Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Azs 79/2022 - 80

[16] Ve vztahu k dalším námitkám [poukaz na důsledky podání žádosti o azyl v České republice; absenci posouzení dopadu napadeného rozhodnutí do soukromého a rodinného života; absenci vazeb v domovské zemi atp.] soud uvádí, že podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu brání in fine tomu, aby stěžovatel v kasační stížnosti uplatňoval jiné právní důvody, než které uplatnil v řízení před krajským (městským) soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáváno, ač tak učinit mohl. Takové námitky jsou nepřípustné. Ustanovení pak brání tomu, aby se poté, co bylo vydáno přezkoumávané rozhodnutí, uplatňovaly skutkové novoty. K takto uplatněným novým skutečnostem kasační soud při svém rozhodování rovněž nepřihlíží (srov. rozsudky zdejšího soudu ze dne 22. 9. 2004, č. j. , ze dne 25. 9. 2008, č. j. , ze dne 30. 3. 2012, č. j. , či usnesení ze dne 29. 5. 2018, č. j. ). Pokud by bylo v řízení o kasační stížnosti připuštěno uplatnění skutkových a právních novot, vedlo by to fakticky k popření kasačního principu, na němž je řízení o tomto mimořádném opravném prostředku vystavěno (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 3. 2012, č. j. ). Nejvyšší správní soud se tudíž shora označenými kasačními námitkami, resp. námitkami, jež nebyly obsaženy v žalobě, zabývat nemohl. Z procesní opatrnosti však dodává, že ani na základě nich neshledal důvod pro připuštění kasační stížnosti k věcnému projednání. Předmětná tvrzení stěžovatelé uplatňovali toliko v obecné rovině. Nikterak je nedokládali (zprávami o zemi původu atp.). Jak přitom vyplývá z výše označené judikatury, je to právě žadatel o azyl, kdo má vyvrátit domněnku bezpečné země původu; je povinností žadatele prokázat, že země jeho původu není pro jeho osobu bezpečná (srov. rozhodnutí ze dne 30. 9. 2020, č. j. , a ze dne 8. 10. 2020, č. j. , nebo ze dne 28. 1. 2021. č. j. ). Pokud se žadateli o mezinárodní ochranu domněnku bezpečné země původu nepodaří vyvrátit, je nadbytečné, aby žalovaný meritorně posuzoval jednotlivé žadatelem uváděné skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být v zemi původu vystaven pronásledování či hrozbě vážné újmy (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 27. 2. 2024, č. j. , a navazující rozhodnutí zdejšího soudu, např. ze dne 21. 3. 2024, č. j. , ze dne 21. 3. 2024, č. j. , ze dne 22. 3. 2024, č. j. , atp.). U žadatele, který nedoloží, že v jeho případě zemi původu za bezpečnou považovat nelze, v souladu s zákona o azylu žalovaný nehodnotí, zda žadatel splňuje podmínky pro udělení mezinárodní ochrany dle až 14b zákona o azylu (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 1. 2022, č. j. ). Zdejší soud zároveň dodává, že i podle současného znění je Moldavsko považováno ze bezpečnou zemi. Stejně na ni nahlíží i recentní judikatura, přičemž tento postoj soud nezměnil ani s ohledem na válku probíhající na Ukrajině (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 5. 2023, č. j. ). Kasační soud současně nezpochybňuje ani vývoj daného konfliktu vč. situaci v Podněstří. Ze spisového materiálu ovšem neplyne, že by se stěžovatelé měli vrátit právě do uvedené oblasti (jejich poslední bydliště na území Podněstří nebylo), přičemž nic takového ani netvrdí (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 2. 2022, č. j. ). Z hlediska celkového kontextu nelze přehlédnout ani důvody, pro které stěžovatelé požádali o udělení mezinárodní ochrany. Jednalo se primárně o ekonomické důvody, resp. snahu o legalizaci pobytu. I v tomto ohledu tedy zdejší soud souzní s rozhodnutím žalovaného a rozsudkem krajského soudu, na které v podrobnostech odkazuje. Později tvrzené důvody lze v kontextu uvedeného hodnotit jako účelové a nevěrohodné (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 1. 2024, č. j. ). Soud dodává, že mezinárodní ochrana je výjimečným právním institutem, jehož smyslem je poskytnout žadateli ochranu, nikoliv však před jakýmikoli negativními jevy v zemi jeho původu. Poskytnutí azylu je zcela specifickým důvodem pobytu cizinců na území České republiky. Nelze je zaměňovat s jinými legálními formami pobytu cizinců, které jsou upraveny např. v zákoně č. , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 2. 2021, č. j. ).

[17] Nejvyšší správní soud neshledal na podkladě kasační stížnosti ani žádný jiný důvod, který by zakládal přijatelnost kasační stížnosti. Proto kasační stížnost odmítl jako nepřijatelnou dle

[18] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci v souladu s , větou první, ve spojení s (k tomu srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, č. j. , část III. 4.). Stěžovatelé v řízení úspěch neměli, proto nemají právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který by jinak měl právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti v řízení o kasační stížnosti nevznikly. Z uvedených důvodů soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

[19] Stěžovatelům byla pro řízení o kasační stížnosti (usnesením zdejšího soudu ze dne 13. 7. 2022, č. j. ) ustanovena zástupcem Mgr. Karin Poncza Hadwigerová, advokátka. Podle věty první platí, že zástupci stěžovatele, který byl stěžovateli soudem ustanoven k ochraně jeho práv, hradí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát. Ustanovené zástupkyni stěžovatelů Nejvyšší správní soud přiznal odměnu za dva úkony právní služby – převzetí právního zastoupení a podání kasační stížnosti [ a d) , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů] ve výši 6 200 Kč [ a . advokátního tarifu], v souladu s označené vyhlášky snížená o 20 % a násobena počtem zastupovaných osob, tedy celkem 14 880 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 600 Kč ( advokátního tarifu). Celkem tedy odměna ustanovené advokátky činí částku ve výši 15 480 Kč (obdobně srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 4. 2020, č. j. , ze dne 4. 2. 2021, č. j. ). Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Zdejší soud současně dodává, že předmětná částka nebyla navýšená o DPH, neboť zástupkyně stěžovatelů nedoložila, že by byla plátcem DPH (srov. usnesení zdejšího soudu ze dne 4. 2. 2021, č. j. ).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 24. dubna 2024

Tomáš Foltas

předseda senátu