Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 As 44/2020 - 9

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: Bc. L. R., proti žalovaným: 1) Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, a 2) Pražská správa sociálního zabezpečení, se sídlem Trojská 1997/13a, Praha 8, proti rozhodnutím žalované 1) ze dne 15. 10. 2019, č. j. X, a č. j. X, a proti vyrozumění žalované 2) ze dne 30. 10. 2019, č. j. 42013/888741/19/013/303/Bui, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 2. 2020, č. j. - 47,

takto:

I. Návrh žalobce na ustanovení zástupce se zamítá.

II. Kasační stížnost se zamítá.

Odůvodnění:

[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla výrokem I. zamítnuta jeho žádost o přiznání osvobození od soudních poplatků a výrokem II. byl zamítnut jeho návrh na ustanovení zástupce.

[2] Kromě námitek do věci samé [žalobou se domáhal zrušení rozhodnutí žalované 1) a vyrozumění žalované 2) ve věci povinnosti uhradit doplatek na pojistném a penále z doplatku (záloh) na pojistném na sociálním zabezpečení] uvádí, že mu bylo upřeno právo na spravedlivý proces, jelikož byl z řízení nezákonně, nespravedlivě a bezdůvodně vyloučen. Zároveň požádal o osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce v řízení o kasační stížnosti.

[3] O žádosti stěžovatele o osvobození od soudního poplatku soud nerozhodoval, jelikož nynější řízení o kasační stížnosti nepodléhá poplatkové povinnosti (viz usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, č. j. - 19, č. 3271/2015 Sb. NSS).

[4] Podle věty první , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), může být zástupce ustanoven navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv.

[5] Soud předně přistoupil k posouzení druhé podmínky. Povinné zastoupení advokátem ve smyslu se na toto řízení nevztahuje, neboť předmětem přezkumu je procesní rozhodnutí městského soudu (viz usnesení rozšířeného senátu č. j. - 19, odstavec 29). Při posouzení podmínek pro individuální osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce zpravidla nevyvstávají natolik složité otázky, které by k náležité ochraně práv navrhovatele vyžadovaly kvalifikovanou právní pomoc ustanoveného advokáta. Právě tak tomu bylo i v projednávaném případě, proto soud návrh stěžovatele na ustanovení zástupce zamítl.

[6] Následně soud přezkoumal napadené usnesení městského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů, ověřil, zda netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( a 4 ), a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. Povinnost soudu rozhodnout o návrhu na ustanovení zástupce s určitým časovým odstupem před vydáním rozhodnutí se vztahuje toliko k rozhodnutí ve věci samé, nikoli k rozhodnutí o procesních otázkách (viz rozsudek ze dne 27. 2. 2020, č. j. - 13, odstavec 7 a tam citovaná judikatura).

[7] Podle věty první až třetí „účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne.“

[8] Účastníkovi lze k jeho žádosti přiznat osvobození od soudního poplatku tehdy, jestliže jsou kumulativně splněny dvě podmínky: 1) účastník doloží, že nemá dostatečné prostředky, a 2) jeho návrh není zjevně neúspěšný. Přiznat osvobození od soudního poplatku zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody.

[9] Je povinností navrhovatele, aby soudu dostatečně konkrétně popsal své osobní, majetkové a výdělkové poměry a současně aby projevil zákonem požadovanou aktivitu a předložil doklady prokazující jeho nemajetnost. Nesplní-li tuto povinnost, soud jeho poměry z úřední povinnosti nezjišťuje (viz rozsudek ze dne 25. 1. 2005, č. j. - 50, č. NSS). V projednávané věci je zjevné, že z údajů sdělených stěžovatelem si nebylo možné učinit úplný obraz o jeho (majetkových) poměrech, jeho tvrzení tudíž nebylo věrohodné. Jelikož stěžovatel nedoložil, že nemá dostatečné prostředky, postupoval městský soud již z tohoto důvodu správně, pokud jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků nevyhověl.

[10] Pokud městský soud s odkazem na , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a judikaturu NSS (především rozsudek ze dne 20. 11. 2008, č. j. - 37), zároveň shledal žádost v části týkající se vyrozumění žalované 2) zjevně neúspěšnou, nesplnil stěžovatel v této části dokonce ani druhou podmínku nezbytnou pro osvobození od soudního poplatku.

[11] Jelikož stěžovatel nesplnil podmínky pro osvobození od soudních poplatků, nemohl mu městský soud ani ustanovit zástupce pro řízení ( věta první ).

[12] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud v souladu s větou druhou podanou kasační stížnost zamítl.

[13] O náhradě nákladů řízení kasační soud nerozhodoval, jelikož o nich přísluší rozhodnout krajskému soudu podle výsledku řízení ve věci samé v rozhodnutí, jímž se toto řízení končí ( ).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 4. března 2020

JUDr. Barbara Pořízková

předsedkyně senátu