Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

55 Ad 18/2023 - 31

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci

žalobce: X, narozený X

bytem X

zastoupeného obecným zmocněncem M. Ch.

bytem X

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí ze dne 10. 10. 2023 č. j. X

takto:

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 10. 10. 2023 č. j. X se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobci se náhrada nákladů nepřiznává.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce (zastoupený obecným zmocněncem) se žalobou doručenou dne 8. 12. 2023, domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované shora uvedeného jednacího čísla, kterým Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. X ze dne 19. 7. 2023 a toto rozhodnutí potvrdila s odůvodněním, že se u žalobce nejedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.

2. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal žalobu, ve které navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno. Žalobce namítá, že posudkový lékař učinil závěr pouze na základě zdravotní dokumentace, bez vyšetření, přičemž nezhodnotil u žalobce celkovou výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity. Denní aktivity jsou u žalobce těžce omezeny, neboť není schopen vykonávat pracovní činnost. Dále poukázal na lékařské zprávy, ze kterých dle žalobce jednoznačně vyplývá, že trpí funkční poruchou hybnosti, která představuje chronické onemocnění, když vzhledem k povaze zdravotních obtíží je žalobce výrazně limitován v možnosti vykonávat běžnou pracovní činnost. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s nejistou prognózou. Má za to, že splňuje předpoklady pro dávku ve formě invalidního důchodu.

3. Soud řízení doplnil o posudek posudkové komise Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích. Z posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ze dne 5. 3. 2024 vyplývá, že u žalobce se jedná o disociativní motorickou poruchu – funkční poruchu chůze, která byla klinicky stanovena na základě přítomnosti inkonzistence a inkongruence s organickým onemocněním, dále o anxiózně depresivní syndrom a o panické ataky.

4. K datu vydání napadeného rozhodnutí šlo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav omezující duševní i tělesné schopnosti významné pro pracovní schopnost. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pracovní schopnost je funkční porucha hybnosti – disociativní motorická porucha, spadající pod poruchy neurotické. Projevuje se nekonstantními příznaky neuralgickými a je provázena dalšími symptomy – panickými atakami, symptomatikou anxiózně depresivní. Komise považuje postižení žalobce za středně těžké a s ohledem na komorbidity používá horní hranici rozmezí. Psychologické vyšetření vyloučilo jednání za účelem sekundárního zisku. K datu vydání napadeného rozhodnutí, tedy k 10. 10. 2023 šlo u žalobce o invaliditu prvního stupně. Datum vzniku invalidity byl stanoven od 26. 7. 2023. Posudková komise MPSV učinila tedy odlišný závěr oproti OSSZ i ČSSZ v námitkovém řízení.

5. V dané záležitosti soud postupoval podle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ), při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

6. Podle , ve znění platném od 1. 1. 2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Podle odstavce 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnost než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení, se považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, kterému mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.

7. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, tudíž medicínskou, neboť důchod je podmíněn dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu z toho důvodu závisí na odborném lékařském posouzení. Správní soudy nemohou učinit úsudek o této otázce samy. To vyplývá z , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kdy posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí. To za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Ty jsou vybaveny oprávněním k posuzování poklesu pracovní schopnosti a k zaujmutí posudkových závěrů o invaliditě (vznik, trvání, zánik). Posudkové řízení proto představuje specifickou formu správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Posudková činnost vyžaduje vedle odborných lékařských znalostí zároveň znalosti z oboru posudkového lékařství. Soud tyto posudky hodnotí jako každý jiný důkaz ve smyslu a u posudku se zabývá otázkou úplnosti, přesvědčivosti posudku, který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi a bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr musí být zdůvodněn, avšak nemůže být soudem měněn v důsledku toho, že soud nemá potřebné odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí.

8. Soud tedy zdravotní stav žadatele o invalidní důchod neposuzuje a nepřezkoumává. Ověřuje pouze, zda je posudek úplný a přesvědčivý. Zároveň se zabývá správností posudku a případně otázkou řádného složení komise. Bere přitom v úvahu, že úloha posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí se opírá o stanovenou zákonnou úpravu. Komise jednají ve složení předseda, tajemník a vždy ještě alespoň jeden přísedící odborný lékař klinického oboru. Posudkový závěr se přijímá komisionálně. Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že posudková komise se musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, zvláště pak s těmi, které posuzovaná osoba namítá a musí své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl posouzen komplexně na základě úplné zdravotnické dokumentace a s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. Posudek vypracovaný posudkovou komisí v rámci tohoto soudního řízení uvedené podmínky splňuje.

9. Krajský soud při rozhodování vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované, zejména pak z doplnění dokazování posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ze dne 5. 3. 2024, dle něhož se jedná u žalobce o invaliditu prvního stupně, jestliže pokles pracovní schopnosti představuje u žalobce 35 %, když datum vzniku invalidity byl stanoven od 26. 7. 2023.

10. Napadené rozhodnutí proto bylo vydání v rozporu s , 2 zákona o důchodovém pojištění, a proto soud napadené rozhodnutí zrušil podle a věc vrátil žalované k dalšímu řízení, neboť žalobce splňuje zákonné předpoklady pro dávku ve formě invalidního důchodu prvního stupně, a to od 26. 7. 2023. Žalovaná je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázána ( ); důkazy provedené v řízení před soudem přitom žalovaná zahrne mezi podklady pro nové rozhodnutí ( ).

11. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení , kdy žalobce byl v řízení úspěšný, ovšem v souvislosti s tímto řízením mu žádné náklady řízení nevznikly, proto mu nebyla náhrada nákladů řízení přiznána. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

V Českých Budějovicích dne 17. dubna 2024

Mgr. Helena Nutilová v.r.

samosoudkyně

Shoda s prvopisem: A.Z.