uvedené soud zamítl žalobu jako nedůvodnou v souladu s

9. Procesně úspěšnému žalovanému ( ) nevznikly v řízení žádné náklady převyšující jeho běžnou činnost, soud proto rozhodl o náhradě nákladů řízení tak, jak je uvedeno ve II. výroku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

Ostrava 11. dubna 2024

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje P.S.